Procesí k panence

Agitovat se musí s citem! Proticírkevní klima, panující v Československu zhruba od konce čtyřicátých let, patrně nejsilněji zasáhlo venkov, kde navzdory novým politickým podmínkám stále přetrvávaly tradice, spojené s pravidelnými křesťanskými zvyklostmi. Násilná socializace postupně zcela nebo velmi výrazně utlumila jakékoli projevy víry, čímž celkově přispěla ke katastrofální ateizaci společnosti. Jasného film je nechutným obrazem takové akce, plně odpovídající oficiálním požadavkům s čitelným cílem a předpokládaným vyústěním. Jako pranýř zde slouží uspořádaní tradičního procesí, narušovaného jak přičinlivými agitátory, tak projevy typické civilizační aglomerace (otázka, proč poutníci nejedou raději autobusem). Obsahem pak měšťácky povrchní a prvoplánově zesměšňující (scéna, kdy agitátoři-komunisté převezmou korouhev a sochu Panny Marie). Plejáda vynikajících herců ve vysloveně negativních rolích, těžko se ptát, proč se tu objevil i Josef Kemr, v reálu silně věřící člověk. Chápat tento film jako cokoli odvážného je absolutní nonsens. Naopak, je to jen další komunistická špinavost, za kterou by se měli její tvůrci v čele s Vojtěchem Jasným stydět. (16.04.2011)

Se synem a jeho rodinou jsme včera podnikli procesí z Lysé nad Labem přes Byšičky (ve filmu Lhota), a dále nikoli přes Hůrku a Šibák), to bychom šli na druhou stranu), ani přes kravín v Kněževsi (nic takového po cestě není), ale rovnou přes Jizeru do Staré Boleslavi. Večer pak nezbylo, než si pustit Stehlíkovu a Jasného fikci (bohužel bez posledních 10 minut - vada v polynomu CRC). Režijně i herecky velmi dobře zvládnuté. A co se týče reálií? Popis přechodné doby od jedné totality k druhé? Jaký film, takové reálie. Každá partaj si musí najít nějakého Costu-Gavrase (nebo Jasného), jinak její dějinná paměť časem vymizí. Jiných filmových pohledů na kolektivizaci české vesnice je bohudík dostatek. Návštěvu Byšiček doporučuji (ale pozor! nejbližší hospoda je až Řehačka). (06.05.2014)

Oproti padesátým létům ideologický a agitační tah na branku ubral na síle. V PROCESÍ K PANENCE a v řadě dalších filmech se už tolik netlačí na pilu (i když i to je relativní), věci se nedělají (a nenatáčejí) tak do očí bijícím a polopatistickým způsobem. Nevím však pořád, jestli je to dobře nebo ne... Rozhodně po stránce ideologické to přináší větší a lepší výsledky - imho infiltrace ideologického balastu je úspěšnější a lépe stravitelnější. Zároveň mi však tato odlehčenější propaganda připadá o to nebezpečnější - zasmějeme se, odlehčíme to, zašprýmujeme i na téma agitátorů, ale nakonec... nakonec přece jen pustíme to Staré, Iracionální a Nepokrokové k šípku a začneme si to s Kolektivizací; prostě: "tak, jak to má být". A role Vojtěcha Jasného? Nevím, neznám jeho životní peripetie a názory. Tento film mi však přišel jako dílo rozervaného umělce - toho, který chce na straně jedné točit, na straně druhé jsou mu jasně vymezeny mantinely, pro něj příliš úzké a stísňující. Ve filmu zkouší kompromis... nedivím se, že v reálném životě nakonec volil cestu emigrace. Shrnuto a podtrženo: Po formální stránce výborně natočené dílo; po stránce obsahové odlehčeně agitační. (07.07.2005)

"Hoďte to kravám, soudružko! Jo a ty brožůrky jim do žlabu nedávejte, aby mi po nich nepochcípaly."                       Na počátku své filmařské kariéry točil u Armádního filmu Vojtěch Jasný s velkou filmařskou zručostí agitky o zakládání družstva (Není stále zamračeno, Neobyčejná léta). Jako člen strany se postavil na stranu mladé začínající generace, díky němu si mohly své první filmy natočil i Miloš Forman a Jaroslav Papoušek. Postupem času se propracoval k odlehčenější komediální verzi. Až později přiznal otevřeně své omyly a natočil skvělé filmy Až příjde kocour a Všichni dobří rodáci. Procesí je tedy filmem na půli cesty - agituje trochu méně a s humorem, ale ještě si nesype popel na hlavu. Po filmařské stánce dobře odvedená práce.                                                                                                                                        Zajímavé komentáře: belldandy, zputnik (28.02.2015)

Za socialistickou vesnici! 1) Z filmu si odnáším pocit trapnosti z toho, co lidi museli snášet. Jdu na soudružskou návštěvu. A kdopak vás posílá, slečinko? Dělníci! Právě na těchto margináliích je nejlépe vidět zvrácenost režimu, který se nejenže za ně nestydí, ale ještě o nich točí "zábavné" filmy. A pšenice bude mít tři klasy! Když budeme chtít, tak jich bude mít pět!_____ 2) Konec překoná i osvědčené socialistické pohádky. Největší agitátoři jsou zachyceni podnikovým náměstkem, jak nesou Panenku Marii. Zemědělci se za ně postaví a všichni na místě podepíšou přihlášku do družstva. Surrealismus hadr._____ 3) Filmaři nijak netají názory a postoje agitátorů, kterým nejde o združstevněnou vesnici, ale: Tady jde o čest naší agitkolony! I jejich mínění o zemědělcích si těžko dá někdo za rámeček: Aby je čert vzal! To nejsou lidi!_____ 3) Ale na plný konec zazní pěkné české: co jsme si, to jsme si..._____ 4) Výstižný koment: zputnik (nehodnotil). (07.04.2020)