Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (403)

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Threads nejsou epická hrdinská postapokalyptická story, to jen pro pořádek a na začátek. Kombinují příbehy obyčejných lidí s dokumentem o válečném konfliku, připravenosti Británie na útok i následným vývojem po něm. Menší rozpočet je znát: Nejsou zde k vidění žádné epické široké či masové záběry, naopak detaily na pár lidí či jen na obličej. Dění v okolním světě i ve zbylých částech Británie je většinou pouze vypsáno, jsou použity fotky či šikovně nastřižené záběry odjinud. Ale to není na škodu. Někoho odradí od dokoukání, mě od absolutního hodnocení, emoční nezaujetí filmu s převahou čistě informativního pohledu. Ovšem k vidění doporučuju všem. ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

V hysterii z atomové války jsem vyrůstal. Každý den mého dětství byl den s představou atomových hřibů na obloze, každá noc byla ve znamení strachu, jakmile jsem zaslechl letadla. Byla studená válka, a tohle do nás hustili každý den. Threads je velice výchovný film. Byl bych rád, kdyby se na něj dívali školáci, a měli z toho pořádné noční můry. Aby z nich nevyrostli necitliví debilové, kteří tohle jednou spustí. ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Tento film je ze skupiny těch, které vám vážně nedají spát, kdykoliv si na ně vzpomenete a vzpomenete si často. Myslím, že je to ten nejlepší horor, jakej jsem kdy viděl včetně těch, co jsem viděl před desátým rokem života. Už jen proto, že to není hororovej žánr. Nejenže režisér zvolil dokumentární styl, on navíc ani nijak nezakrývá, co by se stalo. Vůbec nepoužívá hudbu, ale ticho, které je však mnohem zvučnější než nějaký randál. srovnání stavu před a po je tím hrůznější, že k filmu ještě promlouvá vypravěč a většinou říká statistické údaje (jako třeba z populace Británie zůstane po 10 letech sotva 11 milionů apod). Ukazuje všechno bez nějaké laciné roušky cenzury a když už něco neukáže naplno, je to jen proto že to prohloubí temnotu a hrůzu ještě víc. Proč má postava říct, že na jih od města je její žena a že už pravděpodobně dávno umřela na spad, když se to dá vyjádřit jedním záběrem na unaveného zlomeného muže stojícího u mapy v pozadí za fotkou jeho manželky na stole. Proč ukázat vraždění a rabování při jeho konání, když to lze vyjádřit slovy tří maníků vylézajících z něčího krytu: "To je puch!" Po zhlédnutí tohoto snímku jsem měl vážně chuť jít vykopat protijadernej kryt a natahat si tam jídlo, pití, generátor, akumulátory, recyklátor vody a vzduchu, zbraně a neprůstřelný vesty a protijadernej oblek a jánevímcoještě, protože je lepší být připraven, i kdyby to nenastalo. A doufám, že nenastane. Myslím, že v případě atomové války, která by vypadala jako tato (dopadlo bomb za 3000 megatun a vytvořilo 600 milionů tun spadu) by platilo heslo: Kdo umře, vyhraje. Nebo kdo se narodí padesát let poté, možná bude žít. Protože to, že přežijete dopad atomové pumy nic neznamená, vůbec nic. Následující roky a desetiletí by byly strašné. Vůbec se nedivím, že to v Británii stáhli. Ve studené válce a když se politici furt někde mleli, brzy by lidé zpanikařili. Navíc to není nejen pro děti, ale ani pro slabší povahy. Když to srovnám s filmem Den poté z roku 1983, tamto je proti tomuto jako čajíček, jako zápalka proti atomovce, jako líh proti dvanáctileté skotské. Ještě jedna poznámka. Možná si říkáte, že jsem nějaká emocionální troska či duševně nestálý či hysterický člověk, kterého vyvede z míry cokoliv. Nejsem. Ve skutečnosti mě z míry nevyvede nic (kromě novýho dabingu). ()

Fr 

všechny recenze uživatele

TEĎ NASTAL ČAS, ABY JSTE PŘIPRAVILI VŠE PRO SEBE A SVOU RODINU PRO PŘÍPAD NÁLETU. NEZNAMENÁ TO, ŽE URČITĚ VYPUKNE VÁLKA, ALE TA MOŽNOST JE REÁLNÁ A VŠICHNI NA NI MUSÍME BÝT PŘIPRAVENI.... Tenhle film asi nemůže zestárnout, tedy ztratit na významu. Názory na něj může ovlivnit asi jedině neexistence jaderných zbraní. Myslím, že tenkrát v roce 1984 (příhodné datum...) , kdy nebyla míra informovanosti na takové úrovni jako dnes, musel být film ještě působivější! Není film jako film! Vlákna asi (už) nikdy a nikde jako trhák týdne nepoběží. Tenhle polodokument totiž odpovídá na vše, co jste kdy chtěli vědět o atomové válce, ale báli jste se na to zeptat. Tak si dobře rozmyslete, jestli máte chuť a hlavně vůli jej vidět. Jedná se totiž o DEPRESIVNÍ A VÝSTRAŽNÉ MEMENTO! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Potřebuju vědět, za jak dlouho po výbuchu dopadne na zem radioaktivní spad. 2.) Chci vidět symptomy nemoci z ozáření. 3.) Zajímá mě, jak dopadne porod několik měsíců po výbuchu. 4.) Řeším dilema, jestli mám dál vyvíjet jadernou zbraň. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Apokalypsa. Kdyby se v současnosti natočil vysokorozpočtový remake, nejlépe v režii Paula Greengrasse, mohla by to být filmová extáze. Ale to by muel být nukleární strašák ve společnosti více aktuální, a k tomu už snad (doufejme) nedojde. Ale i tenhle čtvrt století starý televizní film je i přes omezený rozpočet velice působivý, a věrně popisuje nukleární apokalypsu a její následky, které vrátí moderní civilizaci zpátky do středověku. Snad jen pro roli Ruthiny dcery si mohli tvůrci vybrat nějaké děvče, které nemá plomby:) ()

Galerie (13)

Zajímavosti (23)

  • Konkurz byl inzerován v deníku „The Star“ a konal se v tanečním sále sheffieldské radnice, kam se dostavilo 1 100 uchazečů. Statisté byli vybíráni podle výšky a věku a všichni měli vypadat „mizerně“ a nosit otrhané oblečení; většina z nich byli příznivci CND (Kampaň za jaderné odzbrojení). (classic)
  • Vlákna byla vysílána ve Spojených státech na kabelové stanici TBS 13. ledna 1985, úvodní slovo měl Ted Turner. Následovala panelová diskuse o jaderné válce. Byl také uveden v syndikaci na místních komerčních stanicích a později na mnoha stanicích PBS. V Kanadě byl film vysílán na stanicích Citytv v Torontu, CKVU ve Vancouveru a CKND ve Winnipegu, zatímco v Austrálii byl 19. června 1985 uveden na stanici Nine Network. (classic)
  • Vlákna si poprvé objednal (pod pracovním názvem „Beyond Armageddon“) generální ředitel BBC Alasdair Milne poté, co v roce 1966 zhlédl dokumentární drama The War Game, které nebylo v době svého vzniku na nátlak Wilsonovy vlády v BBC uvedeno, ačkoli mělo omezené uvedení v kinech. (classic)

Reklama

Reklama