Zářijové noci
Drama
Československo, 1957, 84 min
Režie:
Vojtěch JasnýHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Václav Lohniský, Ladislav Pešek, Stanislav Remunda, Zdeněk Řehoř, Jiří Vala, Zdeněk Kutil, Vladimír Menšík, Josef Bláha, Jiří Sovák, Jaroslav Mareš, Vlastimil Brodský, Anton Gýmerský, Lubomír Vidlák, Vladimír Hrubý, Vladimír Brabec, Oldřich Musil, Libuše Havelková, Marie Tomášová, Luka Rubanovičová, Arnošt Faltýnek, Josef Gruss, Václav Kaňkovský, Marta Kučírková, Jiří Mikota, Mirko Musil, Milan Neděla, Jindřich Poledňa, Ema Skálová, Jiřina Steimarová, Miloš VavruškaObsah
-
Už v 50. letech probleskly názory, že by vojáci neměli jen nehnutě bránit státní hranice a socialismus, že důležitá je i lidská stránka. Jeden z mladých důstojníků se ocitne s konfliktu s nadřízenými, když tajně opustí kasárna, aby své ženě, jíž se blíží porod, byl nablízku. Naštěstí otcovsky moudrý důstojník pochopí situací a zabrání přísnému trestu. Kritika vojenského systému je ovšem ještě krotká a bezbarvá. (oficiální text distributora)
Už v 50. letech probleskly názory, že by vojáci neměli jen nehnutě bránit státní hranice a socialismus, že důležitá je i lidská stránka. Jeden z mladých důstojníků se ocitne s konfliktu s nadřízenými, když tajně opustí kasárna, aby své ženě, jíž se blíží porod, byl nablízku. Naštěstí otcovsky moudrý důstojník pochopí situací a zabrání přísnému trestu. Kritika vojenského systému je ovšem ještě krotká a bezbarvá. Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
sportovec
Není od věci poslechnout si k tomuto filmu komentář Pavla Kohouta. Pohyb mezi trochu přirozenější agitkou a snahou o věcné uchopení skutečné tváře tehdejší armády odráží nejen tehdejší stav autorovy mysli, ale i obraz společnosti, která začínala procítat z budovatelské šalby padesátých let. NOCI patří k filmům, jež byly východiskem bouřlivé expanze naší národní kinematografie hraného filmu šedesátých let. Východiskem, které si i dnes uchovává jistou, byť značně podmínečnou působivost a osobitost.(8.5.2011)
-
Fingon
70% Zelená variace na Školu otců (uvedená dříve než Helgeho opus), navíc daleko pozitivněji zakončená...(21.4.2011)
-
Xeelee
[LFŠ 2008] Pozítří jedeme domů a my tu musíme dělat takový blbosti – Pro zvýšení bojeschopnosti musíme využít každé minuty. Ve své době velmi kontroverzní film, který pod vrstvou prvotřídního humoru skrývá kritiku naší dokonalé socialistické armády. Jde ale spíš o kritiku jednotlivců, kteří z různých důvodů nedělají správná rozhodnutí.(26.7.2008)
-
Flego
V kritike vojenského systému vo vtedajšej ľudovo-demokratickej armáde sa miesi dráma s humorom. Ak by film vznikol o 10 rokov neskôr jeho pichľavosť a irónia by boli oveľa zásadnejšie. Aj tak to je pre mňa príjemné prekvapenie.(14.11.2011)
-
Zakk
Ve své době relativně odvážnej film. Vynikající obsazení.(7.12.2010)
-
blackrain
Asi jsem byla hodně naivní,když jsem si myslela, že v naší armádě nebyla tak znatelná propast mezi důstojníky a obyčejnými vojáky. Právě mezi těmi to dvěma mlýnskými kameny se ocitl důstojník Stanislav Remunda.(8.11.2010)
-
Marthos
Závan politického uvolnění po dlouhých a neprostupných letech stalinské diktatury vyprovokoval řadu příslušníků nastupující mladé a střední generace k prvním dotekům kritiky totalitárního systému (o rok později přichází do kin například Krškovo důlní drama Zde jsou lvi nebo Kadárova a Klosova sžíravá satira Tři přání); je nutné připomenout, že toto nadechnutí znamenalo nepochybně kvalitativní vzestup hrané produkce. Jakési mravní vykoupení, učiněné autorem námětu a spoluautorem scénáře Pavlem Kohoutem za předchozími léty nadšených svazáckých aktivit, je tnutím do živého. Otevřená demonstrace rozkladu armádního sektoru se poměrně průlomově vydává na tenký led, jaký představuje klíčový konflikt mezi jednotlivými příslušníky, zmítajících se mezi pravdou a povinností, závěrečný moment ovšem celek snižuje na úroveň psa, který sice štěká, ale nekouše. Na druhou stranu je film přínosný minimálně v poskytnutí příležitosti celé plejádě jmen tehdy nastupující herecké generace, doslova překypující hvězdnou velikostí každého z nich (Lohniský, Brodský, Remunda, Vala, Sovák, Bláha, Menšík, Řehoř, Tomášová). Nicméně pravá podstata věci zůstala kdesi v dáli a dnes je Jasného snímek cenný pouze v kontextu doby, která zatím s opatrnými nadějemi vzhlížela do budoucna.(7.11.2010)
-
slunicko2
Jak to fungovalo v socialistické armádě aneb Pravda, nic než pravda. 1) Fantasijní pohádky socialistického realismu jsem před Listopadem nesledoval. Nebylo proč. Připadaly mi nudné, schematické, prostě hotovej Anderzén. Nové a novější zážitky se naskládaly na minulost a ta se stala jen jakousi matnou vzpomínkou s nejasnými konturami. A tak se stalo, že film, který bych tehdy vydržel sledovat jedině při politickém školení v polospacím režimu, mi najednou připadá docela zábavný. Tvůrci to určitě nezamýšleli, ale to víte, čas běží a věcem dává novou přidanou hodnotu. 2) A tak mi byrokraticky zkostnatělý poctivý major Cibulka (příjemný Václav Lohniský) i se svými apologety jakožto jediná brzda úspěšného budování a obrany socialistické vlasti nepřipadá k pláči, ani nechutný, alébrž lehce k smíchu a třeba postava ztělesněná Jiřím Sovákem už byla vysloveně komická. 3) Film totiž nedělali žádní amatéři. 32letý Vojtěch Jasný svou samostatnou prvotinu pojal, pravda, jinak, než Všechny dobré rodáky o 11 let později, ale že jsme v dobrých rukou, je patrné od samého začátku. Jak by taky ne, když scénář podle vlastní hry psal mj. i Pavel Kohout a herecké obsazení je seznam naší herecké elity budoucích třiceti let. 4) Navíc film byl relativně odvážný už v době svého vzniku, snad proto, že pojmenovával některé negativní tendence naší společnosti, aniž by ovšem směl poukázat na skutečné příčiny.(28.12.2010)
-
Aqualung
V té šílené době jde, jak jinak, o poplatný film, nicméně, a o to nicméně jde jistě hlavně.Nicméně režisér i herci se snažili poukázat na nutnost existence lidského rozměru a fenoménu při realizaci nutně schematického příběhu v existujícím zrůdného systému.Do jaké míry to jde,šlo, či se podařilo ať posoudí divák, tedy přesněji ti, kteří posoudit a soudit mohou.Herecké výkony pánů Lohniského, Peška...atd. byly vynikající.(8.11.2010)
-
honz
Film má jednoduchou zápletku: mladý poručík Zábrana jednoho večera potají opustí kasárna a navštíví svou těhotnou ženu v porodnici. Nestihne však noční vlak zpět, vrací se až druhý den, kdy o jeho útěku už ví major Cibulka (Václav Lohniský) a chce Zábranu poslat před soud. Plukovník Sova (Ladislav Pešek) má však k vzniklé situaci spíše lidský přístup, a tak nakonec je neoblíbený major Cibulka převelen do zásobování "ke konzervám"... Zářijové noci jsou natočeny již v době jistého uvolnění, než jaká byla za "Kultu osobnosti". V kritickém pohledu na armádu není snímek ničím výjimečný, jeho největší předností je skvělé herecké obsazení.(28.11.2011)
-
dr.fish
Já dávám čtyři hvězdičky. Je to proto, že film nádherně popisuje, jaký byl komunismus hnus. Lidi se zabývali takovýma hovadinama, kvůli samý politice nemohli ani normálně pracovat. Každou chvíli člověka mohl zlikvidovat nějaký pisálek, co se na něj vyspal a napsal pár blábolů do Vojenských rozhledů. Z toho strachu všichni zblbli, jelikož vlastně nevěděli co jinýho dělat. Doba se vymkla z kloubů. I když je film strašně naivní, svět se jako vždy dělí jen na špatné a dobré, dobro nakonec zvítězí a kluci si v zákopech láskyplně pohlédnou do očí, jako ilustrace doby je to to pravé ořechové. A ta nadsázka tam je, já ji cítil...70%(13.7.2011)
-
MartinX.
Zářijové noci jsou na podmínky 50. let opravdu pozoruhodný film. O to je zajímavější, že jde o snímek prakticky neznámý. Ovšem ignorance v tomto případě docela dává smysl - v minulém režimu film diskreditovaly osoby tvůrců, emigrantů - režiséra Jasného a scénaristy Kohouta, po roce 1989 byl nepoužitelný pro svůj umírněný reformně komunistický étos. Pavel Kohout nicméně zřetelně scénářem ukazuje, že se už v této době (jde o období těsně po odhalení Stalinova kultu v roce 1956) zbavil největších iluzí o systému. Divadelní hra, která byla předlohou pro film, byla prý dokonce napsána již v roce 1954. Reálnou tvář společnosti, sděluje film, nenajdeme mezi hesly nebo u vedoucích funkcionářů, ale u malých, konkrétních lidí (Brodský, Menšík, Mareš), kteří si o věcech myslí svoje. Ve větších i menších rolích se zde představuje řada i později významných herců, i když se nedá tvrdit, že by některý z nich předvedl výrazně nadprůměrný výkon. Od režiséra Vojtěcha Jasného jsem zatím viděl jediný film, který je podle mne lepší, než Zářijové noci. Pochopitelně mám na mysli Všechny dobré rodáky. Ostatní jeho snímky, včetně slavného Kocoura, mi přijdou být slabší.(7.11.2010)
-
Flakotaso
Průměrný film z hnusného prostředí. Z padesátých let jeden z těch lepších, o což se zasluhuje hlavně vynikající Lohniský a slušná kamera.(7.11.2010)
-
pOne
Řada českých top herců často v pidi roličkách spolu s vizuálním pojetím a místama i slušnou výpravností způsobují balancování mého hodnocení mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Tento obrázek "hraní si na vojáky" mi přijde (dnes už) úsměvný.(23.11.2010)
-
gizi
Tak to je pro mě dost rozporuplný film, u kterého pořád nevím, zda šlo o propagandu komunismu nebo jeho kritiku. Asi obojí. Každopádně začátek působí velmi budovatelsky, skoro jsem od toho utekl. Později se ovšem ukazuje, že komunisté mohou být i kritičtí. V podstatě se ale kritizuje zase jen komunisticky. Taková trochu pohádka pro dospělé. Zajímavé pro připomenutí té doby, kterou dost reflektuje. Jinak nemá moc smysl se dívat. 60%. 8.12.10.(9.12.2010)
-
joywork
Jakožto milovníka historie mne film docela oslovil. Je vidět, že se filmaři nebáli poukázat, že ne každé rozhodnutí vysokého důstojníka musí být správné a to je parafráze na celý politický vývoj v té době. Jednoduchý příběh odhalující jednotlivé osobnostní rysy hlavních hrdinů neomylně směřuje ke zdárnému konci. Výborné herecké etudy plejády našich (dnes) zasloužilých umělců. V armádě se do konce osmdesátých let až tak moc nezměnilo, podobné příběhy jsem sám zažil o 30 let později v bleděmodrém. Půl hvězdičky přidávám za překrásnou prodavačku z kantýny. .-)(6.1.2011)
