poster

Pacifistka (neoficiální název)

  • Itálie

    Pacifista, La

  • EN název

    Pacifist, The

Drama

Itálie / Francie / Západní Německo, 1970, 85 min

Režie:

Miklós Jancsó

Komentáře uživatelů k filmu (1)

  • garmon
    **

    V době, kdy začal Jancsó svoje italské produkce už to bylo víc jak deset let, kdy Monica Vitti zazářila v Antonioniově Dobrodružství svou mladistvou krásou a bezprostředností. Od té doby se z ní stala neautentická prdelatá buchta s páskou okolo druhé brady v barvě svých značkových kostýmů a s minimem pohybových schopností. Zdála se mi jednou z největších slabin filmu. Mezinárodní produkce spolkla Jancsóovu originalitu, stejně jako o deset let později Tarkovského – výměnou za krásný filmový materiál a hvězdy v castingu se ztratilo to, co je dělalo tak dobrými doma. Jancsóova Pacifistka je chvílemi strašně špatná. Špatná jako hudba Michala Davida napodobující špatný italský pop. Takhle špatný byl už jen Antonioni v Tajemství Oberwaldu. Patrně, aby se mezinárodní hvězdy nemusely učit dialogy, jsou v Pacifistce nejčastěji namluveny, aniž by otvíraly ústa – proud vědomí? What a shit! Pasáže dlouhých záběrů (kamera slavný Carlo di Palma), tak typické pro zralého Jáncsóa, jsou opět doplněny ironizujícím vnitřním komentářem hlavní hrdinky (scénář Giovanna Gagliardo), jancsóovsky abstraktní pasáže vzájemného lidského soupeření jsou "podepřeny" obligátní tuctovou lovestory (Clémenti je z toho evidentně celou dobu znechucený). Film je dalším z řady těch, které komentovaly revoluční hnutí v 60. letech – Godardův Weekend, Antonioniho Zabriskie point, Andersonovo If, jmenovat by se jich daly desítky. I Jancsó už jeden předtím měl: Fényes szélek měl soutěžit v ´68 v Cannes, ale festival se kvůli studentským bouřím zrušil. Šanci v Pacifistce Jancsó neproměnil: mladí revolucionáři se potácejí na záběrech zcela ztraceně – kde jsou organizované a soustředěné komparzy z jiných Jancsóů? Neustálé akcentování italského designu a trendovosti je po čtyřiceti letech totálně trapné – scény s modelkami, auty a „karate“ – zde jsem ochotný věřit, že byl Jancsó špatný epigon (Zvětšenina)… Ke cti Pana Režiséra je ale třeba říct, že se v pozdějších italských produkcích propracoval k vlastní verzi midnight movies, pak se stihl vrátit a vytvořit v Maďarsku mimozemské Tyranovo srdce a ještě pár věcí a ke všemu přežil i tuhle fázi a po své osmdesátce natočil věci totálně punk – hle, neuvěřitelný muž: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikl%C3%B3s_Jancs%C3%B3(24.1.2011)