Páskové

Celovečerní hraný debut dnes již světoznámého španělského režiséra patří mezi nejlepší příklady vlivu italského neorealismu na španělský film 50. a 60. let. Nicméně drží se typicky domácího sociálně kritického přístupu. Příběh party mladých výrostků, kteří se snaží přežít ne právě legálním způsobem v chudinských čtvrtích Madridu, je vytvořen ve stylu tematicky podobných italských filmů. Mísí v sobě dokumentární postupy, práci s neherci, natáčení v autentickém prostředí a zároveň zde spatřujeme aktuální problémy nezaměstnanosti a společenské bezvýchodnosti. (La Película)