Náš dědek Josef

Kdyby se tenhle film z poválečného Slovácka oprostil od toho ideového nánosu a nesloužil tak zjevně dobové propagandě, patřil by nejspíš do zlaté pokladnice československé kinematografie. Prorežimní režisér Antonín Kachlík ale byl systémem pověřený umělec specializující se na filmové přepisování historie. Ano, kolektivizace byla pro náš venkov to nejlepší a Antonín Kachlík o tom musí nenásilně přesvědčit i diváky...stylizovanou komedií z padesátých let! Poměřme s Jasného Všemi dobrými rodáky třeba. Není náhoda, že právě v roce 1976, kdy většina režisérů tzv. Československé nové vlny nesměla točit, vznikl tenhle pěkný a veselý normalizovaný film. (04.12.2010)

Nějak těm Pražákům ta naše moravština nejde přes pysky. :) Snaží, co jim jazyk dovolí, ale našinec musí slyšet, že to prostě není úplně ono a zcela přirozené. Výjimkou jsou samozřejmě původem Moravané, např. Vladimír Menšík. Škoda, že tu tento velikán neměl větší roli. Celkově vzato se mi Náš dědek Josef líbil. Je to takový nenáročný film, jenž působí skrze nářečí autentičtěji a pěkně ukazuje moravský venkov, zvyklosti i naturel. (14.05.2018)

Vzpomínání dědka se prolíná s životem na vsi po válce, v době zavádění sovětského vzoru hospodaření. Vtipu i vína pomálu, kořalky a mluvení lámanou slováčtinou hodně. Potěšil mě jak jsem předpokládal Miloš Kopecký a scéna z přijímání myslivců. Záběry na Pálavu mě ovšem vždy potěší a pohladí na srdci. (05.11.2018)

Super film, miluji Bohuše Záhorského a tady je plejáda i dalších nejlepších českých herců minulého století. Náctiletým tenhle snímek samozřejmě toho moc neřekne a ani se nedivím, když je nezaujme, byla to jiná doba.Ale ten , kdo miluje starší české filmy, tak nebude litovat. Perfektní režie i dramaturgie, Kachlík to s filmy uměl. Navíc je film umocněn pravým moravským prostředím i hudbou,je rozdělen do 4 ročních období a z toho vychází i celá pointa filmu. (08.01.2004)

Po shlédnutí tohoto filmu mám pocit, že jsem vlastně koukala na dva: První je skvělá sága o starém, životem protřelém moravském vinaři, který se i v pokročilém věku odmítá vzdát plnohodnotného života spjatého se životem celé vsi, přátel a sklenky vína. Vinař někdy se slzami v očích, jindy s pobaveným úšklíbnutím vzpomíná na svůj dlouhý život, na svoje hříchy i dobré skutky a učí tak svého vnuka poznávat dospělý svět. Obsazení Bohuše Záhorského a Svatopluka Skopala do rolí děda a vnuka je skvělé, uvěřitelné a chvílemi až dojemné. Pak je tu druhý film a ten mi do prvního naprosto nesedí. Je o zakládání a prosazování komunistické strany na moravské vesnici a o problémech s tím spojených. Tento film je hloupý, zbytečný, agitující a tak nějak navíc. Kdyby ho tak šlo vystřihnout, z toho prvního..... (28.01.2013)