Mustangové

Keď dobre rátam, je to asi môj tretí film s M. Monroe. Myslím, že je v ňom najviac sexi. Jej šeptavý hlas mi však občas prekážal, až v závere v záchvate zlosti trochu pritvrdila. Hudba niekedy hrala viac než je nutné a bez hudby sa mi to zdalo lepšie. Veľmi ma potešil mladý "Tuco" - Eli Walach, ale dobrí boli aj Gable a Clift. Do polovice dobrý film, ale už som očakával začínajúcu zápletku. Posledných 20-30 minút a hon na mustangy, to je paráda a moje ústa sa zaklapli k mojej spokojnosti späť. Scéna, kde sa Gable snaží zložiť a zviazať mustanga je neskutočná a nebezpečná i z dnešného pohľadu. Neviem či si Gable na to trúfol sám, ale toto chce skúseného kovboja a kaskadéra v jednom. Kamera veľmi neuhýbala, triky v tej dobe neboli. Ostala len poctivá drina a divák dostáva silný zážitok. 80%. (10.01.2016)

Traja muži a jedna očarujúca žena hľadajú svoje miesto v živote. S trpkými skúsenosťami z minulosti a nádejou do budúcnosti. Márnou, svet pre nich už nemá miesto, ako nemá pre divoké mustangy. Či už v meste, na rodeu, na vidieku alebo v prérii, všade ich niečo dostihne. Oddychový rozjazd a strhujúci záver filmu sú vo veľkom kontraste a ja stále rozmýšľam, prečo som videl tak málo filmov s Marilyn. –––– Aj dobrý človek môže zabiť. S dobrom musíte prijať aj trochu zla. (09.01.2016)

Zapadajúca sláva kráľov prérie v sedle s lasom roztočeným nad hlavou končí v miske so psím žrádlom. Kedysi kovboji lovili a následne krvopotne krotili mustangov, aby na nich následne jazdili. Približne od prelomu storočí, v roku 1901, ich lapali výlučne na mäso, ktoré neskôr slúžilo ako základ psích konzerv. Začiatkom 60. rokov sa lovili prevažne autami a lietadlami. Divoké naháňačky na koňoch postupne nahradili motorové štvanice. Sny o slobodnom živote, nezviazanom ubíjajúcou každodennou pracovnou rutinou, v hlavách kovbojov naďalej prežívajú, napriek drastickým zmenám spôsobu lovu aj jeho zmyslu. Až musí prísť jedna blondína, aby rozviazala oči milosrdnému pokrytectvu, s ktorým sa síce dá ľahko žiť, ale ťažšie uľahčiť vlastnému svedomiu. V hlavných úlohách sa zišli herecké legendy aby rozohrali drámu nejednoznačných, psychicky labilných charakterov, túžiacich po jednej žene. Poznámka: Ako som sa dočítal, scenár napísal staručký Arthur Miller, aby zachránil svoje manželstvo s božskou Marilyn. Niet sa potom čo čudovať, že film okato nadŕža najstaršiemu pytačovi v jeho snahe získať omnoho mladšiu ženu, ktorú hrá práve Marilyn Monroe. (21.02.2014)

Kdyby ničím jiným, bude tento film významný tím, že byl posledním v kariéře charismatického donchuana Clarka Gabla a nejproslulejší sexbomby 20. století Marilyn Monroe. Brzy poté zemřel i Montgomery Clift, zatímco Eli Walach už klepe na pětadevadesátku. Začátek filmu je strašně pomalý a nudí. Postupně se však dostáváme dovnitř onoho podivného čtyřúhelníku, ve kterém hraje prim naivní citlivá blondýna, o kterou usilují tři různí muži, každý jinak a každý z jiného důvodu. Nejedná se však o klasickou romanci. Je to portrét několika lidí, kteří žijí jako samotáři, protože se jim z nějakého důvodu nepovedly předchozí vztahy. Pokud něco bere dech, tak je to závěrečných dvacet minut. (05.08.2009)

Hodnotím vysoko, ale tento film už si znovu nepustím, nebo alepoň pár jeho scén. Zničil mě, rozebral a rozbrečel. To není na škodu, ale já jsem na tom s povahou podobně jako Roslyn a nehledě na konec filmu, budu se z něj ještě dlouho vzpamatovávat, a tímto se klaním všem jeho tvůrcům. V podstatě je dobře, že v reálném životě není mužský a ženský prvek tak vyhraněný, jako je to znázorněno v tomto filmu, a žena může na světě najít i chlapa, který má pro ni trochu pochopení. Buďme zkrátka rádi za to, že nejsme všichni stejní a je opravdu možné najít si k sobě vhodný protějšek. Velmi sugestivní film, který vás donutí se zamyslet a myslím, že i většinu z vás dokáže dojmout. PS: Výstava Marilyn, která právě probíhá v Praze uvítá své návštěvníky právě scénou z Mustangů, tancem Roslyn na zahradě pod stromem. Film jsem ještě neznala, ale spojení toho tance a dojemné hudby mi pořád znělo v uších celou výstavu. V podstatě jsem se dostala do deprese hned zpočátku, ani jsem nechtěla. A teď si představte, jak pak asi působí celý film. (02.07.2013)