Obsah
-
Celovečerní český dokumentární film, který zachycuje zejména atmosféru politicky vzrušujícího období od 14. do 30. března 1968, kdy abdikoval Antonín Novotný z funkce presidenta republiky a kdy pak 30. března 1968 byl zvolen presidentem Československé socialistické republiky armádní generál Ludvík Svoboda. Film byl natočen kamerou na 16 mm a pak překopírován na 35 mm formát. Byl natáčen kontaktně obraz i zvuk. Film je bez komentáře i bez hudby. Čelní političtí představitelé jako Ludvík Svoboda, Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík, Čestmír Císař, Ota Šik, František Kriegel, Bohuslav Laštovička, Alois Poledňák, Bohumil Lomský, Gustáv Husák a další jsou zde zachyceni v běžných hovorech mezi sebou, často v soukromých rozhovorech, aby tak z těchto pomíjivých okamžiků byla vytvořena mozaika záběrů, která vystihuje obraz doby a její vnitřní, vypjatou atmosféru. Režisér Karel Vachek o svém filmu řekl: Drama, do kterého nezasahujeme, jako to činí politikové a novináři, jsme sledovali a kontaktně obrazem i zvukem zaznamenali, abychom pak nemuseli komentovat či lyricky kamuflovat nepřítomnost faktů. Zaznamenávat v reálných proporcích, soustředit se ve větší míře na neoficiální projevy sledovaných reprezentantů uprostřed událostí, jejichž oficiální ráz je dán již jejich politickou povahou. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Matty
Vida, Vachek kdysi natočil dokument, jehož sledování nevyvolává akutní bolesti hlavy, břicha, eventuálně neodbytnou potřebu spánku. Pro mne, jakožto člověka, který Pražské jaro nezažil, velmi poutavý a velmi poučný studijní materiál. Pro ty, jež jej zažili, nejspíš něco víc.(8.4.2008)
-
Radek99
Vachkovo nejslavnější a nejoceňovanější dílo (s aluzí na slavný Goethův román v názvu...tady jde však o volbu nového prezidenta po abdikaci Novotného - z těch několika kandidátů (ministr lesního a vodního hospodářství Lenártovy vlády Josef Smrkovský, ministr školství a kultury téže vlády Čestmír Císař, germanista a přední kafkolog Eduard Goldstücker...) došlo nakonec symbolicky k zvolení toho nejhoršího - generála Svobody), černobílý takřka interní dokument o atmosféře uvnitř reformního vedení Komunistické strany Československa ve stěžejním období roku 1968...ale vlastně o atmosféře v celé společnosti - příznačně působí scény z Václavského náměstí, kde se neznámý tribun lidu doslova opájí omamnou sílou svobody slova...a dav zatím na projíždějící tramvaje maluje křídou hesla... Nahrubo sestříhaný snímek autentických materiálů, které Karel Vachek se svým štábem pořídil v těsné blízkosti inkriminovaných funkcionářů strany a který má (i bez hudby a komentáře) silnější výpovědní hodnotu než většina stylizovaných dokumentů z té doby... (z armádní omezenosti a dogmatických vzorců myšlení nového prezidenta generála Svobody jde hrůza, naproti tomu doslova dýchá síla charizmatu ekonoma prof. Oty Šika...o ministru Josefu Smrkovském nemluvě...sofistikovaný JUDr. Gustáv Husák mluvící plynně česky...doslova sálavá bodrost Alexandra Dubčeka...to všechno se z tohohle unikátního dokumentu Karla Vachka dočtete mezi řádky...) Nejsilnější poselství ale Vachkův dokument nese ve své mýtoborné rovině - ,,zlatá" šedesátá léta nebyla zas až tak zlatá, spíše jen nazlátlá, ale úplně nejpřesněji vlastně taková šedá... barvu vzácného kovu získala až přiživujíce se oním narativním mýtem... Podobné filmy: Pražské jaro 1968, Zmatek(7.4.2008)
-
igi B.
Pět hvězdiček jen(!) za tu dobovou autenticitu, i když bezprostřední ty výlevy našich vládnoucích straníků samozřejmě taky moc nebyly, neboť soudruzi a soudružky moc dobře byli si vědomi, že jsou pod >dozorem< hromadných sdělovacích prostředků (dnes médií, že...) a doba přece byla doslova oplodněna slůvkem "PROGRESIVNÍ"... Jak vtipně kdosi mezi řečí doplnil a historie nakonec i dokázala - z progrese stala se brzo PARALÝZA. Na politický syfilis zašla pak většina ze zde prezentovaných "funkcionářů", někteří jako oběti a někteří jako strůjci následné pookupační normalizace. Tenkrát na jaře ovšem hrála se jiná hra a všichni mohli náhle VŠE, ALE JEN TO, CO STRANA DOVOLÍ. A o tom je i tento vzývaný Vachkův >dokument< jako odraz doby a opojné hry na >svobodu slova< v té době krátce až neuvěřitelně otevřených a necenzurovaných médií. Tak aspoň že tak... - - - - - (poprvé viděno kdysi dávno v dobách těsně polistopadových, znovu pak 7.4.2008 v ČT, komentář zde jako čtvrtý - 8.4.2008)(8.4.2008)
-
sportovec
Leden 1968 nebo pouze Leden je skutečný dobový název Pražského jara. Je pochopitelné, že, poměřován dneškem, neobstojí. Poměřován svou dobou a jejími měřítky byl však průlomem. Dobou, kdy v této zemi byly zatím naposled dělány světové dějiny. Opojení svobodou, vůle a připravenost obětovat se pro republiku ztělesněnou legitimními symboly doby, z nichž tím nejproslulejším byl a zůstává demokrat, slovenský Čechoslovák a Evropan Alexander Dubček. To všechno, onu horečnou atmosféru, portréty i dalších protagonistů Ledna přináší dokument, jehož největší předností je právě syrová nesestřihanost. Po dvaceti letech vnucených šablon naučených frází přirozené projevy, na dosah ruky jsoucí lidství lidí, kteří jen náhodou jsou nomenklaturami, takový byl většinový dojem tehdejších současníků. Přirozenost, spontánnost, otevřenost, lidství. Socialismus s lidskou tváří byl tehdy v mezích doby a prostoru demokracií s lidskou tváří. Tu lidskou tvář bychom si neměli nechat vzít. Ani po desetiletích.(7.4.2008)
-
hippyman
stejně jako u Občana Havla se mi potvrdilo, že mi tyhle autentické politické dokumenty nepřináší víc než pár momentů bdělého sledování... chápu, že někdo ocení tento žánr více, já obdivuji jen jakousi historickou hodnotu a nápaditou kameru. 50% [Festival Nad Řekou, 2009](10.8.2009)
-
bassator
45th KVIFF 2010 - TRIBUTE TO KAREL VACHEK - Pocta Karlu Vachkovi (Spřízněni volbou / ELECTIVE AFFINITIES / Spřízněni volbou)(2.9.2011)
-
Zakk
Tento dokument jsem viděl již podruhé a znovu ho musím hodnotit vysoko. Perfektně zachycený a zpracovaný film, který mapuje Pražské jaro převážně z politického zákulisí. Diváci mohou slyšet soukromé rozhovory politických špiček a sledovat různá jednání, kde padla zásadní slova směrovaná ke zlepšení politické situace. To vše zřejmě bez cenzury a v plné realitě. Celkové vzezření dokumentu tak působí nesmírně civilně. Navíc se zde objevily záběry i z řad občanstva, kde zazněly odvážné názory jak a co se má změnit. Tvůrci zachytili atmosféru a náladu tohoto období. Jasně byla zřetelná ze slov přednášejícího na Václvském náměstí:"......aby lidi, když ráno zazvoní zvonek věděli, že je to mlíkař a nemuseli se bát, že to je estébák nebo esembák!". A slova byla doprovázená bouřlivým potleskem. Možná délka nebo nepatrně málo nudných pasáží v dokumentu jsou trochu naškodu. Ale já filmu přidávm ještě velkou historickou hodnotu, která tyto nedostatky smazává.(16.7.2008)
-
YURAyura
8/10 Pres spatny zvuk a nedostatek informaci ci souvislosti - klobouk dolu, tomu rikam dokument(2.3.2009)
-
Snorlax
Nebudu hodnotit technickou kvalitu, ale jako vtípek bych označila úvodní informaci tvůrců o tom, jak šestnáctku připojili k magneťáku synchronizačním káblíkem. Budiž. Hodnotných informací jsem v dokumentu potkala poskrovnu. Jedná se o hyperdokumentární nudu. Přijde mi to, jakoby tvůrci šmírovali politiky na záchodě. Ano, je to velmi intimní, je to mimořádně dokumentární, zřejmě to něco vypovídá o daných politicích a asi nikoho nepřekvapí, že se nedozví žádnou myšlenku, natož hlubokou. Tenhle film si hraje na křišťálově čistou dokumentaristickou práci, ale hodnota informací je srovnatelná s těmi výši zmiňovanými. Snad jediná zajímavá je tehdejší atmosféra, kdy se lidé hromadně zajímali o politiku. Tu se částečně tvůrcům podařilo zachytit.(16.7.2011)
-
Stegman
Zachytit atmosféru doby do filmu, to je jistě dobrý nápad. Dělat z toho celovečerák, to už ale dobrý nápad není. Natož u dokumentu. Je tam pár dobrých scén, ty se ale daly vystřihnout, a použít s dalším materiálem na něco poutavějšího. - Jako to např. udělal Polesný u svého sestřihového dokumentu o roku 1968 Naděje (dal do něho i pár scén odtud). Na Naději se podívám 100x radši, než znova na tohle. Přece jen, dívat se na všechny ty řečnící soudruhy hodinu a půl, to mluví za vše...(22.4.2008)
-
troxor
Málokterý filmový "dokument" je dokumentem v původním smyslu toho slova - pevným svědectvím, které pravdivě zachycuje určité údaje, tvrzení či událost. Většina počinů tohoto žánru se tomuto zpronevěřují - jsou často pouhou sumarizací všeobecně známých faktů o časově i zeměpisně vzdálené události. Spřízněni volbou takový není - je obrazem poltiků pohnuté doby, který nám umožňuje nahlédnout a poznat tehdejší politickou kulturu (Nebyly projevy pánů reformních komunistů kouzelně naivní?; Nepřipadli Vám tehdejší vrcholní plitikové trochu jako takoví hospodští muderlanti?). Škoda, že mezi herci není uveden klasik československé komedie Gustav Husák a představitel záporných hrdinů Vasil Bilak...(21.6.2008)
-
Mylouch
Omámeni dobou. Surový materiál, cenný zachycením opojné, ale ze zpětného pohledu nijak titánské, dobové atmosféry a tím lehce demytizující Pražské jaro. Dokumentaristé využili pootevřených dveří politiky, jsouce však sami pod vlivem stejné drogy. "Poučení" z toho plyne a co víc si můžeme přát ?(25.2.2012)
-
Jevablo
Tenhle film má jednu podstatnou nevýhodu: zvukovou část. Já těm postavám fakt nerozuměl, a když tady jde právě o to,m rozumět všem větám, které ti politici říkají (a co jimi míní). Jinak jasně, kvalitní dokument.(27.9.2011)
-
Burdock
Opravdu ojedinělé vidět reálné rozhovory představitelů Jara 1968, jejich nečekanou otevřenost před kamerami a zvláštní pohodovost v hektickém období výběru nového prezidenta..(16.6.2008)