Báječní muži na létajících strojích
-
Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Dobrodružný / Komedie
Velká Británie, 1965, 138 min
Režie:
Ken AnnakinHudba:
Ron GoodwinHrají:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry - Thomas, Flora Robson, Karl Michael Vogler, Sam Wanamaker, Maurice Denham, Gordon Jackson, John Le Mesurier, James Robertson Justice, Ferdy Mayne, Benny Hill, Irina Demick, Millicent Martin, Tony Hancock, Yûjirô Ishihara, Vernon DobtcheffObsah
-
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)
Zajímavosti o filmu (10)
-
První film Vernona Dobtcheffa, který předtím hrál pouze v seriálech.
-
Jde o poslední hraný film Reda Skeltona (neandrtálec).
-
Bylo vyrobeno asi dvacet letounů podle autentických plánů z období kolem roku 1910. Stroje byly pouze doplněny o výkonnější motory. Jedna replika stála zhruba pět tisíc liber.
-
Yûjirô Ishihara (Yamamoto) byl předabován Jamesem Villiersem.
-
Postava Stuarta Whitmana (Orvil Newton) je údajně pojmenována na počest vynálezce Orvilla Wrighta, který pomohl sestrojit první letadlo a sira Isaaca Newtona, který stojí za objevem gravitace.
-
Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru.
-
Ve filmu se objeví dvě dochovaná letadla. První z nich je jednomístný Deperdussin z roku 1910, které roluje po dráze v Brookley. Druhé je jednomístný Blackburn typu D z roku 1912, kterého si rovněž můžete všimnout v Brookley a v Doveru, kde je jedním z letadel, které se vyhýbají německému dvoumístnému letounu, který přišel o ocasní část. V blackburnu letí Mac Dougall, kterého si zahrál Gordon Jackson.
-
Většina leteckých scén byla natočena do desáté hodiny dopolední, kdy je nejmenší riziko turbulencí.
-
Režisér a jeden ze scenáristů Ken Annakin zrovna připravoval film o přeletu Atlantiku, když produkční studio, jež mělo zajišťovat financování snímku, zkrachovalo. Poté se pod křídly studia Fox rozhodl natočit tento film.
-
Chyba ve filmu: Ve scéně, kdy Sir Percy (Terry-Thomas) přistane na vlaku, jsou v pozadí několikrát vidět betonové chladící věže elektrárny, které nemají na scéně vzhledem k časovému zařazení snímku co dělat.
