Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons). (oficiální text distributora)
Divokou přírodou, omotán tlustým lanem, vleče muž obrovské závaží ne však tíživější, než je jeho svědomí ze zabití bratra, padá, jeho břímě ho strhává, ale on znovu vstává a postupuje dál v cestě pokání až do místa, kam je pozván a kde je mu odpouštěno - i těmi, které lovil. Po boku kněze buduje misii, která pralesní neznabohy napřed "polidští", dá jim Boha, víru, řád, aby pak někdo jiný přišel a opět ve jménu Boha - protože On má svoje záměry - jim to vzal. V té chvíli se jejich cesty a způsoby, jak se bránit, rozcházejí a i když jsem v tomto případě byla na straně Mendozova (De Niro) přístupu, jednání otce Gabriela (Irons) mi nebylo nepochopitelné a nepohrdala jsem jím. Tenhle úchvatný film navozuje spoustu otázek ("nebylo by těm divochům líp, kdyby nás nikdy nepotkali?") i odpovídá (bylo!), často je ale odpověď na divákovi a jeho vlastním srdci, a já nemůžu než tuto "misi" s výtečnými herci, opulentní kamerou a Morriconeho jímavou hudbou všem, kteří nevidí jen černobíle a nevadí jim, že myslet někdy trochu bolí, doporučit.
"With an orchestra, the Jesuits could have subdued the entire continent." - musím oponovat - s takovými melodiemi, jaké složil mistr Morricone, není žádného orchestu zapotřebí. Mrazí už "jenom" z flétnové melodie. Když dostane slovo navíc sbor a perkuse, vzniká něco neskutečně krásného a monumentálního. Ve spojení s nádherně natočenou Brazilskou přírodou (nedotčené pralesy a hlavně monumentální Iguaçu) a slibným hereckým obsazením už chybí zdánlivě jenom kousek k dokonalému filmu. JENŽE - z příběhu se vyklubala na můj vkus tak trochu moc křesťanská agitka, takže nemůžu zcela sdílet zdejší nadšení. Sám o sobě by byl film na silnější 3*, ale za ty nádherné obrázky a hlavně za Ennia musím tu hvězdičku přidat.
Církev není víra. A když už jsem tak religiózně začal, budu tak i pokračovat. Ennio Morricone je bůh, Roland Joffé je velký a Robert DeNiro je jeho prorok. Mise je skoro jako barokní katedrála, majestátní dílo hodné úcty a obdivu. Věčné jako všechny skutečné, hluboké věci.
Vše, co mělo být řečeno, již řekli či napsali jiní. Já jen dodám, že jde o jeden z TOP filmů všech dob s úžasným příběhem a skvělými herci. Nutno vidět!
Diametrální odlišnost obou polovin tříští v konečném efektu celkový výsledek na ještě menší kousíčky. Ta první je dokonalá. Naprosto uchvacující zachycení proměny jednoho člověka pod vlivem tíhy vlastního svědomí a křesťanské nauky, které je navíc podpořeno mistrným hereckým výkonem „seňora“ Roberta de Nira, bere dech. Zvláště při započtení výtečného kontrastu mezi domorodými indiány a evropskými osadníky. Jenomže druhá polovina radikálně změní úhel pohledu. Politický souboj koloniálních mocností na území Jižní Ameriky, Španělska a Portugalska, mezi něž se samozřejmě dere i samotná římskokatolická církev, jde úplně proti proudu předchozího vyprávění a celé to začne ztrácet na výmluvnosti, spádu a vlastně to začne být nepříjemná nuda. Vše navíc začne směřovat k nepřekvapivé závěrečné bitvě, která i přesto, že má „něco do sebe“, nedokáže popřít vlastní samoúčelnost. Bohužel, i nádherných obrázků jihoamerické džungle hraničících s kýčem, se zde taktéž nedostává, což částečně vynahrazuje působivá Morriconeho hudba. Jenomže zavřít oči a poslouchat? Vzhledem k první polovině je mi mého hodnocení i líto, ale s přihlédnutím k té druhé s tím nemůžu bohužel nic dělat.
Od prvních okamžiků můj zrak upoutaly nádherné záběry jihoamerické přírody zachycené kamerou Chrise Mengese, která společně s hypnotizující hudbou Ennia Morriconeho „maluje“ celý film. Roland Joffé ve vyprávění nijak nespěchá, dává nám čas pro vžití do doby a situace, ale ani chvilku nenudí. Mise je víc než jenom filmem o krutém podmaňování Jižní Ameriky, je to prosba o odpuštění, sama si vědoma, že přichází pozdě. 95% Zajímavé komentáře: kleopatra, Aidan, sportovec, Loom777, packa
Scénář: Robert Bolt ..
Neztotožňuji se s žádným náboženstvím. Když k tomu připočtu církevní lži, postoje a kruté, nespravedlivé chyby, je mi z něj na nic. Film Mission poukazuje na jednu z jejich temných stránek minulosti ve dvou liniích příběhu, které do sebe přesně zapadají. Nejprve poukáže na zakládání misií a (ne)násilné konvertování domorodců na náboženskou víru. Jenže politikaření míchá karty a otáčí vítr, tak že nakonec dojde k vyhnání a masakru věřících. V druhé příběhové linii sledujeme osud muže, který pod tíhou hříchů najde očistu ve víře, ale později odhaluje hlubokou špínu, krytou lží a postaví se na stranu těch, které dříve lovil a později vedl v boji – duchovním i válečném. A jen duše takový lidí budou žít navždy – ve vzpomínkách živých. Výpravný příběh dal zajímavé role, ve kterých excelují Robert De Niro a Jeremy Irons. Snímek se nese v duchu panenské atmosféry, ozdobený překrásnou kamerou a výtečnou Morriconeho hudbou. 75%.
De Niro a Irons předvádějí úžasnou hereckou extratřídu při krásné Morriconeho hudbě. Režii Rolanda Joffého se v jeho mistrovském kousku nedá nic vytknout a působivá kamera předkládá pohledy na skutečnou přírodu.
Ano De Niro je výborný (to zase tak nepřekvapí) i Irons celkem ujde. Jestli byl ale tento film pro mě zážitkem, pak za to může překrásná kamera ve spojení s asi nejlepší hudbou legendy filmové hudby Ennia Morriconeho.
Nezapomenutelná výprava za pokáním do jihoamerických deštných pralesů, která se velmi záhy změní v názorový střet politiky, víry a svobody. Shrněme si základní body Misie. Ve filmografii Roberta de Nira není možné naleznout mnoho lepších hereckých výkonů, navíc životní role pro Jeremy Ironse a zdatně jim sekundují i ostatní herci. To co zde dokáží v první polovině a v samotném závěru tito dva jmenovaní uhrát téměř beze slov jen za pomoci pohledů... To je naprosto nepopsatelné. Inteligentní scénář na motivy skutečných událostí nepodceňující diváka a navíc příjemně duchovní rozměr, který je zachován aniž by se film uchyloval k nějaké náboženské agitce. Mnoho silných scén. Kupříkladu proslavené momenty tíhy Mendozova břemene či pochod Ironse v čele neozbrojených indiánů. Skvostná výprava, Oscarem oceněná kamera zachycující nádherné lokace a to vše zastřešuje dokonalá hudební kompozice génia Ennia Morriconeho. Jediný zápor Misie nastává v režii bojových scén, které jsou natočeny dosti bez šťávy. Ovšem naštěstí jich je minimum a až v závěru. Výsledek? Jeden z nejlepších snímků (nejen) osmdesátých let minulého století.
Další nezapomenutelná role Roberta De Nira, který ztvárnil obchodníka s otroky, který v souboji o ženu zabije svého bratra, přesouvá se do kláštera, kde zdrcenému muži nabídne kněz Gabriel (Jeremy Irons) , aby se s ním vydal na nebezpečnou misijní cestu. Roland Joffé není moc známý režisér, ale tímto snímkem si ho budu pamatovat navždy. Za zmínku určitě stojí Oscarem ověnčená kamera, která je překrásná a božská hudba Ennia Morriconeho. Díky tomu, že snímek není moc známý je zároveň hodně nedoceněný, bohužel, protože i když nevyznávám žádné náboženství, tak tenhle snímek osloví každého........
