Režie:
Georges FranjuKamera:
Eugen SchüfftanHudba:
Maurice JarreHrají:
Pierre Brasseur, Edith Scob, Juliette Mayniel, Alida Valli, Charles Blavette, Claude Brasseur, Michel Etcheverry, Alexandre Rignault, Béatrice Altariba (více)Obsahy(1)
Nedaleko Paříže brilantní chirurg Dr. Génessier (Pierre Brasseur) za pomoci své asistentky Louise (Alida Valli) unáší mladé a krásné dívky. Doktorova dcera Christine byla totiž během autonehody znetvořena a šílený Dr. Génessier jí chce za každou cenu díky transplantaci obličeje dát šanci na normální život. (Chatterer)
Videa (1)
Recenze (48)
Primář soukromé lékařské kliniky Pierre Brasseur odebírá skalpelem obličeje mladých dívek a snaží se je připlácnout své dceři, oběti autonehody... Inu, mohl to být horror, není to horror a sám sobě škodí tím, že se tak místy přece jen prezentuje. Ze scény, kterou v náznaku zmiňuje EdaS, mi bylo věru nedobře, ale zejména proto, že ve filmu z roku 1960 jsem zkrátka nečekal něco tak explicitního. :) Zbytek filmu je spíš takové kriminální melodrama, kde k frankensteinovskému doktorovi, jeho oddané sekretářce i nešťastné dceři s maskou místo obličeje cítíme víceméně stejnou míru sympatií. Od scénáře detektivkářské dvojice Boileau a Narcejac bych možná čekal nějaké překvapivější rozuzlení (kdo viděl jejich Ďábelské ženy a Vertigo, ví, co mám na mysli), ale jinak je to velice solidní věc s krásnou hudbou a kvalitní herecké výkony jí efektivně retušují nejednu pihu na tváři. Moje titulky najdete zde 70% ()
Zvolené ako spomienka na nedávno zosnulého obľúbeného herca Claudea Brasseura (22. 12.2020). Ten vo filme hrá len epizódnu úlohu pomocníka a kolegu policajného komisára. O to väčší priestor má vo filmovom príbehu jeho otec Pierre Brasseur. V titulnej úlohe chirurga sa snaží o obnovu krásnej fasády tváre vlastnej dcéry, zničenej dôsledkom autonehody, ktorú osobne zavinil. Neváha pritom poprieť lekársku etiku, zákon, dopúšťať sa únosov a vrážd. Démonické a vo vyobrazení sťahovania kože z tváre až nepríjemne detailné filmové dobrodružstvo. Berie si prvky z ikonických diel hororového žánru, pričom nejde ani tak o horor, ako o dramatický thriller so strašidelnou atmosférou. Tvár doktorovej dcéry s maskou s bezvýrazne výrazným výrazom ma bude ešte nejakú dobu znepokojovať. Boileau s Narcejacom, autori predlohy, sa opäť prejavili ako veľmi kvalitní spisovatelia, schopní ponúknuť neošúchaný námet. Režisér za ich kvalitami nezaostal a doklepol k predlohe výživný a doslova plnokrvný film. ()
Nepotřebuji ke své radosti žádný remake s barevnou krví a speciálními efekty. U mnoha dialogů mi sice připadalo, jakoby během nich film chvílemi ztrácel na své vybudované atmosféře, ale jinak mi Oči bez tváře přinesly velice podmanivý hororový zážitek, jaký jsem si nesmírně užil přesto, že se nepovažuji za skalního příznivce žánru. Dlouhé tiché scény vyjádřené pouze obrazem a činem, mě fascinovaly svým tajemným nádechem, spousta nápaditých záběrů kamery zde pravidelně umocňovala sklíčující dojem a příběh kombinující několik žánrů včetně postupů detektivky probíhá s patřičnou gradací, až do samotného konce podtrženého krásnou symbolikou s bílými holubicemi. Jen se obávám, že až příště uvidím Pierra Brasseura v jakékoliv jiném filmu půjde na mě z něj ještě nějakou dobou mrazivá hrůza, když si vzpomenu, s jakým zápalem a naprostým klidem ve tváři prováděl pan doktor svůj děsivý experiment za prolití krve ve tvářích krásných žen. 85% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $58,565║Tržby Celosvetovo $-║ Asi som čakal viac ale už ako je zvykom u podobne ladených filmov z Európskej horrorovej produkcie(hlavne Taliansko myslím), opäť tu citeľne chýba lepšie vykonštruovaný príbeh, dej sa snaží ťažiť len z nechutných pytvačiek, rozmazaných obrázkov a domýšľania diváka, dobrého napätia len minimum, dlhých naťahovaných záberov dosť ale aj tak utečie to rýchlo ako voda a po filme ani neviete aká podstata tohto diela mala byť, nič konzistenčné a ucelené to fakt nedá. /videl v kine: 50%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) ()
„Ach, profesore...vaše přednáška byla tak vzrušující!“ - „Spíše hrůzu nahánějící, Carlo.“ - „Jakou zářivou budoucnost jste nám vyjevil!“ - „Budoucnost, madam, je něco, co už se mělo stát v minulosti…“ Až vám bude nějaká cizí přespříliš ochotná dáma nabízet lístek do divadla a následně levný podnájem, vezměte rychle nohy na ramena, ať neztratíte tvář…aneb co by papínek pro svou dcerušku neudělal! Úvodní scéna mě moc velkou důvěrou nenaplnila, umělost figuríny byla až do očí bijící. Na druhou stranu, takovou pasáží operace si tvůrci svou reputaci přece jen vylepšili a já nemám problém uvěřit, že ve své době byl film dostatečně působivý. Ovšem bráno z dnešního pohledu…ne, snímek zkrátka příliš zestárl na to, aby mohl jakkoliv šokovat. Zůstává však zvláštní, znepokojivá atmosféra, dobře zahrané ústřední trio profesora, „asistentky“ a dcery (v jisté scéně až andělsky vyhlížející Edith Scob) a konec, který i s pomocí hudby má svou sílu. Přesto jsem čekal o dost působivější, a hlavně napínavější podívanou, takže dám „jen“ lepší 3*. ()
Galerie (75)
Zajímavosti (3)
- John Carpenter naznačil, že film inspiroval myšlenku nevýrazné masky pro postavu Michaela Myerse v Halloweenu (1978). Carpenter vzpomíná, že filmový štáb neměl žádné peníze na výrobu masky. „Původně byla napsána tak, jak ji vidíte, jinými slovy, je to bledá maska s lidskými rysy, téměř bez rysů. Nevím, proč jsem to napsal, proč jsme se tak s Debrou Hill rozhodli, možná to bylo kvůli starému filmu Oči bez tváře.“ (Eldrick)
- Na filmovom festivale v Edinburghu v roku 1960 omdlelo počas premietania, kedy sa na plátne objavila scéna operácie, sedem divákov. Režisér Georges Franju to okomentoval slovami: „Teraz už viem, prečo Škóti nosia sukne." (ambron)
Reklama