Mise
-
Misie
-
Mission, The
-
Misia
Drama / Historický / Dobrodružný
Velká Británie, 1986, 125 min
Režie:
Roland JofféHudba:
Ennio MorriconeObsah
-
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons). (oficiální text distributora)
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons). Komentáře uživatelů k filmu (383)
-
Jack.Pott
Věrohodné, průzračné. "Pěstujete zemědělské plodiny, vyrábíte kvalitní hudební nástroje... Otče, vaše misie má jistě velké příjmy - jak s nimi nakládáte?" "Sdílíme je všichni společně, rovným dílem, jsme společenství." "Aha, už si vzpomínám, existuje skupina francouzských radikálů, kteří hlásají tuhle teorii..." "Vaše eminence, ale to byla praxe prvních křesťanů." A proti tomuhle dokonalému kristovskému komunismu stojí římsko-katolická církev, ztvrdlá stejně jako srdce monarchů. "Uvědom si, že nejsme členy demokracie. Jsme členy řádu! Buďto mi budeš bezvýhradně poslušný, anebo odejdi." Druhá polovina Misie, tedy ozbrojený střet půvabného dělného lidu s brutální mocí, mě bavila méně. Je jistě těžké rozhodnout se, zda bojovat, anebo se spolehnout na ryzí lásku a nenásilí, když mají ženy a děti skončit v otroctví. Přesto je mým momentálním závěrem, že v tomto případě měl pravdu idealistický jezuita Garbriel, když chtěl zlu čelit vznešeným zpěvem, dojemnou svorností a vírou. Nádherná duchovní hudba ostatně ochromuje primitivy a technokratiy moci během filmu několikrát. Až jsem si vzpomněl na Polanského Pianistu a koncovou scénu, kdy esesák pokorně naslouchá klavírnímu mistrovství zuboženého koncentráčníka.(9.1.2012)
-
Falanx
90%. V dávných a dávnějších časech. Říše Španělská a Říše Portugalská. Obé to mají za sebou, z hlediska mocenského, námořní nadvlády, i z hlediska řemeslných výrobků, nutných k ošacení, a ku válce pozemní. Zbývají kolonie amerikánské, tam lze produkovati a násobiti moc (dle slovníků psaných v století minulém a negenderózním, mám právo na takové vyjádření, no fakt, nekecám, já se opravdu nevyjadřuji k situaci dnes předlužených států). Zpět k zemi pojmenované po Vespučiobjeviteli (Ve skutečnosti - Amerigo Vespucci -omlouvám se váženému mořeplavci za moji slabost pro gůgl).***Ve FILMU se odehrávají souboje. Jezovité napravují, místní a královští úředníci nenapravují, inu, plácá se to nerozumně, jaksi na první pohled neorganizovaně, však příhodně, k duši lidské a tedy i mé. Možná jde o pozemky a moc? A KRÁL, A Bůh SI ŽÁDÁ, ... SI ŽÁDÁ!...Mezi tím vším lidé zpívající, a milující, a lidé umírající, a , a, aaa, prostě , človíčci...****Robert De Niro, Jeremy Irons - dokonalé, leč Mistr Ennio Morricone mnohem dokonalejší. ..(12.2.2012)
-
Sdoom
Je to moc hezky natočené, výborně obsazené, s krásnými přírodními kulisami, bohužel dějově předvídatelné jako málokterý film a spějící k nevyhnutelnému konci. To bohužel zásadně ubírá filmu na dramatičnosti a kochat se jen tím, jak je to natočené, mi nestačí. Mírné zklamání za 3 hvězdičky.(21.5.2012)
-
JimJam
Nejlepší historický film, jaký jsem kdy viděl. Nabízí skvělý scénář od Roberta Bolta, hudbu Ennia Morriconeho a úchvatnou kameru Chrise mengese. Navíc herecké výkony De Nira a Ironse.(28.11.2006)
-
Painer
Robert De Niro, Jeremy Irons, Liam Neeson, skvělý příběh a oscar za kameru Charlese Mengese. Není co dodat!!!(11.1.2007)
-
jachnicka
Jsem ateista, ale po zhlédnutí tohoto filmu jsem zapochyboval. Víra je silná, ale církev prohnilá. Nej film o víře, odpuštění a pokání. Přesvědčivý Irons, jako vždy výborný de Niro.(20.4.2007)
-
Yahey
Božské. Nádherná hudba a archetypální příběh obrácení se člověka. Návratu černé ovce, kterou pastýř miloval nejvíce. O vykoupení a odpuštění. V propleteném osudu dvou hrdinů (Jeremy Irons a Robert de Niro) vidíme kontrast mezi vírou chápanou jako povinnost a mravnost - a vášnivou láskou, která chce ochránit své milované a která zákony porušuje. Smutek nad špinavou politikou církve (Moc jako hlavní zákon světa vezdejšího) v kontrastu s Rájem na zemi, který trval tak krátce (Utopie či Láska jako zákon světa "za"?). Je na divákovi, aby si vybral jakýkoli pól, postoj a ten prožil. Film neobviňuje, nesoudí, nemoralizuje, přitom je neuvěřitelně emocionální. Promlouvá přímo k našemu srdci. Zase jeden z filmů, u nichž pláčeme nad ztraceným rájem indiánů, který jsme My, Evropané, rozstříleli kanóny, roznesli na kopytech koní, a to s biblí v ruce a slovy víry na rtech. Hlásali jsme víru a lásku a přinesli smrt.(4.2.2008)
-
nakedsoul
Všechno podstatné už tu bylo řečeno. Musím dát plný počet bodů. Hudební stránka a herecké výkony jsou naprosto skvělé.(26.4.2008)
-
DöN
Ennio Morricone.... Nemam slov.(1.8.2008)
-
Blalle
Tento film mě neustále fascinuje: už z diskuse - jak to, že polovina ho vidí jako kritiku Církve a druhá polovina jako katolickou propagandu? Podle mě proto, že se na téma dívá neobyčejně střízlivě: nedává odpovědi, ale velmi konkrétně se ptá. A ptá se na takovou škálu zásadních otázek: Co je vlastně Církev? Jak se může člověk, který prošel prakticky zázračným obrácením, vrátit k válečnému řemeslu? Jak je to s poslušností? Je správné poslechnout biskupa, otce Gabriela, nebo Mendozu? Měla Církev ustupovat politickým zájmům? Neměli třeba ustoupit ti indiáni? Dalo se nějak vyhnout krveprolití? Jak může Bůh stvořit takovou krásu a pak ji nechat zničit? Je vlastně Bůh? Podle mě je nejzásadnější otázka: Kdybych si musel vybrat, se kterou osobou ve filmu bych se identifikoval? Pokud by si totiž člověk nevybral, byl by jedním z těch rozkaz vykonávajících vojáků, nebo řekněme přímo ten šlechtic otrokář. Hláška: "Svět je takový, jaký jsme jej udělali." podle mě přesně vystihuje film.(29.8.2008)
-
MariusDee
Tvůrci se nám evidentně snažili sdělit něco velmi důležitého, něco, co však již všichni víme. To samo o sobě ještě vůbec nevadí, neboť některé věci je třeba si připomínat znovu a znovu, ale pokud k tomu přistoupí klišovité, přepjaté a plitké zpracování je to špatně. Film chvílemi vypadal jako reklama na jihoamerickou přírodu, později jako křesťanská agitka, po chvíli působil jako hold a omluva domorodým obyvatelům, aby nakonec sklouzl do obyčejné řeže hrstky spravedlivých proti přesile zlounů. Postavy ve filmu na mne působily nevěrohodně, jejich chování přepjatě, chybělo mi hlubší rozpracování jejich psychologie. Také bych ocenil více opravdu zajímavých myšlenek a smysluplných dialogů a méně jímavých a samoúčelných scén z jihoamerické přírody a života domorodých indiánů. Zcela jsem v závěru také nepochopil, jaké byly pohnutky zlounských kolonizátorů. Proč posílali do pralesa armádu s děly, aby zničila jeden zcela nevýznamný malý kmen. A když je chtěli použít jako otroky, proč je poté vůbec zabíjeli. A proč biskup tak náhle obrátil, navíc v dané chvíli zcela nelogicky a proti rozumu? Zaujalo snad jedině dilema, jak se postavit tváří v tvář hrozícímu násilí, zda bojovat nebo zachovat stoický klid. Většině je samozřejmě srozumitelnější Mendozův přístup, nicméně je pochopitelný také přístup otce Gabriela, i když působil možná už poněkud fanaticky. Mi je přijatelné něco mezi...nebojovat, ale také nejít slepě na porážku..prostě ustoupit v zájmu zachování lidských životů.(26.7.2009)
-
B-Boy1
prostredie, hudba, príbeh. herecké obsadenie...úžasný film(1.10.2009)
-
Mykhaluu
Je tu dost dobrých komentářů k tomuto dost dobrému filmu, tak jen malinko. Ano a svět se valí stále dál... Kam? Klidně se ptejte... třeba vám poradí ti, kterým vadí tak trochu moc křesťanská agitka... Za želežnou oponou, než úplně zreziví a rozpadne se v prach dějin i lidských duších, je přeci jen ještě svobodněji i ve filmu... a pro ten čas čekání hvězdičku přidávám!(23.10.2009)
-
estella
Zacatek perfektni, bohuzel konec jak z beckoveho akcniho filmu....(12.11.2009)
-
Solverino
Jeden z nejlepších filmů, které jsem v životě viděl! Velmi doporučuji!(19.12.2009)
-
zurivymlok
Hudba: Ennio Morricone(18.3.2010)
-
Aniii
První půl hodina je skvělá. Dál už mě to tolik nebralo... Ale stávám se fandou Ennia Morriconeho.(1.5.2010)
-
max cady
Spojeni-skvely herec(R.De Niro) a skvely skladatel(E.Morricone) spolecne s kamerou a rezii,musi byt vysledkem uchvatneho filmu.A TIM BEZPOCHYBY MISE JE(8.7.2010)
-
laepus
Čarokrásné, bezchybné, podmanivé, okouzlující, nepřekonatelné... Miluju tenhle film!(4.4.2011)
-
jeskynka
Silný film o hříchu, pokání a přerodu padoucha v ovečku Kristovu a také o tom, jak pravda a láska nemusí pokaždé zvítězit nad lží a nenávistí. Pro mě je jedním z největších plusů hudba od Ennia Morriconeho, hlavní téma si můžu pouštět pořád dokola. A právě hudba spojila jako most dvě odlišné kultury – indiány a křesťany. Klasické benediktýnské motto se modifikuje na „ modli se, pracuj a zpívej“. Zajímavý je překlad, „mission“ znamená jak „misie“, tak „mise“. Myslím, že název „Mise“ (jakkoli byl ovlivněn dobou vzniku filmu) taky není od věci, přece jedna z hlavních postav prodělá podstatný vývoj. Hodnotím lepších 90%, protože uznávám, že jsem dost ovlivněna hudbou a otázka je, jak by film vypadal s jiným soundtrackem.(14.5.2011)
