Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (581)
To se těžko hodnotí. Na jednu stranu to je nuda na entou, na druhou zase působivý obraz těžkého života za komančů. Lidé, kteří si bývalý režim prožili, si tohoto díla cenní rozhodně více a působí na ně velmi silně. Mluvím z vlastní zkušenosti. Díval jsem se na to s tátou, který na to koukal s otevřenou pusou a nikdo nesměl ani pípnout. Atmosféra byla napjatá a každý názvak vtipu byl ihned tvrdě potlačen. 75% ()
Protože se film točil téměř " u nás na dvoře" v Bystrém, odkud právě píšu tento komentář, je to pro mě jako pro "dobrého rodáka" povinná literatura. Ale až s postupem času člověk pochopí, o čem ten film je! Tvrdá kritika režimu a po mnoha stránkách geniálně natočený film! Spolu s Kladivem na čarodejnice, Spalovačem mrtvol a Údolím včel jedny z nejlepších českých filmů. Člověk už jen brečí nad tím, co Češi v posledních letech točí. Dodnes si nad sklenkou rezavého pěnícího moku zapěji: "Sóólo v sále když se hrálooo..." a zplna hrdla dodám: "Komunisti všech zemí, polibte si pr**l!" ()
Klenot československé kinematografie! Jasného mozaika rozmanitých charakterů jedné moravské vísky lze lehce přenést na národní úroveň a nastavuje nám tak ono pomyslné zrcadlo… A navždy bude také působit jako varování před dobou, která se doufám už nikdy nevrátí! Skvělé herecké výkony všech zúčastněných jen umocňují nezapomenutelný zážitek z tohoto snímku! Hrozně moc děkuji za digitální vyčištění a znovuuvedení tohoto českého filmového pokladu do kin, vidět českou hereckou elitu na velkém plátně bylo opravdu nezapomenutelné. „Zlá bylina nevyhnije. Lepší odcházijou, enom my potvory ostáváme.“ ()
Šmešně film zrovna moc nepůsobí, snad jen vynikajícími čtenými komentáři Martina Růžka. Oni to ti komunisti s námi tehdy vlastně mysleli vcelku dobře. Ve filmu je krásně vidět jak se z některých lidí stávají snadno svině. Filmové vyznění ještě umocnili vynikající herci své doby, bez nich by to snad ani nešlo. PS: Tento film snad ani nemohl skončit jinak než trezorově. 75% ()
Kdybych chtěl napsat alespoň trochu výstižný komentář, složím místo něj báseň. Jasného film je nádherná a krutá báseň, balada. Jen s tím rozdílem, že v baladě je vina a trest, zde jsou trestáni nevinní. Nebo jinak, vinní, ale z pohledu moci, která vládne. Svobodní, nepřizpůsobiví, hrdí, čestní, nezlomní ( zpočátku). Ty je třeba ztrestat, zlomit, zformovat. Neskutečně krásné poetické obrazy české krajiny ( na výtvarné stránce filmu se podílela, jak jinak, Ester Krumbachová) se střídají s výjevy, které svou syrovostí mrazí. Nekonečné vlnící se lány, ptáci v křoviskách, sníh sfoukávaný ledovým větrem z oranice. Přírodní scenérie - jakási intermezza - jsou předzvěstí věcí, které mají přijít. Věcí děsivých a strašlivých. Krutost moci se nezastaví před ničím. Zlomí i nezlomitelné. Důsledná obžaloba poúnorového režimu. Zavřu oči a vidím krajinu plnou bohatství obhospodařovanou milující rukou člověka s půdou srostlého. Zavřu oči podruhé a vidím zničené hospodářství, kdysi prosperující statek v troskách a kopicích hnoje. Radoslav Brzobohatý vzpomíná na roli hlavního hrdiny jako na svoji životní. Mám obavy, že nejmladší generace nejspíše myšlenková hloubka filmu nedokáže plně oslovit. Kdo nezažil socialismus, asi hůře pochopí. Film skončil v trezoru a jako odporný plivanec režimu chápu seriál Rodáci, který natočil na sklonku 80.let prominentní režisér J.Adamec podle knih J.Matějky. Název jako by odkazoval k Jasného filmu, ovšem seriál je naprostým odpadem..... ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Vlastimilu Brodskému, Václavovi Babkovi a Vladimíru Menšíkovi byly role psány přímo na tělo. (Duoscop)
- Ačkoliv film pojednává o obci Kelč, ležící na pomezí Valašska a Hané, převážná část byla natočena v obci (dnes už městě) Bystré v okrese Svitavy, včetně budov radnice, kostela, cesty mezi nimi, lomu a bývalé vápenky, kde měl být zastřelen Očenáš (Vlastimil Brodský). Další práce probíhaly v Sulkovci. (Cucina_Rc)
- Keď v miestnej obci oslovili neherečku Annu Navrátilovú, aby si zahrala rolu babičky, hodila po štábe lopatou, ktorou práve odhadzovala sneh. (Raccoon.city)
Reklama