Komentáře uživatelů k filmu (18)

  • Tosim
    odpad!

    Krásný příklad toho, že byly pěkné doby, kdy vítězila pouze láska k socialistické vlasti znovu s Rudolfem Deylem mladším (opět) skoro v čele!(7.11.2006)

  • monolog
    *

    Není to naprostá hrůza, je to jen hrůza. Dialogy, to jsem se úplně chytal za uši. Jeden herec vedle druhýho buď unylej nebo socialistickej mravní kádr. Jedna velká láska, která však pro hlavního hrdinu až tak velká nebyla, jak dokazuje i poslední záběr. dneska už je to spíš k smíchu, přestože pokud by to bylo trochu promyšlenější, s lepšími dialogy a ne tak unyle poetický, mohl to být dorbý špionážní snímek. Jenže to by se nesmělo natočit v padesátých letech u nás, ale v Americe, kde přeci jen i u agitek hleděli na to, aby byly zábavné a tak se prodávaly. Tohle je ale strašná nuda, přestože jsem to dokoukal, jen abych viděl, jestli je mmilovaná jen sprostá imperialistická zrůda neštítící se zrazovat svou vlastní nejlepší sociálnědemokratickou vlast. No, byla a to ještě ve službách toho hnisu, který se line ze zkorumpovaného západu vydírajícího své poctivé dělníky do krve, aby pár mocných imperiálních kapitalistů mohlo nakoupit své ilegální drahé kubánské doutníky a oddat se nicnedělání.(6.11.2006)

  • igi B.
    odpad!

    Kachyňa & Jasný ala stalinissimo orwokolor :o)) - Ale jinak je to jen další agitační hnus ze socrealné rudo-černé kuchyně. Helenka je taková afektovaná a je to slečna mrcha (protože je přece) z města (jinak Irena Vágnerová, agentka s dvouletkou od síájsí či které ídeodiverzní centrály) - jasná ZÁPORNÁ postava, Milan pak je takový milý voják naivní, (přestože je) z města (asi proto, že žije chlapec s maminkou a rád by nějakou tu čisťounkou voňavou slečinku, žádnou soustružnici!) - jasná ROZPORUPNÁ postava, dále pak soudruzi velitelé a vojáčci odkdekud (co nakonec pomůžou, podrží a snad i vyhoní - ty nepřátele přece ;-)) - jasné KLADNÉ postavy... Nu a pak jsou tu ty HOVOROVÉ TABULKY - to je to hlavní, oč tu kráčí! Jó, to byla ta doba agentů a špiónů, kujónů plíživých imperialistických a nepřátel šťastných zítřků - a proti nim ruku v ruce >dělníci, rolníci a pracující inteligence< - soudruzi umělci - rejžizéři - herci - obzvláště viditelně... Jasné schéma jako Kléma, v barvě vyvedené, aby byly nejspíš dobře vidět ty rudý vejložky, nejen době poplatné - přímo době a straně v prdel lezoucí! Křečovité herecké výkony s vypoceně stupidními dialogy, ideologií smrdící scénář a rutinně mizerná režie. Prostě odpad - umělecký i lidský, zářný doklad toho, čeho všeho ta naše česká bolševisko-kultůrní fronta byla schopna! Tak nasssrat... :-((5.11.2006)

  • flanker.27
    *

    Cyklus Za železnou oponou je docela dobrý nápad. Díky tomu člověk může shlédnout dva protikladné filmy těsně za sebou. Tentokrát máme duel Zelených baretů Johna Wayna a tohoto skvostu špionážní filmové produkce padesátých let v Československu. Filmově to sice není odpad, i tak je to jasná komunistická agitka spolu s naivními dialogy přízračnými pro svou dobu ("vždyť jsme na vojně"). Pikantní je, že na filmu se podílela řada později uznávaných osobností, včetně emigranta Jasného. A jak píše historik, takový Král Šumavy je taky agitka, ale přesto je to dobrý film.(5.11.2006)

  • ripo

    Režisér Vojtěch Jasný o práci na filmu: „Dnes už se můžeme poněkud zamyslet nad zkušenostmi, které jsme získali za dobu příprav a za natáčení. Film jsme začali točit v květnu a skončili jsme až na několik maličkostí koncem srpna. Nepracovali jsme na něm tedy dlouho. Když režisér natáčí film, cítí, jak mu práce asi vyjde, uvědomuje si nosnost příběhu, který mu svěřil autor. Definitivní poučení ze své práce si však autor i režisér mohou vzít, až zhlédnou svůj film několikrát s diváky. Při zpracování příběhu se vyskytlo dosti problémů a úskalí. Po rušné a potom i veselé, roztančené první třetině filmu, spočívá tíha děje na dvojici Milana a Heleny. Jsou tedy důležité části filmu vybudovány na dvou mladých lidech. Je to práce dosti nesnadná a složitá. Na první pohled jednoduchý příběh byl ve skutečnosti složitý. V naší práci nám značně pomohly pečlivě provedené přípravné práce, jichž se zúčastnili také herci. Velmi záleželo na dobrém výkonu mladých herců Josefa Vinkláře, Evy Kubešové, Otty Lackoviče a ostatních. Snažili jsme se najít vhodnou a výraznou filmovou řeč. Ve scénáři je celá řada scén napsaných s úspornými dialogy, kdy vývoj děje se opírá o zobrazení psy chologického stavu hrdinů, o jejich cítění. Často mohl více říci citlivý detailní záběr tváře než několik vět dialogu. V těchto scénách jde také o bohaté využití filmové hudby. Lze říci, že náš film poskytl hudebnímu skladateli (Svatopluk Havelka) široké pole inspirace. Nechtěli jsme vytvářet upovídaný a popisný film. Naším cílem byla filmová řeč, spočívající na využití hereckého výkonu, filmové skladby, atmosféry a optického vidění skutečnosti. Pro mladého kameramana Jaroslava Kučeru tu bylo mnoho nesnadných úkolů. Naše práce byla v mnohém ohledu pokusem a hledáním nových výrazových možností. Je proto pochopitelné, že se takové hledání neobejde bez chyb. Celkové ladění filmu je komorní. Nejde o detektivku v pravém slova smyslu, s mnoha napínavými dobrodružnými situacemi. Jde spíše o psychologicky prohloubený příběh se špionážním základem. Po celou dobu své práce jsme usilovali o vytvoření realistického a pravdivého filmu. Chtěli jsme, aby naši hrdinové bytí takoví, jakými jsou naši vojáci ve skutečném životě." ... ... Režiséři Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa pracují spolu ve (filmu již od svých studijních let na filmové fakultě Akademie musických umění. První jejich dlouhý dokumentární film byl uváděn v r. 1950 pod názvem „Není stále zamračeno". Byl to dokument o životě v pohraničí v prvních letech po druhé světové válce. Druhý dokumentární film „Za život radostný", který zachytil průběh II. kongresu Mezinárodního svazu studentstva v Praze v srpnu 1950, byl v r. 1951 oceněn státní cenou. Dokumentární film „Neobyčejná léta" natáčený v r. 1952, vypráví historii vzniku a rozvoje jednoho jednotného zemědělského družstva v jižních. Čechách. Ze své cesty do Číny s Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého přivezli množství zajímavého materiálu, který sestřihali do jednoho dlouhého dokumentu, uváděného pod názvem „Lidé jednoho srdce" (kolektivu Čs. armádního filmu byla za tento film v r. 1954 udělena státní cena prvého stupně) a do krátkých dokumentů. — Film „Dnes večer všechno skončí" je jejich prvním uměleckým filmem. Filmový přehled 4/1955(24.7.2009)

  • WANDRWALL
    ***

    Takové filmové lahůdky už se dneska nedají natočit. Proto je dobře, že máme CS film a FilmCS, co nám je servírují a jsou opakem dnešních tragicky nudných seriálů a filmů. Inu byla to velká doba, takže v ní o velké činy nebyla nouze. A při velkých činech vzniká i spousta chaosu, a nedorozumění.***Dva velcí režiséři se dobře při režii doplňovali, a potom si mohli spokojeně říct, něco se nám zase povedlo.(17.4.2011)

  • Crocuta
    odpad!

    Fuj tajbl! Tuhle předvídatelnou, neveselou, propagandistickou sračku jste si, pánové, mohli odpustit.(1.8.2007)

  • Exkvizitor
    **

    Oj, to je roztomilý film! A s tak krásným poselstvím: Neboj se, soudruhu, udat ani vlastní milenku - i ona by mohla být špionkou. Buď vždy věrný straně, neboť ta jediná je neomylná. Pamatuj, že presumce neviny je překonaná buržoazní koncepce - vždyť sám soudruh nejvyšší prokurátor Sovětského svazu Vyšinský nás učí, že vina je kategorií objektivní: Kdo se stýká s někým, o němž strana prohlásila, že je špion, je sám špion. A nejsou-li věcné důkazy? Ale vždyť víš, co soudruh Vyšinský napsal: Třídní nepřítel je příliš rafinovaný než aby po sobě zanechával důkazy. Jediné podstatné je jeho doznání - ale to už je práce soudruhů z StB. Ty buď hlavně ostražitý a dávej pozor, abys někde nevyzradil důležité státní informace. Víš přece jaká je doba. Reakce nikdy nespí, jak říkal soudruh prezident Gottwald.(5.11.2006)

  • Historik
    *

    Smutný začátek tvorby Kachyni a Jasného. Ani mi tak nevadilo, že je to dobová propagačně tendenční agitka. To jsem věděl. U toho se člověk někdy alespoń zasměje. Ale ono to navíc bylo nudné, bez jiskry, bez napětí. Přitom je u toho filmu označení dobrodružný, drama. To pozdější Král Šumavy má také podobné hrdiny - chrabré pohraničníky a zlé agenty převaděče, ale tam je skutečně i to dobrodružství i drama. Tohle bylo dost unylé.(6.11.2006)

  • Marooned17
    *

    Dávám jednu hvězdičku za unikátní záběry zlikvidovaného města Doupov.(8.1.2010)

  • Gavin87
    **

    Krásně naivní, avšak pevně a bezelstně v lepší zítřky věřící Josef Vinklář je konfrontován s vypočítavostí a prohnaností cynické špionky Evy Kubešové. Můj úžas nad iracionalitou příběhu, v kterém Československo zřejmě představuje strategický modus operandi každého správného špiona, je střídán dětským nadšením ze skutečnosti, že Eva Kubešová má ve své ložnici stejné bakelitové rádio značky Talisman jako já.(10.8.2011)

  • Stegman
    ***

    3 hvězdičky filmu dávám, protože byl průměrný. Nedávám odpad, protože nepodléhám názoru, že všechno vzniklé v prvních letech komunismu je třeba zavrhnout. Napětí, dobře vystižená atmosféra, i uvěřitelné herecké výkony tu jsou, tak proč dávat podprůměrné hodnocení.(12.12.2007)

  • Horak
    *

    Film vypráví dobrodružný příběh mladého vojáka, svobodníka Milana Pazdery. Milan se zamiluje na večírku do krásné mladé dívky, která tvrdí, že je tady na zdravotní dovolené. Jak se pozná, je to nebezpečná špionka, která se snaží pomocí mladíka, který je písařem na velitelství vojenského tábora, získat hovorové tabulky. Snímku nelze upřít řemeslně dobré provedení. Myslím si, že svou kvalitou většinu ostatních budovatelských snímků převyšuje, ale silně ideologicky podbarvený příběh a naléhavá agitace ho čestně řadí po bok všemu tomu rozkulačování, znárodňování a budovatelskému nadšení 50.let. Za zmínku tu ještě určitě stojí Vlastimil Brodský jako bezpáteřní západní agent, moc hezká postava.(4.1.2006)

  • waits
    *

    Takhle se točí agitky, takhle se předává poselství mladým, tápajícím vojákům? Nedivil bych se, kdyby lecjaký vojín u povinného promítání usnul a sednul pak na lep nějaké proradné diverzantce, lákající z neštastníka informaci o počtu soudruhů v jeho četě. Kachyna a Jasný natočili špionážní agitku, ale tak nudnou, že jsem se musel nalévat imperialistickým Fassbindem, abych dočkal konce.(15.1.2011)

  • nmafan
    odpad!

    Některé tehdejší agitky dnes výborně fungují jako nechtěné komedie. U téhle jsem se bohužel ani jednou nezasmál...(6.11.2006)

  • mythbuster
    odpad!

    Půl hodiny, na víc jsem neměl sílu.(27.12.2010)

  • Lish84
    **

    Na více než 50 let starém filmu mě rozhodně překvapila technická kvalita (barva, prakticky čistý obraz). Holt je vidět, jakým filmům bylo v 50. letech přáno... Pomiňme více či méně skrytou propagandu a místy trapné dialogy a scény (zpívající nebo tancující vojáci jsou opravdu k smíchu :) a zůstane nám jednoduchá dramatická zápletka (připomínající o pár let později natočeného Krále Šumavy), jejíž vyústění je sice brzy předvídatelné, přesto jisté napětí se jí upřít nedá. I atmosféra filmu má něco do sebe (rukopis pánů Jasného a Kachyňi se nezapře). Ještě lepší atmosféra by ale neškodila, stejně jako propracovanější zápletka, ne tak ploché herecké výkony (kromě záporných rolí :) a více akce. Všechny tyto výtky později odstranil Král Šumavy...(6.11.2006)

  • offlineman
    ***

    Pohled na zpívající vojáky je fakt srandovní!(17.5.2011)