Čekání na déšť

Poezie šedi, poezie nudy, poezie mladé dívky.

Na tenhle film musí mít člověk správně odpočatý a naladěný sentiment.

V podstatě je to asi prezentováno jako film pro děti, o jedné české Lolitě z paneláku - jak v komentářích už pár lidí zmínilo, čímž je přijatelný i pro dospělé jedince jistého charakteru.

Kamera se přímo popásá na 12 leté dívence a člověk se diví, žasne, ale pravdou je, že kdyby měl koukat na film, odehrávající se v paneláku, aniž by ta šeď byla vyvažována nějakou krásou, propadl by buď depresi nebo skoncoval s televizí. 

Připadá mi, že Kachyňovy Lolity (z filmů jako Závrať, Vysoká zeď, Robinsonka, Lásky mezi kapkami deště - jsou přitažlivější a snesitelnější než ty americké - bez šovinismu - jeden americký film, který se svou poetikou něčím blíží je třeba Bílý oleander.

Strašně zajímavý, zvláštní a na svou dobu originální film. Viděla jsem ho snad před 13. lety (bylo mi 7) a pamatuju si, že jsem z něj měla velmi zvláštní pocit. Dokonce jsme ho měli tuším i nahraný na VHS, ale nějak se pak ztratil a já jej až do nedávna, kdy jej konečně dávala čt1, neviděla. Pamatovala jsem si z něj jen jeden okamžik, takže jsem byla zvědavá, jak na mě film po tolika letech zapůsobí, jak jej budu vnímat už jako dospělá. Až na pár drobností, jsem si danou scénu pamatovala doře, což mě potěšilo, ale i tak jsem to už chápala zcela jinak. Například tehdy jsem hlavní postavy vnímala už jako skoro dospělé, asi tak jak jsem dnes já, :D jelikož mi ten věkový rozdíl mezi mnou a jimi připadal markantní :D Teď jsem byla věkem hlavní hrdinky celkem šokovaná, hlavně když se tam objevují lechtivé záběry na hl. hrdinku a pak také ona vášnivá podívaná v televizi ( kterou jsem si jako děcko kupodivu nezapamatovala :D ). Bývala bych dala všech 5 hvězdiček, kdyby byl film podle mých dávných představ, ale jelikož křivka času nezvratně maže a mení věci v naší paměti, tak je to pochopitelně nemožné, ale na druhou stranu tím jak mi film obrazovka po celou tu dobu nepřipomínala alespoň párkrát, tak to bohužel odnesl celý film, tím jak mě částečně zklamal. Ovšem zanechal ve mě nové pocity a poznatky, například jsem více vnímala celkovou atmosféru filmu a viznění panelákových álejí v šedých odstínech betonu a písku. Pravda, kdyby byla Alena starší a zavlekli do toho trochu romantiky s vojákem, to by vše vynahradilo a býval by film dostal ode mne 5 h. :)