Všichni dobří rodáci

Name: Všichni dobří rodáci
Released: 1968
Duration: 115 min
Rating: 85.90543259557343
Cast: Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová

All My Compatriots (více)
All My Good Countrymen (méně)

více

86%

167. nejlepší

551. nejoblíbenější

Drama

Československo, 1968, 115 min

(další profese)

VOD (5)

Apple TV+

Voyo

KVIFF.TV

prima+

O2TV

Obsahy(1)

Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (32)

Původní více než tříhodinová verze filmu se nedochovala, protože ji filmoví normalizátoři nechali zničit. (raininface)

Vlastimilu Brodskému, Václavovi Babkovi a Vladimíru Menšíkovi byly role psány přímo na tělo. (Duoscop)

Film končí monologem: „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej. A co jsme si upekli, to si také snězme. Ale co jsme si vlastně my sami upekli? Co jsme mohli a co jsme nemohli? Sbohem, všichni moji dobří rodáci. Sbohem, a kdybychom se už neviděli, vyplň se, osude.“ Citát „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej“ je z Ezopových bajek a je jím myšlena odpověď chvástalovi, který říká: „Co já bych všechno dokázal, kdybych žil jinde.“ (sator)

Výroba masopustních masek - akademické malířky Štěpánka Bernášková a Věra Kamarádová. (ČSFD)

Role veselé vdovy (Drahomíra Hofmanová) byla původně nabídnuta Ivě Janžurové. Ta v té době natáčela seriál Fantom operety (od r. 1970) a produkční filmu nebyl schopen sladit termíny tak, aby zvládla práci na filmu i seriálu. (Adosek)

Budovy radnice a kostela v Bystré, jakož i cestu mezi nimi a přilehlé okolí si režisér Vojtěch Jasný zvolil i pro volné pokračování filmu s názvem Návrat ztraceného ráje (1999). (Cucina_Rc)

Ačkoliv film pojednává o obci Kelč, ležící na pomezí Valašska a Hané, převážná část byla natočena v obci (dnes už městě) Bystré v okrese Svitavy, včetně budov radnice, kostela, cesty mezi nimi, lomu a bývalé vápenky, kde měl být zastřelen Očenáš (Vlastimil Brodský). Další práce probíhaly v Sulkovci. (Cucina_Rc)

Původně měl roli Franty Lampy hrát Vlastimil Brodský, ale nakonec si roli vyměnil s Václavem Babkou. (Terva)

Film byl zdigitalizován a v nové podobě poprvé promítán na MFF v Karlových Varech roku 2013. (M.B)

Aby byla reakce psa, jenž vítá Františka (Radoslav Brzobohatý) při návratu domů co nejvěrohodnější, chodil s ním herec každodenně více než týden na dlouhé procházky. Oba se pak setkali až po měsíci při natáčení dané scény, což dopomohlo k přirozenému chováni zvířete bez nutnosti jakékoli drezúry. (mchnk)

Kameraman Jaroslav Kučera si pro natáčení koupil tzv. PT Kameru 35mm, za níž zaplatil 20 amerických dolarů. Na ni pak natočil veškeré scény umírajících postav. Režisér Vojtěch Jasný totiž chtěl v tomto případě dosáhnout efektu "slow motion". (mchnk)

Helena Růžičková pomáhala režiséru Vojtěchu Jasnému vybírat konkrétní herce podle data jejich narození a horoskopů. (mchnk)

Poštovní doručovatel Bertin (Pavel Pavlovský), ve filmu "střelen jako srnec", má předlohu ve skutečném poštovním doručovateli z Kelče. Jako údajný informátor StB, spoluzodpovědný mimo jiné za zatčení oblíbeného kelčského faráře pátera Františka Mikulky, byl v létě 1949 pod záminkou odměny za předávání informací vylákán na odlehlé místo a při konfrontaci zastřelen. Jeho komplic, filmový varhaník Očenáš (Vlastimil Brodský), lest prohlédl a na schůzku se nedostavil. (M-arta)

Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová tvořili v době natáčení pár. Ačkoliv herečka ve filmu roli nedostala, do Bystrého u Poličky jezdila s Radoslavem; dvojice se během natáčení velmi spřátelila s místními lidmi. Později, už jako manželé, byli často do Bystrého zváni na zabíjačky a další společenské události, jichž se několikrát skutečně zúčastnili. (Adam_Bartos)

Scénář filmu vycházel ze vzpomínek matky režiséra Vojtěcha Jasného; jeho první verze byla napsána už roku 1946. Dalších dvacet let pak Jasný sbíral další podklady, aby v roce 1967 mohlo natáčení začít. Je zřejmé, že příběh je v drtivé části postaven na reálných základech. (Hwaelos)

Vladimír Menšík měl s režisérem dohodu, že během natáčení vůbec nebude pít alkohol. (cariada)

Ze šestihodinového materiálu byla sestříhána více než tříhodinová verze, ale kvůli rozpočtu byl režisér Vojtěch Jasný nucen film ještě o polovinu zkrátit. (cariada)

Režisér Vojtěch Jasný seznámil Radoslava Brzobohatého s Františkem Slimáčkem, předobrazem postavy, kterou měl herec ztvárnit. Radoslava fascinovalo, že tento životem těžce zkoušený muž měl zvláštní filozofii, obsaženou ve větě "Jenom debil může žít s nenávistí." Ta se také stala Brzobohatého krédem a oba muži se později spřátelili. Režisér Radoslava za Slimáčkem poslal z toho důvodu, aby herce přetvořil na autentického sedláka. Slimáček se dožil pádu komunistického režimu a zemřel ve velmi vysokém věku, značně rozčarován polistopadovým vývojem. (Rodriguez)

Po rokoch režisér Vojtěch Jasný zdôraznil, že film spolu so snímkami Touha (1958) a Až příjde kocour (1963) považuje za voľný triptych a zároveň vrchol svojej českej tvorby. (Raccoon.city)

Na farebné ladenie sa hľadelo dôkladne a pri natáčaní jednoduchého záberu v obchode kameraman Jaroslav Kučera znovu a znovu preskupovali nakupujúce babičky podľa ich farebných šatiek. V príbytku Vojtěcha Jasného visel Breughelov obraz s opitými chlapcami pod stromom. Stal sa vedomou inšpiráciou pre jednu z najpôsobivejších scén filmu. Za ranného úsvitu sa začnú rozchádzať prebudení kumpáni do svojich domovov a sami sebe sa vzďaľovať. Vojtěch Jasný potvrdil, že scénu svitania točili pri západe slnka, pretože trvá dlhšie a je krajšie. Do filmu umiestnili zábery obrátene. (Raccoon.city)

1 2 další