La noche oscura
La Nuit obscure
The Dark Night of the Soul
Režie:
Carlos SauraScénář:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHrají:
Juan Diego, Fernando Guillén, Manuel de Blas, Julie Delpy, María Elena Flores, Francisco Casares, Adolfo Thous, Abel Vitón, Fermí ReixachObsahy(1)
Film věnovaný klíčové epizodě ze života největšího básníka španělského baroka Jana od Kříže (Juan de la Cruz). Jedné prosincové noci r. 1577 je tento karmelitánský mnich uvězněn vlastními spolubratry. Protože se pokusil o reformu uvnitř vlastního řádu, je v oné napjaté době plné podezření, mystiků i spolčenců ďábla, považován za buřiče. Je odvlečen do Toleda a souzen ostatními řeholníky za neposlušnost. Nemíní se vzdát své ideje, přestože ho přivádí do řádového vězení bez zdánlivé možnosti úniku. Během měsíců pobytu v izolované temné cele je trestán řádovými bratry i pronásledován vlastními démony, zároveň se tu odehrává i paralelní drama cesty velkého tvůrčího zápasu, která by měla Juana dovést ke svobodě... (sestrad)
(více)Recenze (13)
V kontextu tvorby španělského režiséra Carlose Saury představuje Temná noc formálně i obsahově vyjímečný film. Ať již tím, že se jedná o zfilmovanou biografii historické osobnosti, tak především tím, že zde nevystupuje žádný z jeho "dvorních" herců. V přísné dějové sevřenosti líčí autor scénáře i režisér v jedné osobě klíčové období života španělského mystika 16. století: sv. Jana od Kříže (Juan de la Cruz). Carlos Saura, znalec a obdivovatel španělské katolické mystiky, transponuje na plátno devět měsíců Janova života, kdy byl tento karmelitánský mnich vězněn pro své reformní názory (v duchu obrazoboreckého učení sv. Terezi z Avily) v konventu toledského kláštera a kdy vznikla mimo jiné i jeho nejvýznamnější duchovní báseň "Temná noc". Mystičnost básně odráží se také ve způsobu, kterým přenáší tvůrce životopisná data na filmové plátno. Šerosvitné obrazy prosvětlené Janovou touhou po splynutí s Bohem personifikovanou v postavě Milenky-Panny (mladičká Julie Delpy), tvoří z tohoto opomíjeného díla výtvarný i duchovní klenot Saurovy filmografie. ()
Nedotažený, zavádějící film - jde jen o pár věcí, ale při takovém tématu si tvůrci nemůžou dovolit žádné "nepřesnosti", protože ty pak degradují vše ostatní až do jakéhosi nerozhodného paskvilu. Takto svatý nevypadá, takto se nechová a především se, narozdíl od Saurova Jana od Kříže, opravdu velmi často modlí. (nedokončeno) ()
Žádné utrpení světa není tak hrozné, jako temná noc duše. Těm, kteří se kdy vydali na "cestu" hledání nebo se vůbec zabývali mystikou, je asi pojem dobře znám. Saurovo zpracování příběhu svatého Jana od Kříže, kterého se snaží jeho řád "napravit" vězněním a bičováním přinese užitek zejména jim. "Jak tato noc, třebaže zastírá ducha temnotou, nastává proto, aby osvítila a obdarovala světlem." Krásný duchovní zážitek. ()
Když mě skladatel Peter Graham požádal o text pro svou novou skladbu, zvolil jsem nakonec známou báseň Jana od Kříže začínající: Para venir a gustarlo todo no quieras tener gusto en nada (abys našel zalíbení ve všem, nesmí se ti líbit nic). Skladba se jmenuje Subida (Výstup, samozřejmě na horu Karmel) a je pojata celkem frivolně, i když text je celkem racionální. Předtím jsem přečetl skoro všechny Janovy spisy (jsou běžně dostupné na internetu), navštívil oba moravské karmelitské kláštery (Dačíce - ženský, Kostelní Vydří - mužský) a komunikoval se španělskými "janology" (Jose Biedma - bydlí v Ubedě, nedaleko místa kde Jan zemřel). To všechno ve mně vyvolalo určitý pocit a představu, s níž je Saurův film ve shodě. ()
Hodne slabe, Saurovi sa do toho asi moc nechcelo, staredoveke kulisy dobre, no rezisersky je tu pan Saura len za rutinera. Vo vrcholnom spoanielskom stredoveku sa toiho dialo urcite viac nez urobit si z roku 1577 fetis a venovat sa jednemu mnichovi, ktory ma problem s krestanskymi cernoprdelnikmi. Hral tu aj Manuel de Blas /Jestli se rozzlobime, budeme zli 1974/ : 50 % ()
Temná noc, to jsou okolnosti vedoucí k mimořádnému uměleckému vyjádření, a rovněž touha po osobním mystickém prožitku, jímž se dosahuje pravého náboženského poznání, ba dokonce chvilkového spojení s Bohem, jenž je Jednotou a Trojící zároveň a jediným čirým aktem bytí. To náboženské zhodnocení chudoby bylo vymezením se proti církevním zvyklostem doby a současně nejúčinnějším prostředkem k uskutečnění ideálu hlásaného Ježíšem a apoštoly, tedy návratem do prvotní, té nejčistší podoby křesťanství, byť však z pozdějšího pohledu měla tato raná doba výrazné heretické rysy. Mystika je nejintimnějším náboženským naplněním, je pro mnohé věřící zásadní smysluplností, neboť právě mystickým nazřením lze spatřit Boha a spojit se s ním, když Bůh je jinak nekonečný a je zcela mimo dosah lidského jazyka i rozumu. Askeze byla prověřeným prostředkem k mystickému zážitku. Navíc, Španělsko bylo naplněno mystickým dědictvím: Ibn Masarra, Ibn Hazm, Ibn Tufajl či Ibn al-Arabí, patřící mezi velké osobnosti súfismu, byli španělskými rodáky. Bosí karmelitáni byli reformou karmelitánů z toho důvodu, že se pokoušeli o návrat ke své původní řeholi, té karmelitánské, již pozměněné během času. Šlo právě o návrat k Ježíšově ideálu. Křesťanský symbolismus světla a tmy je názorný, prožitky opravdové. Přesto se však nedokáži zbavit pocitu určité ironie v poslání Carlose Saury, neboť, nehledě na dramatické okolnosti, lze říci, že touha po mystice a ty samotné extatické prožitky jsou vlastně úlekem z lidské tělesné přirozenosti, z živočišného pudu, nebo potlačeným chtíčem, vzpomínkou na tělesné radovánky, sžíravou dualitou hmoty a ducha, náboženským vykoupením se z touhy po tělesnosti. Každopádně je jisté: kvůli neuchopitelnosti Boha rozumem, se pro vyjádření prožitku spojení s Bohem, a tedy i splynutím s ním, často užívá mysticko-milostného jazyka (ve vzorci: "ty jsi ve mně a já v tobě"). Hrdinou "umělecké" kontemplace je sv. Jan od Kříže (zajímavý Juan Diego), mnich, básník a mystik. Uvězněn pro své přesvědčení, kterým zahanbuje blahobytná církevní privilegia. Z dalších rolí: k odbojnému Janovi postupem času stále více a více laskavější mnich-žalářník (Fernando Guillén), na neústupného Jana rozezlený převor kláštera karmelitánů v Toledu (Manuel de Blas) či mladičká jeptiška, Janovo pokušení, ale i jeho zjevení Panny Marie (Julie Delpy). Temná noc: silné životní prožitky, podstatou profánní, v duchovním zážitku však povýšené na posvátné, umožňují výjimečné umělecké výpovědi lidského ducha. Ať si jsou ony prožitky a okolnosti sebevíc nepřívětivé (nebo právě proto), odhalují v umělecké realizaci lidskou velikost, jako otisk lidské nekonečnosti a věčnosti. ()
Kto má rád fanatikov, určite si príde na svoje. Tu je stred fanatikov s jedným ešte väčším fanatikom - kto zvíťazí? Podľa záveru, asi nikto. Napriek tomu, ten záver je z celého filmu najzaujímavejší, aj keď vyzerá nedokončene. Atmosféra temného kláštora ale fajn. ()
Raději si od Juana něco přečtěte. Fakt. ()
Milé překvapení: film jsem viděla před lety, kdy jsem netušila zhola nic o tom, kdo je to Jan od Kříže, tehdy mi utkvěla jenom šílená scéna pokoušené jeptišky v cele, ve dveřích na ni hledí vyjevený mnich - vůbec jsem nebyla schopná si to celé dát dohromady. Teď, když tuším, co naskočí v hlavě průměrnému španělskému středoškolákovi, když se řekne Juan de la Cruz, je pro mě Saurova Temná noc fakt lahůdkou. Asi jako kdyby nám konečně někdo dobře natočil film o Máchovi... A ta úcta režiséra i J. Diega k "národnímu básníkovi" je tam opravdu znát. Konečně jeden neprkenný film o dramatičnosti obecně lidské krize vedoucí k duchovní proměně (ten chlap, kterého zavřeli jeho vlastní lidi do vězení, nikdy nikoho neobvinil, nezahořknul, naopak, napsal tam nádherné verše o lásce!). Čtyři hvězdičky jsou za ten španělský vskutku barokní pathos (hrdina je vlastně tak tak trochu rozechvělý rozervanec), toho je tam na mě opravdu příliš. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1988. ()
Kde bolo tam bolo, aj mňa raz v živote prekvapila “Temná noc duše” ako akási podivná očistcová kríza a zvláštny vnútorný stav, lež neznajúc tento fenomén, pretrpel som ho s veľkým začudovaním. ()
Zajímavý snímek, vzbudil u mě zvědavost, asi si seženu nějaké knihy a poezii sv. Jana od Kříže a pak film ohodnotím znovu, možná už s větším pochopením. Takhle je ve filmu dost okamžiků, které by potřebovaly další vysvětlení. ()
Zajímavý námět, který je nedotažený a mohl být o hodně lépe zpracovaný. Pár zajímavých scén by se našlo( asi 2), ale rychle zaniknout ve sprše nudy. ()