Režie:
Antonín KachlíkKamera:
František UldrichHudba:
Štěpán KoníčekHrají:
Martin Huba, Martina Bezoušková, Jan Kanyza, Antonín Procházka, Čestmír Řanda ml., Eva Krížiková, Judita Vargová, Leopold Běhan, Jana Andresíková (více)Obsahy(1)
I když název by tomu nasvědčoval, s pohádkami nemá tento snímek vůbec nic společného: odehrává se v severomoravském pohraničí těsně po skončení druhé války. Předkládá roztříštěnou mozaiku osudů mnoha lidí, navrátilců i přistěhovalců, kteří se pokoušeli začít nový život a uvěřili ve šťastnější zítřky. Ačkoli se režisér Antonín Kachlík pokoušel příběhu vdechnout jistou věrohodnost, podřizuje se ideologickým požadavkům 80. let. Severomoravské pohraničí v prvním poválečném roce: nesourodý a roztříštěný sled epizod zachycuje jednotlivé osudy navrátilců i nových přistěhovalců. Další titul, který snad ani nemusel vzniknout (oficiální text distributora)
(více)Recenze (13)
Pro me zcela neznamy film s povalecnou tematikou, odehravajici se v pohranici. Problem je, ze nevim o cem to jako vlastne melo byt. Pribeh zadne z postav neni dostatecne vyrazny ani dotazeny do nejakeho smysluplneho zaveru/bodu, a jako popis-freska doby to take neobstoji... Zaroven ale film nicim neurazi a muze potesit neobvyklym obsazenim. Napriklad prekrasnou Juditu Vargovou jsem doted vubec neznal... :) 3- ()
Československý film odehrávající se v poválečném pohraničí na severní Moravě v okolí Hanušovic a popisuje situaci při osidlování této krajiny Čechy a odsunem Němců. Námět dozajista zajímavý, jenž už byl několikrát zpracován (Drsná planina), nabízí též vícebarevný pohled na složitou poválečnou národnostní problematiku, neháže všechny Germány do jednoho pytle (J. Narenta) a ukazuje též chamtivé Čechy, jež si přijíždí do Sudet přivlastnit co nejvíce cizího majetku (M. Sandhaus). Velkou slabinou snímku je filmové zpracování a příběh, jež ponechal téměř všechny postavy pouze načrtnuté a neobtěžoval se s jejich dokončením, což na mě působilo amatérsky. Největší dramatická scéna zavraždění příchozího učitele J. Klema proběhla na počátku a její nepřesvědčivé vyřešení se objevilo v samotném závěru. Zbytek tedy většinu snímku vyplňovalo navazování vztahů mezi novými obyvateli městečka, tedy především mezi novou atraktivní servírkou M. Gasparovičovou a jejími nápadníky : kouzelníkem s podivným jménem Manfred Liška a ještě podivnější minulostí M. Hubou a mladíkem vracejícím se do rodného města A. Procházkou, jenž měl ve velké oblibě písně J. Ježka. Krátké, ale milé vystoupení M. Huby coby iluzionisty bylo přerušeno výbuchem v továrně na textil, jehož vysvětlení nám autoři zamlčeli. V roli ředitele komise, jenž měl zodpovědnost za úspěšně provedené odsuny a dohlížel na poklidný chod města, se představil J. Kanyza. Ostatní postavy měli už málo prostoru, přesto se ve snímku objevila známá jména jako V. Kotva jakožto německý diverzant a M. Růžek coby filmový otec lipnického rodáka. Bohužel film A. Kachlíka v žádném případě nenaplnil očekávání v něho kladená a zejména skutečně chabým scénářem stěží dosahuje průměru. ()
Už dlouhou mě žádný starší československý film tak příjemně nepřekvapil jako Kouzelníkův návrat. Většina filmů, která se odehrává těsně po válce v našem pohraničí z komunistické doby, je silně antiněmecky zaměřena. Z Kouzelníkova návratu jsem tohle necítil. Záporné i kladné postavy jsou v sympatickým poměru rozloženy mezi Němce i Čechy. Samotný příběh má zpočátku díky vyníkající hudbě docela strašidelnou atmosféru, hlavně počáteční scéna na samotě u Němce je opravdu špičkově uděláná. Pak se děj začne až příiš rozmělňovat a divák začne honit několik zajíců v jednom filmu. Což výrazně ubírá na zážitku. Hlavní postava, kterou celkem dobře ztvárnil Jan Kanyza mě přípomínala Hujera v uniformě, fakt takovej snaživec, až jsem si přál aby někde sežral nejedlou houbu a musel na klistýr. Zajímavý film, ve kterým napětí a dramatičnost vítězí nad kreténismem a nelogičnosti. Pro lidi, kteří si přečetli obsah k filmu a děsí se, že film je plný propagandy a komunistické ideologie, nebojte se, film je na dobu svýho vzniku absolutně v pohodě. To se však bohužel nedá říct o člověku, který píše obsahy ke starší československým filmům a skrývá se pod názvem oficiální text distributora, ten člověk buď nemá holku a tak si napíše na papír slova "propaganda" a "komunistická ideologie" a jde si na záchod nad nima udělat dobře a nebo měl bejt původně gramofonová deska, ale bůh si to na poslední chvíli rozmyslel a udělal z něj člověka, leč s vlastnostma gramofonový desky, protože ke každýmu československýmu filmu píše ty samý subjektivní a silně tendeční kecy, které jsou ještě ke všemu z naprosté většiny zcestný a trapný. ()
Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje, když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod, který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může, jenže s jejím koncem končí i film. ()
Hezký film, který zapadl v dnešní vysílací neznalosti ČT, která do oblbnutí dává stále stejné tituly a filmy jako je právě tento jsou neprávem zapomenuty. Osudy lidí, kteří přijdou do pohraničí, werwolfové, RG a nebezpečný kraj dávají filmu zajímavou atmosféru, plnou napětí a akce. Rozhoně doporučuji všem, kteří mají rádi tuto tématiku. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (4)
- Natáčelo se i v Jílovém u Prahy. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Revoluční gardy (zkráceně RG), které ve filmu vidíme, byly ozbrojené jednotky českých dobrovolníků působících od 23. května 1945 do července až srpna 1945 v českých zemích, a to zejména v pohraničí. (ArthasKarfa)
- Krejcara (Jan Kanyza) všichni neustále oslovují "pane kapitáne", on má však celou dobu na sobě uniformu s hodností majora. (Warden75)
Reklama