Postav dom, zasaď strom

Překvapivě dobrý film, který v sobě skrývá kromě základního prorežimního a moralistního tónu, také spoustu úžasné filmařiny. Už jen pro skvělé herecké výkony, suverénní režii a čarokrásnou kameru, určitě stojí za vidění. To ovšem ještě stále není všechno. Jakubiskovi se totiž podařilo do filmu vložit univerzální poselství, které rozhodně není pouhou prorežimní moralitou. Pozorný divák zde navíc nalezne mnoho míst, které jsou vůči komunistickému režimu vlastně kritické. Hapkova hudba, dosti výrazně evokující hudbu Ennio Morriconeho a zcela konkrétně téma filmu Tenkrát na západě, navíc nabízí ještě jednu možnou interpretaci. "Postav dom, zasaď strom" lze totiž v podstatě číst také jako svébytnou variaci na western: Tulák bez domova a falešný hráč přijíždí do zapadlého městečka, krásná žena, kvůli které zůstane, dva soci v lásce, osamělý šerif, který se jediný nedá napálit, balík ukradených peněz, závěrečný zápas, ve kterém jde o všechno... Hop a nebo trop, ruská ruleta, ve které vždycky někdo skončí s kulkou v hlavě... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: zona, Boogeyman, Niktorius, Kimon, Triple H, closed.eye (15.07.2012)

Vedle Sedím na konári a je mi dobre nejlepší Jakubiskův film (dle mého názoru, z těch co jsem viděl, a podobné ty kecy, aby mi nikdo nemohl odporovat). Obyčejný frajírek Pavel Nový v životní roli exceluje v nádherném obyčejném příběhu obyčejných lidí zasazeném jak je Jakubiskovým zvykem do nějaké zastrčené obyčejné horské dědiny......Přiznám se, mám Jakubiska rád a jeho styl mi sedí, ač je poměrně svérázný a ne vždy zrovna koukatelný. Neviděl jsem Post Coitum, ale už jen námět mě odrazuje, protože to prostě není ta příroda, kterou tak umí! (31.10.2007)

Juraj Jakubisko sa po takmer desiatich rokoch od zákazu tvorby celovečerných filmov vrátil a nakrútil Postav dom, zasaď strom. Nútená prestávka sa u Jakubiska prejavila najviac vo fakte, že sa mu úplne nepodarilo nadviazať na úspešnú tvorbu zo 60-tych rokov. Aj keď pre neho typická poetika, dôraz na atmosféru, zobrazovanie života obyčajných ľudí na vidieku a lyrická hudba zostali zachované. __ Osobne nechápem, ako sa mu celý projekt podarilo vôbec realizovať - predsa len, zobrazenie dedinskej morálky a charakterov niektorých ľudí je v priamom rozpore s normalizačnou líniou vtedajšej spoločnosti. Asi sa preto dá pochopiť, že film krátko po uvedení do kín putoval rovno do trezora __ 6/10 (08.12.2007)

V roce 1980 byl snímek uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, kde byl interpretován jako film o rozkrádání, které je pro socialistické Československo typické. Proto byl u nás postupně stahován z distribuce. Hlavní hrdinové filmu, Žiga, Jozef a Helena jsou další Jakubiskovou trojicí lidí, která težko hledá místo ve svém prostředí a době, podobně jako Andrej, Yorick a Marta ve Vtáčkovia, siroty a blázni, Pepe, Prengel a Ester v Sedím na konári a je mi dobre a Nona, Ester a Robert v Lepšie byť bohatý a zdravý, ako chudobný a chorý. Na konec filmu byla původně zařazena ještě jedna scéna, ale kvůli cenzuře musela být odstraněna. V ní po roce přicházeji k Jozefovu polorozbořenému domu dva muži, okukují zarostlé piano a ještě zachovalé dveře. Druhý: „Koho to jen může bejt, tohleto?“ První: „Ničí, to je vidět.“ Druhý: „Musíme přijet s náklaďákem, nebo nám to někdo rozkrade.“ Čas v komunistické společnosti neběží dopředu, ale prožívá věčný návrat v kruhu. Na scénáři se podílel také Lubor Dohnal, ale v titulcích se z „dobových důvodů“ jeho jméno nesmělo objevit. (07.04.2008)

Jakoby scénář nabádal diváka socialistického Československa k "přemísťování" majetku "všech" do soukromých rukou. Tak alespoň zpočátku působí jednání stavitele Pavla Nového v roli Matúša, do té chvíle divákem oblíbeného hrdiny. To by bylo ale příliš jednoduché pochopení a hodnocení tohoto filmu. Byla to snad Jakubiskova skrytá kritika toho našeho někdejšího živoření ve vyspělé socialistické společnosti? Možná, ... někde na pozadí jsem ji vycítil. Ale to by nemohl být rok 1979, kdy Juraj Jakubisko film točil, aby snímek z té doby mohl jasně a viditelně naznačovat, že v takovéto společnosti se nemůže mít člověk alespoň trochu líp bez těch drobných krádeží. Rok vzniku a tehdejší politické klima v naší zemi tedy nemohly dovolit, aby takoví "asociálové", jak se jim tenkrát říkalo, mohli beztrestně krást. Dokonce ani ve filmu. Nešlo veřejně připustit, že v naší soc. společnosti není něco v pořádku. Krást se tedy asi může až dnes (a nejenom ve filmu), více jak 30 let po vzniku tohoto filmu, kdy se ze zpravodajství dovídáme o korupcích a podvodech řádově v milionech a spravedlnost "jakoby měla opravdu zavázané obě oči". Inu, ... myslím, že podvádět a krást se nemá, ať je doba a politické klima jakékoliv a na každého jednou dojde. Došlo i na Matúša, i když ne tak, jak se v socialistické společnosti sluší a patří. Matúš se potrestal sám. A ti soudruzi v zelených uniformách utřeli nos. Ten dům opravdu změnil Matúšův život. Jednu hvězdičku přidávám speciálně Pavlovi Novému za skvělý herecký výkon plný optimismu a chuti do života. (31.01.2010)