Krásný snímek Vojtěch Jasného, skládající se z dvou příběhů o stárnutí a smrti. V první jde o vztah dědečka a jeho vnuka, když se dědeček vzpomínkami vrací do svého dětství a znovu prožívá vše krásné, co mu jeho nejšťastnější léta nabídla. Povídka je to krásně poetická, mírně sentimentální. Ještě o něco lepší je druhý příběh a zvláštním strýčkovi, umírajícím na nevyléčitelnou nemoc. Zde lze najít spoustu tragikomických i satirických momentů, celkově pak snímek vyznívá velmi silně a představuje každopádně zajímavou "odpověď" na heideggerovský strach ze smrti.(13.11.2006)