Společenství vlků

Spíše než horor, bych neváhal pojmenovat snímek jako psychadelickou pohádku. Hlavní hrdinka, jak vidíme na začátku spí a sní. A celý sníměk skutečně připomíná sen o Karkulce, jež je však narušován jinými motivy, které tomuto námětu dodávají další rozměr. Karkulka získává porstřednictvím dalších vnořených příběhů představu o vlčích stvořeních a místo strachu v ní tyto šelmy vzbuzují zvědavost až chtíč. Fantatzii se zde rozhodně meze nekladou, až může být pro někoho obtížné se orientovat. Já tento inovativní přístup hodnotím kladně. Karkulka v bad tripu je zajímavá. Bohužel se však režisérovi nedaří vytvářet a stupňovat napětí, což je velká škoda. (15.01.2009)

Po vizualnej a hudobnej stranke podmanive dielo so slusnou atmosferou oscilujucou medzi rozpravkou pre dospelych a hororom s citelnym sexualnym podtonom. Zial ako uz byva zvykom, pri vizualnych orgiach castokrat zlyhava obsahova zlozka a inak tomu nie je ani v tomto pripade (samotny sposob rozpravania pribehu bol vsak zaujimavy). Najhorsie dopadli vlkodlacie premeny ktore v dnesnej dobe svojou umelostou vzbudzuju smiech. Snaha sa vsak ceni a mne sa tento zanrovy experiment vcelku pozdaval. Spolocenstvo vlkov rozhodne stoji za zhliadnutie. 75% (25.04.2009)

Neviem. Aj ma to trochu mrzí, ale proste ma to nechytilo. Po hereckej stránke fajn, atmosféra tiež, aj výprava. Vcelku zaujímavý, jemne realistický (ale nie vyložene hororový) pohľad na slávnu rozprávku. Ako mnohé rozprávky, aj táto je vlastne, keď sa nad tým zamyslíte, riadne krvavá, brutálna a drsná, ale neuvedomujeme si to, pretože to od detstva máme zavedené ako neškodnú rozprávku... pritom nič nie je ďalej od pravdy. Ale ak máte radi realistickejšie (ale nie vyložene hororové) rozprávky (napr. Snehulienku so Sigourney Weaver), pozrite si to. (29.04.2021)

Výtvarně vysoce stylizovaná studiová podívaná, která čerpá z více zdrojů, především ze známého příběhu o Červené Karkulce, z lidových mýtů ovlivněných pohledem církve, z romantismu 19. století a konec konců i z moderních hororů současnosti. Výsledkem je hororová pohádka pro dospělé, která se podobá např. Sleeping Hollow nebo pohádkovým filmům našeho Juraje Herze (Deváté srdce a Panna a netvor). Nejcennější je právě výtvarné pojetí, takhle nějak jsem si jako kluk představoval strašidelný les plný obřích hub, lesních velikánů s mohutnými pokroucenými kořeny a se spoustou tmavých zákoutí plných pavučin a svítících očí. Režisér mísí krvavou červeň s bílou barvou mléka, hraje si se zpomalenými záběry rozlétajících se střepů a s nejrůznějšími detaily hraček nebo živých tvorů, které dohromady vytvářejí tajuplnou atmosféru plnou vzrůstajícího napětí a v neposlední řadě i erotiky. Stejně jako je erotický motiv využíván ve starých upírských filmech, pak i zde je motiv vlkodlaka využíván ve smyslu pudové smyslnosti, kdy v každém muži i ženě se ukrývá kus dravce. Celkový dojem: 85 %. (21.01.2009)

Dokonalá výtvarná stylizace, podmanivý způsob vyprávění, kdy jeden příběh v sobě skrývá další, dívenka na prahu dospívání, jejíž nevinnost je nebezpečnější než vyceněné zuby vlkodlaka, působivé efekty a hlavně vlci různých podob, povah a odrůd - suma sumárum snímek, který si mne získal už při prvním náhodném shlédnutí a jemuž léta neubrala na atraktivitě ani to nejmenší. (23.06.2007)