Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I když název by tomu nasvědčoval, s pohádkami nemá tento snímek vůbec nic společného: odehrává se v severomoravském pohraničí těsně po skončení druhé války. Předkládá roztříštěnou mozaiku osudů mnoha lidí, navrátilců i přistěhovalců, kteří se pokoušeli začít nový život a uvěřili ve šťastnější zítřky. Ačkoli se režisér Antonín Kachlík pokoušel příběhu vdechnout jistou věrohodnost, podřizuje se ideologickým požadavkům 80. let. Severomoravské pohraničí v prvním poválečném roce: nesourodý a roztříštěný sled epizod zachycuje jednotlivé osudy navrátilců i nových přistěhovalců. Další titul, který snad ani nemusel vzniknout (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (13)

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Pro me zcela neznamy film s povalecnou tematikou, odehravajici se v pohranici. Problem je, ze nevim o cem to jako vlastne melo byt. Pribeh zadne z postav neni dostatecne vyrazny ani dotazeny do nejakeho smysluplneho zaveru/bodu, a jako popis-freska doby to take neobstoji... Zaroven ale film nicim neurazi a muze potesit neobvyklym obsazenim. Napriklad prekrasnou Juditu Vargovou jsem doted vubec neznal... :) 3- ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film odehrávající se v poválečném pohraničí na severní Moravě v okolí Hanušovic a popisuje situaci při osidlování této krajiny Čechy a odsunem Němců. Námět dozajista zajímavý, jenž už byl několikrát zpracován (Drsná planina), nabízí též vícebarevný pohled na složitou poválečnou národnostní problematiku, neháže všechny Germány do jednoho pytle (J. Narenta) a ukazuje též chamtivé Čechy, jež si přijíždí do Sudet přivlastnit co nejvíce cizího majetku (M. Sandhaus). Velkou slabinou snímku je filmové zpracování a příběh, jež ponechal téměř všechny postavy pouze načrtnuté a neobtěžoval se s jejich dokončením, což na mě působilo amatérsky. Největší dramatická scéna zavraždění příchozího učitele J. Klema proběhla na počátku a její nepřesvědčivé vyřešení se objevilo v samotném závěru. Zbytek tedy většinu snímku vyplňovalo navazování vztahů mezi novými obyvateli městečka, tedy především mezi novou atraktivní servírkou M. Gasparovičovou a jejími nápadníky : kouzelníkem s podivným jménem Manfred Liška a ještě podivnější minulostí M. Hubou a mladíkem vracejícím se do rodného města A. Procházkou, jenž měl ve velké oblibě písně J. Ježka. Krátké, ale milé vystoupení M. Huby coby iluzionisty bylo přerušeno výbuchem v továrně na textil, jehož vysvětlení nám autoři zamlčeli. V roli ředitele komise, jenž měl zodpovědnost za úspěšně provedené odsuny a dohlížel na poklidný chod města, se představil J. Kanyza. Ostatní postavy měli už málo prostoru, přesto se ve snímku objevila známá jména jako V. Kotva jakožto německý diverzant a M. Růžek coby filmový otec lipnického rodáka. Bohužel film A. Kachlíka v žádném případě nenaplnil očekávání v něho kladená a zejména skutečně chabým scénářem stěží dosahuje průměru. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Už dlouhou mě žádný starší československý film tak příjemně nepřekvapil jako Kouzelníkův návrat. Většina filmů, která se odehrává těsně po válce v našem pohraničí z komunistické doby, je silně antiněmecky zaměřena. Z Kouzelníkova návratu jsem tohle necítil. Záporné i kladné postavy jsou v sympatickým poměru rozloženy mezi Němce i Čechy. Samotný příběh má zpočátku díky vyníkající hudbě docela strašidelnou atmosféru, hlavně počáteční scéna na samotě u Němce je opravdu špičkově uděláná. Pak se děj začne až příiš rozmělňovat a divák začne honit několik zajíců v jednom filmu. Což výrazně ubírá na zážitku. Hlavní postava, kterou celkem dobře ztvárnil Jan Kanyza mě přípomínala Hujera v uniformě, fakt takovej snaživec, až jsem si přál aby někde sežral nejedlou houbu a musel na klistýr. Zajímavý film, ve kterým napětí a dramatičnost vítězí nad kreténismem a nelogičnosti. Pro lidi, kteří si přečetli obsah k filmu a děsí se, že film je plný propagandy a komunistické ideologie, nebojte se, film je na dobu svýho vzniku absolutně v pohodě. To se však bohužel nedá říct o člověku, který píše obsahy ke starší československým filmům a skrývá se pod názvem oficiální text distributora, ten člověk buď nemá holku a tak si napíše na papír slova "propaganda" a "komunistická ideologie" a jde si na záchod nad nima udělat dobře a nebo měl bejt původně gramofonová deska, ale bůh si to na poslední chvíli rozmyslel a udělal z něj člověka, leč s vlastnostma gramofonový desky, protože ke každýmu československýmu filmu píše ty samý subjektivní a silně tendeční kecy, které jsou ještě ke všemu z naprosté většiny zcestný a trapný. ()

offlineman 

všechny recenze uživatele

Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje,  když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod,  který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může,  jenže s jejím koncem končí i film. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Hezký film, který zapadl v dnešní vysílací neznalosti ČT, která do oblbnutí dává stále stejné tituly a filmy jako je právě tento jsou neprávem zapomenuty. Osudy lidí, kteří přijdou do pohraničí, werwolfové, RG a nebezpečný kraj dávají filmu zajímavou atmosféru, plnou napětí a akce. Rozhoně doporučuji všem, kteří mají rádi tuto tématiku. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Natáčelo se i v Jílovém u Prahy. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Revoluční gardy (zkráceně RG), které ve filmu vidíme, byly ozbrojené jednotky českých dobrovolníků působících od 23. května 1945 do července až srpna 1945 v českých zemích, a to zejména v pohraničí. (ArthasKarfa)
  • Krejcara (Jan Kanyza) všichni neustále oslovují "pane kapitáne", on má však celou dobu na sobě uniformu s hodností majora. (Warden75)

Reklama

Reklama