Kouzelníkův návrat

Za mě nečekaně dobrý film, o složitosti posledního odsunu z Moravských Sudet. Neprávem opomíjený film, narazil jsem na něho na youtube. Tempo filmového vyprávění plynulé, srdcervoucí, a rovněž dobré charakteristiky postav. https://www.youtube.com/watch?v=LiXyY3IYv54 (23.09.2016)

Tomuto filmu chybí nějaký základní příběh, hlavní dějová linie. Sledují se tu různé postavy, které přišli do pohraničí hned po válce s různými úmysly, ale žádná nehraje úplně hlavní úlohu, takže film nakonec tak trochu vyšumí a začne nudit. Je tu občas i sympatická snaha ukázat obě strany mince ve vztahu k odsunutým Němcům, či že si tam jezdili vykutálení Čecháčci nakrást. (11.02.2015)

Nebýt kanálu CSfilm, ani bychom nevěděli, jak zajímavé tituly naše kinematografie ukrývá. Nejsou jen Homolkové, Slunce, seno a Slavnosti sněženek. Není třeba se obávat pustit do televize i něco jiného. Kouzelníkův návrat má především vynikající námět. Jeho zpracování není dokonalé, především se mi zdálo, že některé dějové linie šly tak nějak do ztracena. Ale rozhodně se nejedná o film špatný a už vůbec ne podřízený ideologickým požadavkům. Tady dokonce nevystupuje ani žádný komunista. Doporučuji vřele všem, kdo mají zájem a jsou ochotni dívat se i na filmy ze 70. a 80. let, označované paušálně jako ideologicky zatížené, objektivně a bez předsudků. Někdy z toho vyjde docela příjemné překvapení. (03.01.2012)

Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje,  když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod,  který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může,  jenže s jejím koncem končí i film. (11.09.2022)

Československý film odehrávající se v poválečném pohraničí na severní Moravě v okolí Hanušovic a popisuje situaci při osidlování této krajiny Čechy a odsunem Němců. Námět dozajista zajímavý, jenž už byl několikrát zpracován (Drsná planina), nabízí též vícebarevný pohled na složitou poválečnou národnostní problematiku, neháže všechny Germány do jednoho pytle (J. Narenta) a ukazuje též chamtivé Čechy, jež si přijíždí do Sudet přivlastnit co nejvíce cizího majetku (M. Sandhaus). Velkou slabinou snímku je filmové zpracování a příběh, jež ponechal téměř všechny postavy pouze načrtnuté a neobtěžoval se s jejich dokončením, což na mě působilo amatérsky. Největší dramatická scéna zavraždění příchozího učitele J. Klema proběhla na počátku a její nepřesvědčivé vyřešení se objevilo v samotném závěru. Zbytek tedy většinu snímku vyplňovalo navazování vztahů mezi novými obyvateli městečka, tedy především mezi novou atraktivní servírkou M. Gasparovičovou a jejími nápadníky : kouzelníkem s podivným jménem Manfred Liška a ještě podivnější minulostí M. Hubou a mladíkem vracejícím se do rodného města A. Procházkou, jenž měl ve velké oblibě písně J. Ježka. Krátké, ale milé vystoupení M. Huby coby iluzionisty bylo přerušeno výbuchem v továrně na textil, jehož vysvětlení nám autoři zamlčeli. V roli ředitele komise, jenž měl zodpovědnost za úspěšně provedené odsuny a dohlížel na poklidný chod města, se představil J. Kanyza. Ostatní postavy měli už málo prostoru, přesto se ve snímku objevila známá jména jako V. Kotva jakožto německý diverzant a M. Růžek coby filmový otec lipnického rodáka. Bohužel film A. Kachlíka v žádném případě nenaplnil očekávání v něho kladená a zejména skutečně chabým scénářem stěží dosahuje průměru. (08.11.2017)