poster

Dovidenia v pekle, priatelia

  • Arrivederci all'inferno, amici

  • anglický

    See You in Hell, Friends

Drama / Mysteriózní / Psychologický / Podobenství

Československo / Itálie, 1970, 73 min

  • mchnk
    ***

    Mám moc rád filmové absurdno, filozofické podobenství, či symboliku, ovšem nic by se nemělo přehánět. Stačilo málo a snímek by se mohl směle rovnat Josefíně. Lidská hříšnost, touha po rodinném štěstí, ať už je složení jakékoli, ale i pokání, vina a odpuštění. Ve filmu je vše, jen je to tak nějak hozeno na hromadu a přehazováno. Slaboučká dějové linie se sice nepřetrhla úplně, nicméně nejistota reality a snů, udělá s divákem své. Opravdu nevýrazná hudba a takové váhání mezi tajemnem, humorný pojetím, či dramatem. Film v sobě nemá nic konkrétního, v některých chvílích to skutečně vypadá, jakoby se chtěl Juraj s Olinkou pouze chlubit. Herci zde vypadají jako cizinci, kteří jsou pouze slovensky nadabování, chybí mi v tom to československé. A závěrečná revoluční oslava už byla vskutku naivní. Režisérovo svobodomyslné nadšení bylo zřejmě omamující.(19.8.2013)

  • darkrobyk
    *****

    ,,Život je obraz, sen a vzdech." Surrealistická alegorie, podobenství o době, které režisér, jenž o sobě vždy tvrdil, že chtěl být hlavně malířem, převedl do svých osobitých obrazů. Příjemně mne překvapilo, že i po dlouhých letech, kdy jsem film viděl, mě opět uchvátil. Snad jen kdysi jsem asi více vnímal politický podtext a kritiku komunismu, které se vinou celým filmem (bez ohledu na dotáčky) jak červená nit. Je jasné, že tvůrci v čele s Jakubiskem se nehodlali jen tak smířit s okupací Československa. Spíše překvapí, že se mohla většina filmu v té době ještě realizovat. Řada režisérů nové vlny (Chytilová, Němec, Juráček aj.) využívala množství symbolů, metafor, alegorií, podobenství z různých důvodů a Jakubisko mezi ně patřil rovněž. Navíc jeho výtvarné oko je znát na každém záběru. Protiklady života a smrti najdeme ve většině Jakubiskových filmů, zde ale jakoby dominovaly. Kromě kritiky totalitní společnosti se film opět zamýšlí nad úlohou člověka na tomto světě. Jestliže zabíjení domácího zvířectva (dnes by jej ochránci asi nevydýchali) vypadá jako bohapustý masakr, pak honička lidí v autech, kteří se střelbou navzájem zabíjejí, je koncipována jako groteska... Nad dotočeným koncem se asi většina dnešních mladých diváků uchechtne. Pokud by však zažili euforii roku 1989, pak by nejen pochopili, proč Jakubisko tuhle část přidal, ale současně by jim to příliš směšné nepřišlo. Třešničkou na velmi pestrém dortu obrazových orgií je nádherná nahá Olinka Bérová (Olga Schoberová).(22.4.2012)

  • Flipper
    *****

    Na rozdiel od Českých bratov mám na film opačný názor. Porovnal by som to z Vtáčkovia, siroty a blázni. Kým vo vtáčkoch hrdinovia utekajú pred normálnosťou až k trpkému nevyhnutnému vyvrcholeniu, tu je akoby všetko odzadu. začína sa smrťou a končí víťazstvom. Treba okrem celkového dojmu pochopiť dobu, ktorá bola v réžií ruských tankov od roku 1968, takže človek akoby nemal vlastnú totožnosť. Kým charaktery vo vtáčkoch konali akoby neuvážene, postavy v tomto filme skúšajú všetko možné, aby boli lepší a snažia sa prežiť v realite. Vymýšľajú rôzne systémy, alebo ak chcete hry na prežitie, ktoré končia ešte väčšou katastrofou. Vedomosť, že idú proti konvenciám si žiada obete a ani sami nevedia, či sú šťastný, alebo sa iba na šťastných hrajú. Život sa tu berie ako niečo stále, ktorému sa treba prispôsobovať. Prijať človeka ako svojho otca, vydať sa za dvoch mužov, mužské bozky je ďalšia parafráza doby a podpichovanie mandlí funkcionárov. keďže film bol prerušený zákazom, kto vie čo bolo natočené kedy. Konečné otváranie oči ľudu a následná revolúcia sa mi preto k odkazu filmu, (aspoň jeho prvej časti, kde sa uvažuje filozofuje nad životom a smrťou), nehodí a beriem ho akoby nadšenie nad pádom socializmu, kde sa Jakubisko vybúril. Keby mi film nechali dokončiť po 20 rokov jeho zhovadenia funkcionárov ako oviec celkom chápem. Je to tiež ukázané typicky Jakubisko-poeticky, takže k zvýrazneniu nemám námietky.___ Na filme ma však najviac zaujali otázky o realite napr. Neprežili sme to už?, alebo Koľkokrát som sa už narodil?, ktoré podľa mňa dávajú filmu mystickosť. Uvažovať nad ich kontextom budem až pri druhom pozretí, ale slušných 5 si aj napriek nadbytočnej nahote a niektorým perverznostiam neodpustím.(9.12.2009)

  • Davson
    ***

    Slabší a méně zajímavé, než předchozí dva Jakubiskovy opusy, přesto by to stále byla výborná záležitost nebýt toho idiotského konce, který svou estetikou a symboly (děti, vlajky, průvod vstříc světlým zítřkům, optimismus až na půdu... a jako bonus slovenský popík z roku 1990!) přípomíná budovatelská 50. léta. Myslím, že by bylo tvrdé ten film odstřelit jen kvůli Jakubiskově úletu, ale víc jak 3* určitě dát nemůžu.(4.8.2008)

  • sinp
    ****

    Jakubisko se neošívá a neklade si zábrany ani normy. Nikdy. Prostě ukáže všechno, oni ať si to přeberou! Společně s výrazně katolickým scénáristou Karolom Sidonom si ještě jednou dělají, co je napadne, než definitivně spadne klec. Hodně toho načrtnou, bohužel to nestihli. Z torza původního filmu se vytvořil kompaktní celek až po dvaceti letech. Nová doba byla zblázněná a nadšená, bohužel pobláznila i tenhle film. Do původně konfliktního děje mezi vírou a pravdou napasovali autoři poplatné tlachání, které společně s o dvacet let staršími herci budí karikaturní dojem (ve scénách je rozdíl zcela patrný). Tipoval bych, že základní myšlenka zůstala, ale proč jí násilně dotáčet? Krásná Olga Schoberová i ostatní už jen trapně pajdají, o excelentně pitomém závěrečném songu ani nemluvě...(22.11.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace