poster

Kočár do Vídně

  • anglický

    Coach to Vienna

Drama / Válečný / Psychologický

Československo, 1966, 85 min

Režie:

Karel Kachyňa

Předloha:

Jan Procházka (kniha)

Kamera:

Josef Illík

Hudba:

Jan Novák

Střih:

Miloslav Hájek

Scénografie:

Leoš Karen

Masky:

Rudolf Buneš
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MM_Ramone
    ****

    Psychologická dráma z konca druhej svetovej vojny, ktorá je prakticky bez dialógov. Dvaja príslušníci Wehrmachtu prinútia čerstvú českú vdovu, aby ich dopravila na hranice s Rakúskom. Netušia nič o jej bolestnej strate a zámere pomstiť sa na nich za krivdu, ktorú jej privodili ich spolubojovníci, keď obesili jej manžela. Cesta hlbokým, zahmleným lesom nemá mať pre nich konca. To že je tento snímok čiernobiely mu dodáva silný nádych poetickosti. Hlavnú ženskú úlohu výborne zahrala Iva Janžurová. ****(4.12.2008)

  • D.Moore
    ****

    Kočár do Vídně je dobrý film, ale má dvě "Ale", kvůli kterým mu víc než tyhle čtyři hvězdy dát nemůžu. Jednak je to bůhvíproč nenatočená (a důležitá) úvodní pasáž s oběšením manžela, kterou jeden strohý titulek opravdu nahradit nemůže. Druhý důvod - jedna ze závěrečných scén s pro mě naprosto nepochopitelným jednáním Ivy Janžurové coby Kristy, která zničehonic otočí a... Ne, já jsem prostě neviděl žádný důvod, proč "to" udělala. Jinak je ale na Kočár radost pohledět. Černobílý obraz mu svědčí, prostředí lesa zrovna tak, krásná hudba a hlavně senzační Jaromír Hanzlík dělají hodně. A ten konec.. Čtyři a kousek.__P.S. Všem neněmčinářům: Na DVD jsou dialogy vojáků otitulkované, takže kdo se chcete dozvědet, co veselého si pánové na voze vlastně povídali, máte možnost. Jen se nelekněte závěru filmu, kde se najednou objeví titulek /hudba/ určený neslyšícím. Co tam dělal, vážně netuším. Inu, nová vlna.(21.9.2010)

  • Marthos
    *****

    KOČÁR scénáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni patří k nejpozoruhodnějším a nejdiskutovanějším dílům šedesátých let. Jeho děj je zasazen do posledních dnů druhé světové války, kdy už válka vlastně není, ale lidská měřítka jsou jí zcela poznamenána. Film vypráví příběh mladé venkovské ženy (vynikající Iva Janžurová v jedné ze svých nejlepších filmových kreací), které pověsili muže a které osud přivedl do rukou dva německé vojáky, na nichž může vykonat pomstu. Celé komorní drama se odehrává během cesty hlubokým lesem, kdy koňský povoz s ženou a mladým vojáčkem (druhý voják mezitím zemře na následky zranění) míří do Rakouska. Žena trpělivě připravuje pomstu, čeká na příležitost. Až jí získá, dokáže zabít? Dokáže přemoci zoufalou náklonost k chlapecky bezprostřednímu vojákovi? Autoři nechtěli natočit skandální politický film, pro jedny protičeský, pro druhé protiněmecký, pro třetí napadající partyzánské hnutí. To by bylo příliš laciné. Je to film o člověku a o válce, která je vždy ukrutným paradoxem. Jak později k filmu poznamenal režisér Kachyňa: "Všechny osoby jednají v zájmu svého mravního práva. Každý z nich hájí pravdu. A musí ji hájit naprosto nevyhnutelně, protože je to jeho přesvědčení."(11.12.2012)

  • Gilmour93
    ***

    Kdo se bojí (vykonat pomstu), nesmí do lesa.. Varhany a lesní cesta lemována mlhavým oparem dodávají filmu punc osudovosti, nicméně pohnutky (proč byl úvod jen popsán slovy?) a chování (kdyby Krista vyhodila po noži, pistoli a kompasu z žebřiňáku i Munzara, všiml by si toho ucho Hanzlík až za Znojmem) hlavních dvou postav mi přišly nepřesvědčivé a nasměrovaly film k emočně řídkému konci. Komunisté byli moc hodní bankéři, že nám schovávali kinematografické klenoty do trezoru, aby se jim nic nestalo a nikdo je neukradl, ale Kočár do Vídně je pro mě důkazem, že ne všechno zakázané se automaticky rovná skvostné..(24.8.2010)

  • Fingon
    ****

    70% Přiznám se, že mě film prakticky po celou dobu jeho trvání vůbec nezaujal, čtvrtá hvězdička je za nějakých posledních pět minut filmu. Věřím tomu, že po skončení filmu měla sekyra hody... pomsta chutná nejlépe servírovaná za studena...(24.5.2009)

  • - Jaromír Hanzlík při vzpomínání na natáčení zmínil, že za Luďka Munzara často zaskakoval maskér Rudolf Buneš, a to kvůli jeho častému dojíždění a nehybné roli. (troufalka)

  • - Původně se ve scénáři nalézala celá řada scén včetně pověšení Kristina manžela. Režisér Kachyňa se je však rozhodl nenatočit, aby se děj odehrával pouze v lese a nabyl tak v uzavřeném prostoru na větší dramatičnosti. (/Pablo)

  • - Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace