Kráva

V jednoduchosti je síla. A tento příběh je jednoduchý a hodně silný. Karel Kachyňa natočil opět podle předlohy Jana Procházky svým způsobem vzácně vyjímečný film, prostě " Kachyňovka ". Petr Hapka film doprovodil nádhernou a magickou hudbou. Ústřední dvojice Radek Holub a Alena Mihulová (Kachyňova manželka) je dokonalá. A neméně důležitá hlavní role - jsou v mlze zatopené horské lesy. Nádherná, syrová a minimalistická balada. (11.03.2014)

Pan režisér mne tímto filmem dost překvapil. Byl jsem zvyklý na jeho rozevláté příběhy ze života , filmy se míhala spousta výřečných mudrců a mudrlantů, a najednou toto. Takový tichý samotářský snímek. Celé vytržené z reality a hozené kamsi do hor, oloupané až na dřeň. Proč ale? Úplně si nejsem jistý, že jsem pochopil. Marně hledám něco, čeho se chytit. Je to takové hrozně schematické, třeba ta matka a ty prostřihy z minulosti. Divné. Jasně, že to měl těžké a proto má potíže se ženskýma. A že nosí tu nůši je symbol kontinuity. Dohromady to ale moc smysl nedává. Na můj vkus je to asi moc intelektuální. Když už intošárna, tak Vojnárova Cesta pustým lesem....65% (17.02.2015)

Slušný Kachyňa. Můj problém je, že jsem se Kachyňových filmů nějak překoukal a přijdou mi příliš sentimentální i přesto, že jiní diváci to tak třeba necítí. Zlatý Ucho a Kočár do Vídně. Jinak většina jeho filmů mi přijde vhodných spíš pro televizi (a to "skvěle vhodných"), mám ho tudíž za špičkového televizního a alespoň dobrého filmového režiséra. (02.07.2007)

Mam velmi rád filmy Karla Kachyňi a tenhle patří k jeho nejlepším v pozdním období jeho tvorby. Radek Holub zatím ve své nejlepší roli. Alena Mihulová je zde ještě v plné formě. Zajímavě udělaná úvodní nostalgická atmosféra, která člověku otevírá děj. Kráva je zde vyobrazena jako symbol štěstí a „bránou k lepšímu životu“. Štěstí, které je pomíjivé a člověka může kdykoliv opustit. Kachyňa realizoval scénář, který vznikl podle předlohy Jana Procházky v roce 1994. Ten "v šuplíku" objevila jeho žena a představitelka Rózy Alena Mihulová, které se scénář velmi líbil, a přesvědčila ho k realizaci. Film dokresluje vizuelně příjemné a zároveň drsné prostředí ve Vysockém kraji (o vedlejší role se často starají ochotníci z tamního divadla) a atmosféricky dobarvuje hudba Petra Hapky, který později komponoval hudbu i pro další Kachyňovi snímky.   (23.05.2007)

Želary se mi nikdy moc nelíbily, po shlédnutí Krávy si říkám, že se můžou jít zahrabat. Je to velmi velmi silný film, hezky udělaný, velmi osobitě pojatý, velmi umělecky a strašně brutální způsobem, který se vám vryje pod kůži. Je to určitě jeden z nejlepších českých filmů, stojí za to ho vidět, jednou a nikdy víc... (08.09.2017)