Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrají:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)
(více)Recenze (133)
Veľmi nadhodnotený film, ktorého námet je síce veľmi dobrý, ale jeho spracovanie ho značne pochovalo. Tak ako pri ostatných Jakubiskových filmoch, aj tento trpí otrasnými postsynchrónami a nekvalitným zvukovým mixom, full framovou kamerou, Hapkovou hudbou hranou nevhodne zvoleným orchestrom, odpudivou pesničkou spievanou Gombitovou, atď atď... bolo by toho dosť. Herecké výkony je tu škoda hodnotiť, nakoľko drvivá časť hereckého ansáblu nie je slovensky hovoriaca a slovenskí herci sa ani neunúvali poriadne si striafať do úst (viď vyššie spomenuté postsynchróny). Typické Jakubiskové snové sekvencie sú ale na druhú stranu v tomto filme spracované tak, aby to chápal aj väčšinový divák, čiže to nie je žiadna "haluška".... Ale nemôžem proste tento film hodnotiť vysoko. (Videná kinoverzia o dĺžke 161 minút) ()
Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. ()
Krásná ,,magicko-realistická sága". Děj filmu je zasazen někam do poloviny devadesátých roků minulého století až po konec I. světové války. Život na malé slovenské vísce se vyznačuje hlavně prací, láskou a lidskou sounáležitostí, což symbolizuje obraz takového věčného včelího roje. Vystupují tu osudy tří generací zednického rodu Pichandů kteří vždy s takovou nezdolnou houževnatostí, posvěcenou odvahou a fantazií, vedou boj o své místo na zemi. Samo (Štefan Kvietik), přezdívaný Včela, zdědil po svém otci Martinovi (Jozef Kroner) lásku k poctivému řemeslu a včelařství. Komediální hravost, příznačná pro starého Pichandu se však v jeho dětech už neobjevuje. Avšak dědova samorostlá moudrost však zůstává zaznamenaná v kronice, v níž později pokračuje Samo a kterou si později pečlivě pročítají i jeho vnuci. Tolik taková moje malá výpověď o filmu. Jedná se opravdu o krásný film, realizace rozvijí výtvarnou stránku a současně osobitou antologií (výbor z lit. děl) prvků a postupu vývoje slovenského hraného filmu. Film se vyznačuje také svojí mnohotvárností ve filmových postupech, ale i podstatně veliké bohatství ve vizuálních motivech tu najdeme. To vše prozrazuje režisérovou rozbujelou představivost. Film tak dosahuje jak svérázné poetičnosti, tak figurální kompozitosti. Asi to NEJ od režiséra Juraje Jakubiska a navíc nesmím opomenout opravdu skvělou hudbu od zpěváka a skladatele Petra Hapky která zde zazněla. ()
Nevím proč to tak cítím, ale Tisícročná včela je z mého pohledu asi jejlepší film, jaký jsem viděl. Jestliže to, co máte rádi, je vžití se do lidských osudů v celé jejich kráse a krutosti, jestli máte rádi lidi a máte rádi city, tohle se vám bude muset líbit. Dokonalé je vše. Herci, příběh, proud děje, stylizace. Závěrečná scéna, ve které jde Štefan Kvietik do tunelu vyhodit do povětří vojenský vlak, blouzní a zdá se mu, že ze ním pochodují všichni, co znal, živí i mrtví, je víc než jen kus celuoidu. Je to dokonalý obtisk sociálního cítění a cítění vůbec. Tohle je biják. Ačkoli chápu, že pro zemi a dobu vzniku to tak mnoho lidí necítí. ()
Pozrite na tie včely, chlapci - znášajú med celé tisícročia, aby zachovaly rod. Jedna padne, druhá ju nahradí. Všetko ich nivočí - mráz, choroby, aj my l'udia. Ale včelstvo žije stále, hádam večne... [Seriálová verze] Narozdíl od (nej)novějších Jakubiskových filmů je Tisícročná včela neobyčejně silná nejen svou výtvatrnou podobou a citlivě vykreslenou atmosférou, ale především nevídanou schopností vtáhnout diváka do sebe a dát mu pocit, že s "murárskou" rodinou Pichandů žije v jedné osadě už od narození a proto i jejich spletité osudy nevnímá jako nečí tvůrčí konstrukt, ale přímo osobní záležitost. Jakubiskova okouzlenost dobou a smysl pro alegorie i pečlivě komponované záběry se snoubí s působivostí scénáře (méně zajímavý je akorát první "seznamovací" díl, v němž charakterní cherectví Jozefa Kronera vyniká natolik, až jsem měl pocit, že se jedná o ústřední postavu), vynikající Hapkovou hudbou a suverénními výkony herců, kteří s bravurou zvládají zachytit i dozrávání a stárnutí stvárňovaných postav. Krom vlažnějšího úvodu mě rušily jen nesedící postsynchrony, spíše televiznější záběrování a vůbec jakási Jakubiskova neochota více rozpohybovat mizanscénu, vinou čehož chybí časově i emočně rozmáchlé sáze punc určité velkoleposti, jaký by ji vynesl mezi největší filmová díla bývalého Československa. 90% ()
Galerie (6)
Photo © Štúdio hraných filmov Bratislava
Zajímavosti (12)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Tisícročnej včele prepožičala hlas Zdena Studenková. (gogo76)
- Snímku videlo v československých kinách 1 milión ľudí a divácky sa stal najúspešnejším slovenským filmom desaťročia. (Raccoon.city)
Reklama