O čo ide Idě

Ide ide o to, že chce dokázať (takmer) nemožné. A darí sa jej to. Dostať rómske deti z osád, dať im nový zmysel života a šancu si to aj udržať. Samozrejme všetko ide cez to, čo im je blízke a v čom majú šancu, teda spev a tanec. Plus k tomu disciplína, cvičenie a vytrvalosť. Dokument je skvelo natočený, zásluhu na tom má aj charizmatická teta Ida a detský rozprávačský hlas s dospelým podtextom. Verím, že materiálu by bolo aj na seriál, ale boli vybrané silné momenty, zvlášť generálka v osade Hermanovce a to, čo po nej nasledovalo, keď mali slzy v očiach aj dospelí chlapci a chlapi. Jedinú pripomienku by som mal k tomu, že rómske piesne mohli byť doplnené titulkami, mal som silnú túžbu aj rozumieť textom, ktoré sa ich očividne dotýkali. –––– Jsme pěkná sebranka. Poznat to na tom, že někteří drží příbor, jako by ho viděli poprvé v životě. –––– Chci žít jinak, nez moje máma a táta. A teď nevím, jestli to půjde. –––– Udělala jsem přijímačky na konzervatoř v Košicích. A budu hrát v telenovelách! (08.04.2017)

Příjemný hudební dokument o nejúspěšnější skupině v české společnosti co se týče porodnosti. K pochopení, proč se Romové zdají být "rozkokočení", nesoustředění jak zazní v dokumentu doporučuji vynikající knihu Romové v české společnosti. Pavel Navrátil Nakladatel: Portál 2003. Jsou zde důvody, proč jsou u nás Romové sociálně vyloučená skupina a proč se od svého příchodu do Čech od 14. století (hlavní vlna po 2. světové válce ze Slovenska) sexuálně nemíchají s Čechy. Romské národnosti u nás mají svou hierarchií , z nich se někteří považují rasově za nadřazené, takže romskou fotbalovou jedenáctku byste asi nevytvořili. Romové jsou prorodinné založení , velmi si váží svých dětí a nechápou, proč se mnoho Čechů tak špatně chová ke svým dětem. V Praze dostala romská velkorodina přiděleny dva byty, ale sestěhovala se jen do jednoho a druhý nechala prázdný. Romové například neuznávají hodnotu vzdělání a o rodině nerozhoduje otec rodiny, ale vedoucí klanu, takže jediný způsob jak někoho asimilovat, či chcete li začlenit do většinové společnosti, je vytrhnout ho úplně z romské rodiny. Mezi mnoho kulturních rozdílů patři třeba horší hygiena, nebo romská pověrčivost. Typický Rom nechápe, proč se Čech nebojí jít v noci sám do lesa, nebo se neorientuje v možnostech sociálních dávek, takže je pořádně nevyužívá. Další je třeba romský společný postoj k vlastnictví. Když Rom něco někde uvidí ležet, tak to považuje za svou věc, protože někdo to evidentně odložil jako nepotřebné. Když mu věc půjčíte, půjčí ji zase někomu dál a už ji nikdy neuvidíte. Krádež slepice tedy podle nich nemusí být nic špatného. (04.12.2018)

Upozorňuji, že recenzuji spíš Idu než dokument. Věřím, že by to Tomáši Kudrnovi nevadilo. Dokumentarista, který přispěl k romské tématice už v možná ještě podnětnějších Zatajených dopisech, celkem věrně přibližuje, o čo Idě ide. Kelarová, která by se mohla s nohama nahoře připravovat na muzikantský důchod po kariéře, v níž dokázala všechno, co jen lze, se už nějakou dobu rok co rok moří s nějakými 50ti hudebně nadanými romskými dětmi po republikách a pokouší se je naučit nejen zpívat, ale i fungovat tak, aby se mohly vyhrabat alespoň o píďu ze srabu, kam je uvrhly okolnosti. Okolnosti = mimo jiné my, přátelé. Kudrna pokrývá svým dokumentem běh programu ROMANO DROM v roce 2015, od náboru frekventantů v ubohých romských osadách po katarzní finále. Ke cti mu je, že nádeničinu práce s dětmi ulice a osad nelakuje narůžovo. Nechává sbormystryni & spol. na zkouškách i jinde kvílet, řvát, pochybovat, spílat a frekventanty podnikat to, co jsou zvyklí, totiž nesoustředit se, kouřit a chlastat, lhát a vysírat. Na druhou stranu z dokumentu jasně vyplývá, že děti, které jsou od batolecího věku zvyklé, že si většina lidí při setkání s nimi drží peněženku, spolehlivě vrací, čeho se jim od koho dostane. Idě vrátili perfektní koncert v "nějakém Rudoflinu". Proto: Nebuďme prosím debilové. Buďme jako Ida. Už kvůli sobě. Dokumentu lze vytknout jen to, že nejde o podstatně objemnější produkt. Jeden má pocit, že by se toho divák neznalý problematiky mohl dozvědět mnohem víc. (15.01.2017)

Moc pěkně udělaný dokument, přesvědčivě vidět úporná snaha Idy Kelarové vytáhnout talentované děti z romských osad - ghet, odkud nevede téměř žádná cesta. Jak je obtížné a mnohdy až nemožné zavést alespoň dočasně těmto dětem do života nějaký řád, disciplínu... Škoda jen, že "hlavní hrdinka" (voiceover) byla dabovaná do češtiny (navíc způsoběm neodpovídajícím jejímu temperamentu) - to, myslím, dost ubralo na síle a přesvědčivosti zamýšleného poselství a získalo to nádech běžné reportáže z tuctové akce. (29.05.2017)

Byl jsem trochu zmatený tím dětským doprovodným komentářem. Sice jsem byl za něj v podstatě rád (dokumenty se dnes zbytečně bojí voiceoveru), ale nějak mi ta holka zněla moc uměle. To je ale jediná výtka k tomuhle dokumentu, rozhodně nejlepšímu z české sekce Jednoho světa 2017. Pěkný film plný energie, hezky se doplňující s FC Roma. (15.03.2017)