Můj strýček

JACQUES TATI ako pán Hulot,ktorý je úplne obyčajne-neobyčajný chlapík,ktorého môžte v pohode stretnúť na ulici v extra modernej dobe ako z CHAPLINOVEJ MODERN TIMES! Vlastne extrémne perfektný moderný dom má Hulotova sestra,kde manželia Arpelovci žijú v dokonalej harmónii spojenej s manieristickou technikou,pričom keď otvára hlavnú bránu,tak to potrvá,lebo tlačidiel je tu požehnane! Majú malého syna Gérarda,ktorého chodieva navštevovať strýko Hulot (Tati) a berie ho na výbeh,oslobodzuje ho z domáceho väzenia...A tam sú decká vo veku Gérarda,ktoré vymýšľajú vylomeniny a jedno dospelé dieťa ako pán Hulot,ktorého švagor zamestnáva v jeho firme,kde si nemôže ani za sto čertov zvyknúť! Toto je Tatiho dokonalý film,ktorý prezentuje jednak techniku,z ktorej jedincom preskakuje,správajú sa totálne zvláštne,strýko keď ide po synovca,tak táto technika sa nepriamo lepí i naň,čiže po príchode susedov,nastáva menší chaos za prítomnosti pána Hulota. Film oplýva najmä OBRAZOM+ZVUK a HUDBA,slov na pochopenie situácie nie je až tak za potreby,pochopiť snímok Môj strýko je úplne primitívne a nevidieť to by bolo veľkou škodou! (27.02.2015)

Tatiho filmy jsou tak lidské a hezké, že jsou pro mě skoro nekoukatelné. Ne, to jsem trochu přehnal. Pravdou je, že Tati točil filmy, ve kterých čas plyne pomalu, nic moc se neděje, žádné velké příběhy ani pointy, vyzvihuje pohodu, klid... A s tím já jako představitel mladé akční generace úplně až tak moc nesouhlasím. Ve filmech mám rád velké příběhy, velké emoce, věci, co v normálním životě nemůžu zažít. A když už se dívám na komedii, chci se aspoň smát, což se mi u tohoto filmu moc nedařilo, narozdíl od Poštovského panáčka nebo Prázdnin pana Hulota. Film rozhodně není špatný, mnoho scén mě zaujalo (například ta fontána jako vrchol snobismu, protože se pouští jen když přijdou důležití hosté), ale dvě hodiny na to koukat nemusím. (17.06.2008)

Po sklamaní z Prázdnin som sa naozaj tešil na Môjho strýka. Ten ma pred mnohými rokmi bavil a mnohé scény z neho som si dodnes pamätal. Ale bolo to ďalšie sklamanie. Gagy zriedkavé, jednoduché a toporne vytvárané. Kritika snobských zbohatlíkov je zvetralá, ako trojdňové pivo. Samotný Tati je tak pitoreskná postava, že pochybujem o jeho schopnosti baviť aj súčasných divákov. Do nekonečna opakovaný hudobný motív tiež neprispel k príjemnejšiemu sledovaniu diania na obrazovke. Môj strýko je pre mňa ďalším sklamaním a okrem súcitných troch hviezdičiek ukončil moju potrebu vidieť ďalšie filmy Jacquesa Tatiho. (13.02.2018)

Pokud si zvyknete na Tatiho pomalý styl vyprávění, budete odměněni neuvěřitelnou podívanou. Do detailů vycizelované obrazy, naprosto dokonalé dekorace a exteriéry, které přesně podtrhují vyznění filmu. Takhle snoubit scénografii s hudbou a myšlenkou umí jen Tati. A to nás ještě čeká Playtime...prvotřídní satira na snobismus, konzum a lidské maloměšťáctví! (10.06.2008)

Tatiho filmy jsou všechny stejné. Pohodové, odlehčené, hravé, půvabné, poklidné, s velmi příjemným hudebním doprovodem a tradičně moulovatým Tatim v hlavní roli strýčka Hulota. Zkrátka letní idyla. Stopáž je však vražedná a scéna grill party téměř nekončící. Navíc trable pana Hulota mi nikdy nepřišly moc vtipné. Zasmál jsem se až na samotném konci gagu se zapalovačem. Trochu málo na komedii, ne? Ale kouká se na to moc hezky... (10.06.2008)