Já a Julina a konec veliké války
Long Live the Republic!
Československo,
1965, 132 min
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jan NovákHrají:
Zdeněk Lstibůrek, Naděžda Gajerová, Vlado Müller, Gustáv Valach, Jurij Nazarov, Iva Janžurová, Jindra Rathová, Jaroslava Vysloužilová (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraždě údajného kolaboranta. V jiné přízračné scéně Olin uvidí své rodiče s nakradeným majetkem... Film byl také uváděn jako "Já a Julina a konec veliké války". (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (19)
- Scéna, kdy Olin (Zdeněk Lstibůrek) běží pronásledován dětmi, se točila v Jihočeské Putimi. Zajímavostí je, že vzhledem k době natáčení nebyl na řece led. Proto byl navozen ledaři. Nahoře po proudu byl v podobě ker pouštěn dolů po řece od mlýna cca 30 m nad záběrem. Olina hlídal potapěč, který jistil to, když Olin do řeky několikrát spadl. Do vody během natáčení spadl asi 5x, co si místní pamatují. Veškerý komparz měl uložené rekvizity ve stodole u Kačírků (část je vidět i v záběru). Kvůli scénám byla rozebrána ohrada pro ovce na louce pod kopcem. Natáčení trvalo asi týden. (Zdroj: ČSFD.cz)
- K přehlednosti členitého vyprávění, v němž se realistické výjevy prolínají s chlapcovými vzpomínkami a představami, přispěla propracovaná vizuální koncepce, zvýrazněná použitím širokoúhlého formátu. Vedle Kachyni měl na ní zásadní podíl tehdy začínající kameraman Jaromír Šofr, který první část filmu natáčel v době základní vojenské služby. Nejen pro své obrazové kvality byl snímek zařazen do programu řady zahraničních filmových festivalů. Do Benátek se sice nakonec nedostal, z argentinského Mar del Plata si však odvezl Velkou cenu. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Na osmimilionové produkci s množstvím komparzistů a bojových scén se podílely hned dvě barrandovské tvůrčí skupiny, Šmída – Fikar a Švabík – Procházka. Snímek zároveň vznikal ve spolupráci s ministerstvem národní obrany a Československým armádním filmem, který zajistil vojenskou techniku. Fungující koordinace všech zúčastněných složek byla nezbytná mimo jiné kvůli záměru poslat Republiku na festival v Benátkách. Dokončení tudíž muselo proběhnout včas. (Zdroj: Letní filmová škola)
- První verzi textu, který se stal základem scénáře k poslednímu uvedenému snímku, Procházka napsal počátkem 60. let, tedy během prvních let postupného přehodnocování oficiálního výkladu dějin. Na závěrečnou fázi druhé světové války se rozhodl podívat naivním, ideologicky nezatíženým pohledem dvanáctiletého Olina. Ten se během své třídenní dobrodružné cesty setkává s projevy české zbabělosti, alibismu a dalších negativních vlastností, jež byly v dřívější fikci z protektorátního období (s čestnými výjimkami typu Škvoreckého „Zbabělců“) nepřípustné. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Některé ze záběrů pro film byly natáčeny od 4. do 12. listopadu 1964 na letišti ve Tchořovicích (okr. Strakonice). V souvislosti s natáčením bylo v obci ustájeno šest koní a uskladněno šest letadel Svazarmu. (Gabretta)
- Natáčelo se ve Vysoké Studnici, Únanově a Znojmě. (hippyman)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Kočár do Vídně (1966) Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
- Představitel Olina (Zdeněk Lstibůrek) vystudoval architekturu a stal se velmi dobrým a velmi ceněným filmovým architektem. S filmem spolupracuje dodnes. (LeG!oN)
- Rekordním konkurzem na roli Olina (co do počtu) prošlo několik desítek tisíc chlapců. (LeG!oN)
- Hlavní představitel Olina (Zdeněk Lstibůrek) nezvládl tzv. postsynchrony, tj. dodatečné ozvučování filmu, jehož příčinou jsou situace, kdy se netočí kontaktní zvuk s obrazem. Právě proto namluvil Olina Jan Kraus. (LeG!oN)
- Odborným poradcom filmu bol plk. slovenskej národnosti František Golyšev (vlastným menom Kleinhans), v prvej polovici 60. rokov náčelník Skupiny pre zvláštne úlohy Výskumného a skúšobného ústavu 011 Slavičín (v pôsobnosti ktorého boli delostrelecké a pechotné zbrane, vrátane munície, zameriavacích a navádzacích zariadení). (marlon)
- Film mal premiéru 5.11.1965 a hneď po normalizácii bol zaradený medzi trezorové snímky. (Raccoon.city)
- Film získal Veľkú cenu na MFF Mar del Plata a cenu FIPRESCI na MFF San Sebastian. (dyfur)
Související novinky
Podzimní VOD novinky na CANAL+
19.10.2023
Vypadá to, že babí léto je za námi a teplé počasí se s námi letos už definitivně rozloučilo, takže pokud hledáte způsob, jak trávit chladnější podzimní večery, máme pro vás pár tipů na filmy a… (více)