Mindhorn

Ještě větší ptákovina, než na jakou to vypadá z traileru. Překvapivě to tolik nespoléhá na melancholii, jak by se ve světě po BoJacku Horsemanovi dalo čekat, což je asi dobře. Bohužel to ale není ani z poloviny tak chytré, Tempo a obsazení je v pohodě, zápletka a zvraty fungují a dokonce ani odhalení vraha není tak prvoplánové, jak se na první pohled zdá, ovšem načasování vtipů je tristní. Opravdu vtipné jsou možná dva. U zbytku sice chápete, proč byste se měli smát, ale nešlapou. Kandidát na komedii roku se tedy fakt nekoná, nicméně pořád jde o jeden z těch zábavnějších filmů z produkce Netflixu. Už jen proto, že místo dvou hodin má příjemných ani ne devadesát minut. (02.09.2017)

Čakal som väčšiu pecku. Humor by fungoval, ale je obklopený strašným množstvom vaty. A postavy hoc ako super v zásade hrajú druhotriednu zápletku. Je to škoda. Čakal som niečo na štýl Mighty Boosh. Ale pozerateľné to je. Je inak zvláštne ako Steve Coogan napriek statusu veľkého herca hrá vo vedľajšákoch stále také nevďačné postavy. (19.02.2018)

Minimálně od dob Sellersova Růžového pantera nemám rád koncept naprostého pitomce, který si neuvědomuje, jaký je pitomec, a nejenom, že dělá kolem sebe průšvihy jak na běžícím pásu (což má být zdrojem humoru), ale taky všechny okolo neskutečně prudí. (Vsuvka: Víc se mi líbí koncept posledních dvou Johnny Englishů - hlavní hrdina není až tak velký pitomec, dokonce mu to docela myslí, ale shodou okolností mu to ne vždy vyjde a z toho vznikají komické situace.) Proto mne minimálně první půlka tohoto filmu neskutečně lezla na nervy, protože jede podle toho prvního "růžovopanteřího" konceptu. Zatímco druhá půlka, zhruba od chvíle, kdy najde v obálce tu videokazetu, mne bavila velmi, neb jede už podle toho druhého konceptu, a je neskutečně zábavná (the best of je asi ta přestřelka na přehlídce postav a jejich rekvizit ze seriálů, které se na ostrově Man kdy natáčely), včetně komiksových závěrečných titulků. Navíc je tady spousta vtípků jakoby bokem, různých mrknutí okem na znalé, a dokonce Kenneth Branagh (v titulcích kdovíproč neuvedený), který si dělá prdel sám ze sebe, což mne taky docela pobavilo. (07.02.2020)

Musím se přiznat, že jsem se přemýšlel i nad slabými 5* (třeba to ještě změním, až se mi to rozleží v hlavě), už jenom kvůli tomu, že už jsem se dost dávno smál u komedie tolik nahlas. No jo, evidentně se Juliana Barratta dá v tomhle spolehnout. Mindhorn je skvělá komedie, která mě překvapivě dost často bavila, jako už pěkně dlouho žádná jiná. Fungovalo zde fakt všechno - příběh, zvraty, humor, je to dobré i dokonce po stránce herecké a filmařské. Jenom jedna část, zhruba okolo prostřední části filmu, mi přišla taková nijaká a utahaná, ale jinak je to skvělá a zábavná jízda po celou dobu se skvěle vymyšlenými postavami. Julian Barratt tu podle mě doslova ve své roli zazářil. Pokud jste s k tomuhle filmu dostali jenom díky němu, tak nečekejte zrovna Mighty Boosh, ale zábavné to je i tak. Tohle se mi dost líbilo. Silné 4* (12.01.2020)

Jako na houpačce. V jednu chvíli totálně ujeté s výbornými vtípky a v té druhá daleko za hranicí trpanosti. Ale ty povedené fórky převažují. Herecky fajn, ale docela mě překvapuje, kolik herců tu chybí a přitom nejde o žádná béčka. Třeba Andrea Riseborough, Steve Coogan, David Schofield a hlavně Kenneth Branagh, který se tu sice jen mihne, ale i tak. Chtělo by to doplnit. 60% (22.10.2017)