Řád

Historická dráma s množstvom filozofických načrtnutí, pričom nie všetky vychádzajú z biblie. Má to gradovaný príbeh, historické zasadenie mapujúce dobu zmenšovania cirkevných práv a kupodivu aj pár dobrých hereckých výkonov - napríklad nedávno umrelého Třísku v roli charizmatického kňaza, ale i mladého Vašuta. Spracovanie síce pendluje medzi kinofilmom a televíznym snímkom a kamera sa lepšie cíti skôr v interiéri, ale to príbehu až tak neuberá na zaujímavosti. (08.10.2017)

Řád měl tu smůlu, že do kina se v polovině 90. let moc nechodilo a pak se na něj dost zapomnělo. Neprávem. Nejenom proto, že Marek Vašut tady měl výjimečně solidní roli, ale taky proto, že přes relativně lacinou výpravu tady krásně tepe atmosféra 18. století. Výborně vykreslený souboj světské, církevní a lidské morálky. Není kladných ani záporných hrdinů. Každý má svou pravdu a je jen na vás, komu dáte své sympatie. (28.03.2015)

O nemožnosti vymanit se z řádu společnosti, z rozhodnutí výše postavených a mocnějších, přestože tato rozhodnutí jsou naprosto nesmyslná a uškodí víc než pomůžou. O tom, jak je v těchto podmínkách těžké poznat, komu věřit. Strašně deprimující boj s větrnými mlýny, zvlášť, když příběh můžeme docela jednoduše přenést do jakéhokoliv období historie nebo současnosti. Zvláštní, že tak rychle zapadl. (21.05.2011)

Mladý a velmi ambiciózní Petr Hvižď mohl toho natočit ještě mnohem více a překvapovat polistopadovou diváckou obec, žel zákeřná nemoc byla rychlejší. Ve svém jediném celovečerním snímku se sám vzepřel řádu požadující tvorbu bezduchých filmových podnikatelských slátanin 90. let. Jeho Řád navazuje na to nejlepší, co tematického vzniklo ve filmové tvorbě 60. let (především Údolí včel a Kladivo na čarodějnice). Bohužel už navždy zůstaneme o jeho další díla ochuzeni. Řád je výjimečný a bohužel nedoceněný snímek, který by si zasloužil mnohem větší diváckou pozornost. Nejen kvůli skvělým hereckým výkonům Jany Preissové, Jana Třísky, Andrey Elsnerové a v neposlední řadě Marka Vašuta. I další složky jako kamera, hudba a výprava si vás naprosto podmaní. Silný divácký zážitek. (17.11.2018)

Na české poměry nic více než průměrně dobrý film, dotýkající se duchovní problematiky, konkrétně konfrontace poslušnosti a svědomí. V bezbožecké postmoderní Evropě pointa příběhu samozřejmě preferuje svědomí před poslušností řádu, jak jinak. Všechny oficiální postavy, zastupující katolickou církev, jsou zde ukázány jako negativní (kněz v podání Třísky, který se daleko více hodí spíše na kata v Brabcově Máji), či dobré, ale pomýlené (matka představená v solidním podání Jany Preissové či novicky Barbory, hrané Andreou Elsnerovou). Jak jinak. Závěr pak, kdy novicka na začátku mše svaté demonstruje svůj odchod z kláštera klarisek, přičemž modlitbou Otčenáše se hlásí k subjektivně a individualisticky pojaté víře, vysloveně relativizuje řeholní život. Myslím, že tento film by mohl vzniknout klidně i za komunistů, neboť je v podstatě "pokrokový" a vyhovuje nejen osvícenským, ale i demoliberálním požadavkům. Za povšimnutí stojí poměrně hrubá chyba ve výpravě filmu (odborným poradcem byl premonstrát Norbert Zeman), když pozdně barokní kněz slouží mši sv. v ornátu z konce 19. nebo začátku 20. století. A za zamyšlení stojí skutečné historické paralely, kdy kláštery za 2. světové války skrývaly Židy - zde také porušovaly své předpisy, aby zachránily lidský život (viz např. film Šarlatový a černý). (31.07.2010)