Režie:
Petr HvižďScénář:
Petr HvižďKamera:
Emil SirotekHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Marek Vašut, Jana Preissová, Andrea Elsnerová, Jan Tříska, Saša Rašilov nejml., Jiří Zahajský, Andrea Černá, Tomáš Valík, Jana Altmannová, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
Historické drama je situované do roku 1776. V klášteře klarisek se ukryje mladý zběh (A. Rašilov). Despotický hejtman (J. Zahajský) vysílá do kláštera mladého poručíka (M. Vašut) a dva důstojníky s eskortou, aby zběhlého vojáka zatkli. O jeho úkrytu se dozví mladá novicka (A. Elsnerová), která řeší dilema, jestli ho má prozradit. Poručík nesouhlasí s nelidskými metodami hejtmana a rozhodne se dát zběhovi šanci k úniku. Jeho osvícenské myšlení se dostává do konfliktu nejen s vojenským řádem, ale posléze i s řádem církevním… (Česká televize)
(více)Recenze (73)
Skvěle podchycenou dobovou atmosféru a docela slušné herectví, až na výjimky (Saša Rašilov nejml. si zřejmě jen odskočil z nějaké pohádky), v mých očích ubijí přílišná jednoduchost děje, jenž by celý mohl sloužit jen jako půlhodinová epizoda v daleko výpravnějším snímku, zobrazující střet těchto autoritativních mocností své doby, které člověka i jeho život zahalují do hábitu či uniformy a rozhodují o jeho osudu. ()
Velmi zvláštní film s obrovským přesahem. Každý si v něm najde to své. Já jsem se třeba přesvědčila o tom, jak byla církev děsně pokrytecká. Kněz a představená kláštera kázali vodu a pili víno. Andrea Elsnerová to výborně pochopila, akorát si přitom všem musela zabojovat sama se sebou a vyznat ve svých vlastních pochybnostech. Andrea Černá byla správně šílená, nebo spíše fanatická, ale v tom vlastně není téměř žádný rozdíl. Jan Tříska mi chvilkami připomínal inkvizitora. Repríza snímku by rozhodně neuškodila. ()
Bezesporu film patří k tomu nejlepšímu, co nám česká devadesátá léta mohla nabídnout. Kostýmy jsou uvěřitelné, hercí nadmíru dobří (především právem zasloužený lev pro Janu Preissovou v roli matky představené, ale i Elsnerová, Tříska a Vašut potěší). Nechápu, proč je tento film tak opomíjený a zde tak podhodnocený. Další příklad toho, že ne všechny "modré" filmy musí být špatné. V českém filmu nenajdete lépe ztvárněné 18.století, bravo! ()
Mladý a velmi ambiciózní Petr Hvižď mohl toho natočit ještě mnohem více a překvapovat polistopadovou diváckou obec, žel zákeřná nemoc byla rychlejší. Ve svém jediném celovečerním snímku se sám vzepřel řádu požadující tvorbu bezduchých filmových podnikatelských slátanin 90. let. Jeho Řád navazuje na to nejlepší, co tematického vzniklo ve filmové tvorbě 60. let (především Údolí včel a Kladivo na čarodějnice). Bohužel už navždy zůstaneme o jeho další díla ochuzeni. Řád je výjimečný a bohužel nedoceněný snímek, který by si zasloužil mnohem větší diváckou pozornost. Nejen kvůli skvělým hereckým výkonům Jany Preissové, Jana Třísky, Andrey Elsnerové a v neposlední řadě Marka Vašuta. I další složky jako kamera, hudba a výprava si vás naprosto podmaní. Silný divácký zážitek. ()
Řád sám o sobě není vyloženě převratný a k dokonalosti mu chybí mnohé, ale rozhodně se jedná o neprávem zapomenutý filmový klenot, který svou kvalitou mezi českými historickými filmy ční velmi vysoko. To nejpodstatnější, o co ve filmu jde a co film nabízí (téma řešení morálních a lidských dilemat), je zde zpracováno skvěle. Vzpomněl jsem při sledování filmu na tento citát, který zápletku dokonale vystihuje: "Tam, kde je láska, nemůže být řád. Dokonalý řád by změnil svět v pohřebiště." (Anthony de Mello) ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (7)
- Filmovanie prebiehalo v Uherčiciach a Broumove. (dyfur)
- Český lev 1994 pro herečku Janu Preissovou za Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (M.B)
- Ve filmu je párkrát zmíněn masakr jakýchsi vzbouřeneckých sedláků. Tím je myšleno krvavě potlačené selské povstání z roku 1775, ze kterého vzniklo lidové rčení „dopadnout jak sedláci u Chlumce“. (Nick321)
Reklama