poster

Fantom opery

  • anglický

    The Phantom of the Opera

Drama / Horor

USA, 1925, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Campbell
    ****

    Řeknu na rovinu z Universáláckých klasických hororů mám Fantóma Opery neméně rád. Přijde mi děsně pomalej a takovej ne moc podařenej, oproti jiným klasikám jménem Vlkodlak či Dracula, ale abych to nesrovnával jen s těmito klasiky tak mi to přijde slabší i se svýmy "bratříčky" jako třeba Nosferatu či Kabinet Dr. Kaligariho. Ale i tak to nemění nic na tom že jsem se u tohohle zpracování bavil a považuji ho za jeden z nejlepších, lepší než verze z roku 1953(či tak nějak). Lon Chaney je démon, jeho maska byla opravdu děsuplná, hudba klasická na tehndejěí dobu. Film můžu doporučit ale opravdu jen fanouškům těmto dílům.(27.3.2010)

  • xxmartinxx
    ***

    Vynikající fantomova postava a několik scén s maximální atmosférou. Pak ale také přepálená délka víc než 100 minut a vztah protagonistky a antagonisty, který se naprosto nijak nevyvine. To mě naopak zklamalo.(18.11.2012)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)

  • JayZak
    ****

    Viděno s hudebním doprovodem The Autumnist na 36. LFŠ.(13.8.2010)

  • AngelAngie
    ****

    Přikláním se na stranu těch, kteří sice rádi ocení, že se jedná o velmi vydařenou klasiku němého hororu, ale na druhou stranu jim tam k tomu, aby film vynášeli do nebes, spoustu chybí. Skvělé masky, zajímavý herci, klasické gradování napětí hutná atmosféra... ale opravdu tomu něco chybí a nedávám to za vinu rozmlsanosti dnešní doby.(2.11.2009)

  • - 31. 10. 2008 byl film promítán ve Walt Disney Concert Hall s živým hudebním doprovodem zprostředkovaným Filharmonickým orchestrem z Los Angeles. (liquido26)

  • - Rupert Julian měl většinu času spory s herci i techniky. S Chaneym skoro během celého natáčení nemluvil. Museli spolu komunikovat přes prostředníka. Poté, co po jedné hádce naštvaný Rupert Julian odešel pryč, režíroval několik scén Sedgwick. (liquido26)

  • - Pro verzi s novým zvukem z roku 1929 zakoupilo studio varhany od společnosti Robert Morton Organ Company ve Van Nuys v Kalifornii. Byly použity pro scénu, kde Erik hraje ve sklepě na varhany. Později byly použity pro hudební podklad např. k filmům Frankensteinova nevěsta (1935) nebo Ghost Story (1981) nebo různé televizní seriály, které studio produkovalo. V devadesátých letech byly prodány. (liquido26)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace