Robinson Crusoe na Marsu

Kdyby se děj posunul padesát let do budoucnosti a do jiné hvězdné soustavy, neměl bych s filmem problém. Takhle jde fakt o velkou fantasmagorii, protože díky měření sondy Mariner 4 bylo jasné, že nechráněný člověk by na povrchu Marsu nikdy nepřežil. Respektive jasné to bylo mnohem dřív, ale od roku 1964 bylo směšné myslet si opak. Zbytek filmu je slušný a vystihuje vynalézavost člověka odhodlaného přežít i v krajně nepříznivých podmínkách. Tohle téma nikdy nezestárne. Když ho podpoří chytrý scénář a herec schopný ustát nepřetržitelnou pozornost kamery, výsledek snad ani nemůže dopadnout špatně. (15.05.2020)

Filozofický presah a myšlienky románu Robinsona Crusea sú zrejmé, a to aj keď ho vystrelíme na Mars. Zjavné je aj to, že v roku 1964 už vedeli aj filmári, že žiaden život na Marse a ani na moment dýchateľná atmosféra sa na ňom nedachádza, napriek tomu natočili film s názvom Robinson Crusoe na Marse. Pre mňa je to dosť závažná chyba, kvôli ktorej som si film nedokázal poriadne vychutnať. Mali to nazvať Robinson Crusoe na ďalekej planéte vo vzdialenej slnečnej sústave a hneď by som bol spokojnejší. (25.06.2012)

Vizuálne je to slušné a rovnako aj ten ten koncept nie je úplne od veci. Celkom aj zaujme porovnanie ako sa s rovnakou témou vyrovnal Scott v Marťanovi o poldekády neskôr. Neviem ako boli na tom vedecké poznatky v dobe vzniku filmu, ale teraz je to ťažké WTF. To by však až tak nevadilo. Vadí prepálená dĺžka a pocit, že za štyri roky vznikli filmy ako Vesmírna Odysea a Planéta opíc. Ale inak je to celkom v pohode, aj keď až príliš poplatné dobe svojho vzniku. 6/10 (12.07.2016)

Maloktory film tak dokonale vystihuje jeho nazov. Proste klasicky Robinson Crusoe, akurat na Marse. Miestami to trochu pripomina Martana s Damonom, akurat je to viac fikcia ako veda. Takze hlavny hrdina na Marse najde kyslik, vodu, jedlo a dokonca aj verneho mimozemskeho kamarata, ktoreho prekvapivo nazve Piatok. Vela sa tu nenahovori a miestami to je trochu nuda. Holt scenaristi neboli vynaliezavi natolko, aby vymysleli patalie, ktore by boli nonstop zaujimave. Ale po trikovej stranke to je stale celkom pôsobive. Teda az na lietajuce taniere mimozemstanov. Ma to roztomilu atmosferu a sympatickeho hlavneho hrdinu, takze som sa celkovo slusne bavil a za jedno pozretie to stale stoji. 7/10. (26.04.2016)

Osamělý astronaut uvízlý na Marsu po vzoru Robinsona Crusoa využívá své vědomosti, aby přežil v prostředí nehostinném pro život. Tato premisa většině dnešních příznivců sci-fi asociuje román Andyho Weira Marťan (The Martian), případně jeho stejnojmennou adaptaci od Ridley Scott, které se chlubí tím, že vycházejí z dobových vědeckých teorií i poznatků o vesmíru a čtvrté planetě naší sluneční soustavy. O to více překvapí, že totožný námět, a dokonce i se stejným záměrem alespoň jisté autentičnosti a věrohodnosti, byl zpracovaný již před půl stoletím. Film Robinson Crusoe na Marsu představuje skrze svůj mimofilmový kontext jeden z milníků science fiction, obzvláště pak fikcí týkajících se tématu člověka v kosmu či titulní planety. V předchozí éře se prostřednictvím brakových knih a obzvláště pak filmů zahnízdila do popkulturního povědomí představa Marsu jako místa, odkud zlotřilí mimozemšťané budou atakovat Zemi. Tvůrci pod vedením mistra speciálních efektů a režiséra Byrona Haskina naopak přišli s novátorskou ideou přesadit do vesmíru klasický román Daniela Defoa a reflektovat tak dobývání kosmu, které tou dobou teprve začínalo nabírat konkrétní podoby. Vedle dobrodružného rámce tak film obsahuje prvky, které zrcadlí aktuální teorie i konstrukční návrhy a svého času tak byl splněným snem fanoušků vědy a techniky. Bohužel pro tvůrce ale o pár měsíců po premiéře došlo k úspěšnému startu sondy Mariner 4 s úkolem proletět kolem Marsu a nafotit jeho povrch. Výsledné záběry odeslané zpět na Zemi pak přinesly zásadní proměnu dosavadních teorií o rudé planetě a z Robinsona Crusoa na Marsu učinili úsměvný relikt doby, kdy ještě představy o vesmíru nebyly svázané tvrdými daty. Na druhou stranu i po pádu věrohodnosti film zůstává úctyhodným dílem, které se vyhýbá nástrahám naivní kolonizační dobrodružky a naopak Defoův příběh aktualizuje do protiotrokářského podobenství. Podobně lze vyzdvihnout rozvedení motivu samoty a vůbec tématu člověka čelícího vesmíru. Co do trikového zpracování film využívá všechny dobově dostupné postupy od miniatur přes animaci po postprodukční masky, dvojexpozice a kombinaci studiových prostředí, exteriérů Údolí smrti a archivních záběrů běsnění přírodních živlů. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)