Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Dokument(24.9.2005)
-
sinp
V našich končinách příliš opomíjená kuriozita... Těch několik v archivu pečlivě uzamčených a na světlo vzácně vytažených (nejen) špionážních filmů, vzniklých pod vlivem tzv. druhé Red Scare, můžeme chápat coby jeden z nejdůležitějších komentářů netolerantních a paranoidních nálad, běžně označovaných coby mccarthismus. Kolik se jim nedostávalo tvůrčích fines, tolik nahrazovaly agresivně mířenou rétorikou, vědomě vyvolávaným strachem a nadsazeně glorifikovaným vlastenectvím. I Was a Communist for the FBI je výborný doklad. Naplňuje veškeré parametry pomyslného honu na čarodějnice, dokonce významně upomíná na „reálnou událost“, čímž se obrací na všechny v zemi a jejich bdělost (copak to jen připomíná...?) Výpověď Matta Cvetica vycházela v Saturday Evening Post a nebyla charakteristická jen pavlačovými klepy nebo spasitelským komplexem. Obsahovala rovněž rasové mýty, démonizaci odborů a překroucení skutečného rizika. V důsledku těchto se kumulujících jevů pak vykresluje absurdní pokus o ovládnutí celých Spojených států malou skupinou lotrů v perfektním obleku, občas slizce řečnících pro lačné masy a následně vymýšlejících rejdy ve vypulírovaných místnostech. Za jediný fungující všelék vychází patriotismus a rodinná soudržnost. Komunisté jsou zobrazení podobně jako kapitalisté v soc. realistickém duchu (nenasytnost a zkaženost → „Dáte si kaviár?“), modelové figurky kněze nebo bojovného syna už nepřekvapí. Za skrytější (čili rizikovější) vidím postup v případě idealistické učitelky. Morálka mccarthismu, sama sebe označující za demokratickou, těmto principům volenými činy brání a ničí je + naprosto diskredituje obraz skutečného stalinistického nebezpečí. Řešení zápletky má v důsledcích blíže k praktikám a argumentaci krajní pravice než k nabízející se analogii s komunistickou propagandou. Sice schází obligátní vypravěč (vysvětlující a varující, neboť vševidoucí oko společnosti/instituce), přesto je přítomen ortel autority, zde ideálně v osobě soudce. V nesmyslném závěru, který je parodií na výslechy před HUAC, se křečovitě odhalí myšlenková náplň všech těchto tendencí a film začne být konečně zábavný. Jinak vyjma historického poučení moc nenabízí → noirový standart, kupu hloupých řečí, házení rozličných předmětů (soška, telefon) po nepřátelích. Odkazy na soudobou politickou situaci, Jana Masaryka (!) a osamocený výjev á la cinema verité můžeme chápat za jedinou (notně chabou) obhajobu pro nominaci v kategorii dokument. Pragmatika zamrzí tehdejší porážka, byl by to nevídaný unikát. Navíc mám dojem, že by snímek neskončil takto pozapomenutý, což si coby specifický doklad doby určitě ani trochu nezasloužil.(1.12.2011)
-
Raven0
Propagandistické a protikomunistické (a podobné) americké filmy jsou asi jen dvojího typu. Nudně špatné a vtipně špatné. Bohužel, I Was a Communist for the FBI spíše zapadá do prvně jmenované škatulky. Herci jsou toporní, zápletka je vytažená snad z paty... Co film "zachraňuje" jsou tak jen rozhovory komunistického otce se synem a "správně" patetický konec, kde se nejeden divák téměř zalkne smíchy...(14.11.2011)
