• Tetsuo
    **

    Náhled na tento film mi silně ovlivnila četba dávné recenze Jiřího Cieslara z 80. let, která vyšla i v jeho sborníku Concettino ohlédnutí. Dotyčný text citlivě a precizně rozebírá, že Prodloužený čas je jedním z nejfalešnějších, rádoby ušlechtilých normalizačních filmů, který vlastně lidem v té době vytvářel iluzi toho, že za daných podmínek je možné žít noblesně a nad věcí. Cieslar zvlášť vzpomíná, že kdyby jeho jako studenta učil takový profesor, byl by studenty nikoli milován, ale považován za naprosto nepřijatelného pozéra. Dnešní obliba tohoto filmu je smutným dokladem ztráty paměti a úpadku měřítek.:)(8.4.2013)

  • Marthos
    *****

    Cena za upřímnost a za lásku. Dramaticky nosný příběh o pomíjivosti lidského života, zveřejněný režisérem Jaromilem Jirešem v jeho nepesimistické variantě, je víc, než pouhým vyprávěním vynikající sondou do hlubin lidské duše, v níž se odehrává tolik zajímavého a vznosného, že ji nelze vlastně správně diagnostikovat. Postava profesora Svozila, kultivovaného a vzdělaného muže s obdivuhodným přehledem i nadhledem, je vlastně tak trochu závěrečným slovem Miloše Kopeckého za jeho bezmála čtyřicetiletým působením před filmovou kamerou. Je to velká a osobitá kreace, prodchnutá vedle nepominutelného šarmu svého představitele jistou dávkou ironického humoru a důvtipnými myšlenkami, které sice tu a tam mohou působit dojmem zašlého antikvárního zboží, ale jejich účinnost naštěstí koresponduje s obsahem filmu (přednášky o umění na fakultě, bonmoty mezi Svozilem a Alenou). Sympatickým se zdá být konečně i ryze civilní herecký výkon všestranně nadané Táni Fischerové, uskutečňující tu pod bedlivým režijním vedením svůj vlastní přerod z dívčích bytostí ve zralé a silné ženy pevného charakteru. V kontextu doby bezesporu pozoruhodný film.(19.4.2015)

  • troufalka
    *****

    Co může vzniknout, když můj oblíbený režisér natočí film podle mého oblíbeného scénáristy s příjemnou hudbnou mého oblíbeného hudebníka ...? Tohle všechno jsem samozřejmě nevěděla, když jsem film viděla poprvé ... Zaujal mne příběh. Zasáhl mne. Hodně se mi líbil Kopecký i Táňa Fišerová - civilní herectví, které vykresilo uvěřitelný příběh. Příběh vedoucí k zamyšlení nad mezilidskými vztahy, statečností a odvahu k životu.(18.2.2014)

  • Tosim
    ****

    Film, na který se vždycky rád podívám znovu. Je zajímavé, že vlastně srší optimismem, i když vypráví o hodně smutných věcech. Skvělou atmosféru perfektně podkreslují renesanční obrazy a klasická hudba :-)(24.5.2003)

  • helianto
    ****

    "Člověk začne chápat život teprve, když začne myslet na smrt." (J. Hubač) Tak by se do jediné věty dal lapidárně shrnout celý příběh. Hlavní hrdina, brilantně ztvárněný vynikajícím Milošem Kopeckým, začne tváří v tvář nelítostné diagnóze bilancovat svůj život a rozhodne se napravit vše, v čem, podle svého názoru, selhal, aby pak paradoxně byl nucen nést následky svých činů. "Na věci je třeba nahlížet s optimistickou skepsí".(31.12.2014)

  • - Byt profesora Svozila (Miloš Kopecký) se nachází nedaleko Národního divadla na adrese Masarykovo nábřeží 36. (Haniczka)

  • - Miloš Kopecký nebyl vůbec nadšen spoluprací s Táňou Fischerovou. Dle jejich slov spolu půl filmu „válčili", což nakonec odnesl i režisér svým zhroucením. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace