poster

Kočár do Vídně

  • anglický

    Coach to Vienna

Drama / Válečný / Psychologický

Československo, 1966, 85 min

  • gudaulin
    *****

    Komorně napsané a natočené drama tří lidí na samém konci války, které se dívá na německé vojáky a český odboj trochu jinou optikou, než bylo do té doby běžné. Film se nesetkal s pochopením šéfů české kinematografie, a to nejenom pro osobu scénáristy, kdy Procházka krátce poté díky sovětské okupace a svému účinkování během Pražského jara upadl v nemilost, ale i pro samotný námět, který německé vojáky zlidšťuje a partyzány neuvádí v lichotivém světle. Výborné herecké výkony, kdy Iva Janžurová podává skutečný životní výkon a pro diváka je dobré ji vidět jinak než zaškatulkovanou do obvyklých komediálních poloh. Celkový dojem: 95 %. Film s úspornými dialogy, který má ale mimořádně silnou atmosféru a na který se prostě nezapomíná.(16.6.2006)

  • Jansen
    *****

    Tak to mě zase jednou něco úplně uzemnilo. Tragický příběh jedné ženy na konci druhé světové války narýsovaný na podmanivý podklad mlhami zahaleného vlhkého květnového lesa. Karel Kachyňa s pomocí tří herců, páru koní a jedné drožky vytvořil nezapomenutelnou tragédii oděnou do pláště filmařského umu, pro kterou jen těžce hledám přirovnání.(29.11.2008)

  • Historik
    *****

    Moc povedený film, u kterého je kromě hereckých výkonů třeba zdůraznit i úžasnou kameru, prostředí lesa bylo nasnímáno fantasticky. Při sledování mě kolikrát napadlo, jaké je štěstí, že to bylo natočeno černobíle. Střetnutí vdovy, mladého německého vojáka a partyzánů ovšem naopak vůbec černobílé není. Hodně jsem také uvažoval nad tím, jestli ten psaný úvod neměl být přece jen natočen, pár scén ještě před titulkama, tím by se to oddělilo. Nevím. Každopádně je to zážitek, ke kterému se dá vracet.(25.3.2009)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • - Jaromír Hanzlík při vzpomínání na natáčení zmínil, že za Luďka Munzara často zaskakoval maskér Rudolf Buneš, a to kvůli jeho častému dojíždění a nehybné roli. (troufalka)

  • - Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)

  • - Původně se ve scénáři nalézala celá řada scén včetně pověšení Kristina manžela. Režisér Kachyňa se je však rozhodl nenatočit, aby se děj odehrával pouze v lese a nabyl tak v uzavřeném prostoru na větší dramatičnosti. (/Pablo)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace