Režisér Jaromil Jireš se pokusil sloučit dva emočně silné námětové okruhy: jednak obtížné smiřování s náhlou slepotou, jednak průhled do nitra dospívající dívky, jíž se vinou zrakového postižení mění celý život. Čtrnáctiletá hrdinka se v ústavu pro děti se zbytky zraku učí samostatné existenci ve zcela nových podmínkách. Cennou podporu jí poskytuje zejména tamní psycholog, jenž jí pomáhá s návratem do plnohodnotného života. Ačkoli film neskrývá své ambice, posléze sklouzává do nabádavého, melodramaticky zacíleného vyprávění o strastech dospívání.
(oficiální text distributora)
