Cesta do Prahy Vincence Moštka a Šimona Pešla z Vlčnova l. p. 1969
Krátkometrážní / Dokumentární
Československo, 1969, 30 min
Režie:
Jaromil JirešObsah
-
Osobitý hrdina hraného dokumentu Dědáček pan Moštek a jeho přítel byli pozváni do Prahy. Svou cestu komentují se svérázným humorem, který je naplněn životní moudrostí zralého věku.
Pokračování dokumentu Jaromila Jireše Dědáček, ve kterém jeho hlavní protagonista vyhověl režisérovu naléhání a se svým přítelem zavítali do Prahy. Dva čiperní staříci obcházejí pražské pamětihodnosti a bedlivá kamera zaznamenává jejich komentáře. Zastihneme je u pamětihodností, ale třeba také u podstavce někdejšího Stalinova pomníku nebo na striptýzové produkci. Jireš postihuje nejen osobnosti obou staříků, to, jak se projevují v cizím, nezvyklém prostředí, ale také atmosféru tak zvaně krizového období, jak se vtělí třeba do pouličního nápisu Dubček = Svoboda. (LFŠ 2007) (oficiální text distributora)
Osobitý hrdina hraného dokumentu Dědáček pan Moštek a jeho přítel byli pozváni do Prahy. Svou cestu komentují se svérázným humorem, který je naplněn životní moudrostí zralého věku.Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
AngelAngie
Projekce v rámci přednášky "Dokumentární tvorba".(26.3.2009)
-
Aelita
Nápad: vzít prostého vesničana Vincence Moštka i s přítelem do Prahy a natočit je tam. Tento jedenaosmdesátý pan již byl hrdinou dokumentu Dědáček a režisér jim byl zřejmě tolik okouzlen, že se rozhodl pro pokračování. Za pravidelného posilování lidovým energy drinkem domácí výroby tito dva pánové, kteří se kamarádí již přes 70 let, navštěvují pražský hrad, Národní divadlo, Václavské náměstí, hrobky básníků i večerní představení v Lucerna baru (zřejmě) uměleckého striptýzu za doprovodu ústřední skladby z Růžového panteru, což pak komentují na toaletě nad mušlí: "Kamaráde, to jsme jakživ neviděli. Ani vidět nebudeme." Čeho jsme tedy svědky? Životních zkušeností: "Já jsem si vzal aj moje gatě. Jsem si povídal, kdopak ví, co bude" (v letadle); poetismu: "Tekuté sluneční paprsky" (o slivovičce); humoru: "Co to stál ten pomník? - Ten pomník? He, ten přišel, kamaráde, trochu draho národu. Stál myslím přes dvacet milionů a Praha má z toho takový užitek, že má z toho dva sklepy - jeden na erteple a jeden na zeleninu. Ale drahé, takové špásy sa nevyplácajú" (o zbouraném pomníku Stalinovi) a celkově životní vitality a správného přístupu k životu - ber svět a život takový, jaký je. Nebereš? Tvoje smůla.(8.7.2011)
