Rudy: Příběh Rudyho Giulianiho, starosty New Yorku (TV film)

StarsFan

"Můj osobní život je můj osobní život. Jestli mě máte rádi, tak fajn, jestli ne, tak na to, dámy a pánové, upřímně kašlu." Musím se přiznat, že úplně nechápu nízké hodnocení tohoto snímku na CSFD. Ne, Příběh Rudyho Giulianiho možná není osobitě a úžasně režisérsky podaný, zato skvěle balancuje na hraně dokumentu a filmu. Bývalý starosta New Yorku tu není vylíčen jako hrdina, ani jako despota, spíš jsou citlivě prezentovány jeho názory a činy, jejich důsledky a odezva obyvatel. Bohužel 90 minut je dost málo na vylíčení postojů tak kontrovezního politika. Divák tak spíš sleduje jednotlivé střípky jeho života, které film nakousne, ale už se k nim nevrátí, což v důsledku znamená, že bez základních znalostí jeho politiky, si ani film o něm moc neužijete. Nechci Rudyho přeceňovat, ale jeho příběh by byl přece jen více hodný seriálu nebo dlouhého eposu, než krátkého televizního zpracování. Je to totiž příběh právníka, který dostal za mříže tisíce zločinců, starosty, který učinil z New Yorku bezpečné město, ale kvůli svým razantním krokům byl nenáviděn mnohými občany, manžela, který své práci zasvětil tolik, že jeho osobní život šel stranou, syna, který si pozdě uvědomil, že jeho otec není dokonalý, nemocného muže, který se léčil s rakovinou, hrdiny, kterého pro jeho bleskové reakce po 11. září celý svět obdivoval. Film tak jen bezmocně poskakoval mezi útoky na WTC a Rudyho minulostí a ve snaze zachytit každý zlom jeho života nic nedořekl. Především mě to mrzelo v části líčící Giulianiho plán na zvýšení bezpečnosti ve městě, který jaksi úplně ze snímku vymizel, takže nezainteresovaný divák nemohl ani pořádně vědět, proti čemu lidé protestují, a v časti zabývající se už několikrát zmiňovanými nálety do Dvojčat, během nichž Rudy působil asi jako člověk, který přijel na místo neštěstí, poplácal několika lidem po ramenech, pronesl pár projevů a tím jeho úloha v celé záležitosti skončila. Ale nebudu to dále protahovat. Vím, že jsem teď vyjmenovala řadu záporů, kterým hodnocení neodpovídá, jenže Příběh Rudyho Giulianiho mě bavilo sledovat. Těžko říct, jestli je to proto, že mi jako postava přijde zajímavý, nebo třeba jen proto, že ho hraje můj obíbenec James Woods, v mnoha ohledech Giulianimu podobnější, než bych kdy čekala. Jenže ať si to odůvodním jakkoliv, závěr bude vždy stejný. Příběh Rudyho Giulianiho mě bavil, přišel mi zajímavý a já si časem některé scény pustím s radostí ještě jednou. "Jdeme do války. Války proti drogovým dealerům, války proti mafii - a ano, pane Hoovere, mafie existuje - proti zkorumpovaným politikům a makléřům, proti nespravedlivým soudcům a podplaceným policistům. Můžete se ptát, jak s korupcí skončíme. Jen tak, že zločince vyděsíme k smrti!"(21.3.2009)