O zatoulané princezně

V roce 1956 sáhli filmaři do ladovské truhlice a vznikly skvělé Hrátky s čertem. O dvacet let později tam sáhli podruhé a vznikla dokonalá, i když jen televizní, Nezbedná pohádka. Pokud vynechám Kaňku do pohádky, tak deset let po Nezbedné sáhli filmaři do truhlice potřetí. A mohla to být další kouzelná ladovská pohádka, kterých je tak málo a přitom by si zasloužily zfilmovat snad všechny. Mohla, kdyby sympaticky pohodový scénář tak děsivě nezhyzdilo mizerné zpracování. Fádní a téměř bezradná režie, která jakoby Kachlíka příliš nebavila, laciná scéna postrádající jediný z kouzelných ladovských nápadů, odfláknutý střih a většinou mizerné herecké výkony ochotníků, kteří před kamerou zoufale bojovali s trémou nebo ospalostí, nejčastěji pak obojím. Esencí této herecké prkennosti je pak Mikula coby Franta, jehož projev musel byl utrpením pro něj, filmový štáb i diváka. (13.11.2011)

Znam lepší pohádky,... ale i horší. Takže tak ty tři body jsou vhodné. Nevidím tolik negativů, jako ostatní, podle mě se v pohádce pro děti nedá hledat příliš kvality, napětí nebo dokonalých kostýmů. I když ano, mohlo by to být propracovanější, princezna by to mohla hrát i lépe. Ale vodník a strašidlo jsou supeeer! :) (15.01.2013)

Kryptosoučasná rodina selsky barokního krále je podána a zahrána dosti sympaticky (oteckovský král, důstojná královna i neprinceznovská princezna jsou každý svým způsobem přesní), sebekarikační dvorské prostředí jako troškovina bez Trošky docela zábavné, ale i tak je to příšerná slabota. Že si princezna vyvolí cirkusáka, je prostě skandál, ale budiž, patří to k osobité poetice Ladových „zvrhlých“ pohádek. Problém je, že Ladova poetika v tomto filmu naprosto nefunguje, jak se ukazuje také na dvojici Mulisák – Brčál, z nichž jsem měl střídavě rýmu a vyrážku. O peklu raději nemluvím a jinak... no jinak nebudu opakovat, co zde již napsali jiní. Odpad to není, ale za vidění to nestálo. Od princeznina útěku byly pro mne jedinými spočinutelnými momenty „smlouva se dodrží“, zubař Nepuč a dvě ztracené Julie, ušla též scéna hospodské hádky s vojáky. Z komentářů doporučuji sportovec a Radek99, k nimž lze přečíst ještě třeba Mariin, nash. (jehož ovšem koriguji, že Hrátky s čertem nejsou „z Ladovy truhlice“, nýbrž z Drdovy), giovanni3, Ezis, offlineman. A to by k této pohádce stačilo. (02.06.2012)

Krásná pohádka na motivy Josefa Lady. Zlobivá princezna se nechce vdávat, na vdavky nemá ani pomyšlení. Radši uteče. Potká dvě dobromyslná strašidla, Habaděje Brčála a Mulisáka. Společně se dají k cirkusu. Získá si srdce mladého artisty Františka Kuldanů. Vysvobodí ho ze spárů pekla. Jak to v pohádkách bývá, i tady končí všechno dobře. (24.12.2008)

Pohádka, kteoru jsem vytrvale opomíjel, až jsem se k ní konečně po dlouhých letech dostal. Když opomenu většinou - kulantně řečeno - ne úplně povedené herecké výkony, ruku v ruce s pro mě nezajímavým obsazením a drahnou částí děje v cirkusovém prostředí, jež mě nezajímá už vůbec, jedná se o slabší průměr naší pohádkové tvorby. Začátek byl sice slibný a konec (zachraňování milého) maličko dojem napravil, ale rozhodně jsem viděl hezčí pohádky, byť z televizní tvorby. Oldřich Vlach mě jako jediný potěšil. (28.09.2015)