Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef PávekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, Jiří Adamíra, Zdeněk Kryzánek, Evelyna Steimarová, Carmen Mayerová, Josef Patočka, Danuše Klichová, Dáša Neblechová (více)Obsahy(1)
Bývalý profesor kybernetiky Šimek (V. Šmeral) se v nemocnici zotavuje po náročné operaci srdce. Lékařský tým, vedený chirurgem dr. Preclíkem (J. Adamíra), se starého pána ze všech sil snaží udržet při životě. Profesor Šimek však vlastně o to nestojí. Vybavují se mu vzpomínky na léta, která z politických důvodů strávil ve vězení. Tam také onemocněl a přišel o manželku i o dceru, která se ho pod nátlakem zřekla. Jediné, co teď pacienta zajímá, je mladá dívka, kterou oknem několikrát spatřil na vzdálené střeše věšet prádlo a vypouštět holuby. Jednoho dne se však dívka už neukáže a profesor Šimek dostane neblahé tušení. Přestože sebemenší fyzická námaha jej může ohrozit na životě, muž se odhodlá utéct z nemocnice a přijít záhadě ztracené dívky na kloub… (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Jeden z nejlepších Kachyňových filmů. - neprávem pozapomenutý. V mnohém daleko "ostřejší" než celé Ucho, v jehož syrovosti už jen těžko u Kachyni dohnat dál..Nejedná se o sentimentalitu. Myslím, že to má co do činění ze symbolikou Kočáru do Vídně. moment vnitřního odpuštění a relativizace hodnot,/,,,, střechy, ptáci..odpoutání od zloby, která nutně musela ničit oprávněné a povinní se vlastně jen smějí... ()
Chvíli to vypadalo jako experiment s trpělivostí diváka, ale ke konci už to působilo skoro jako thriller. Nevšední přístup tvůrců korunuje to, když nám osud hlavního hrdiny odhalí až těsně před koncem. Vladimír Šmeral v témže roce natočil Kladivo na čarodějnice, což je skoro až neuvěřitelně kontrastní postava proti tomuto směšnému pánovi. Klobouk dolů. ()
Obskurne smiešny JE starý pán obkľúčený kachyňovsky /tradične/ rozkošnými babenkami. A tvrdohlavo si idúci svojou životnou cestou. Autori zvolili programovo nedivácky prístup, ktorý už nie je "moderný" a tým nepripomína žiaden z filmov, ktoré sa dnes točia. Čo nech je kompliment i výhrada zároveň. Závisí na stave mysle. ()
Poněkud poklidné drama, u kterého si stačí přečíst tři jména a je jasné, že to nemohu nevidět. Měl by člověk před smrtí vykonat něco dobrosrdečného? Pro pana Šimka, pacienta kardiologického oddělení, je tohle v podstatě jediný cíl. Místo na svůj život, se začne horlivě upínat na pravidelný každodenní činnosti neznámé dívky, která bydlí na dohled z okna u výtahu v nemocnici. Ode dne, kdy se opakovaný sled událostí zastaví, začne pan Šimek pátrat na vlastní pěst, i když v jeho případě spíš na vlastní srdce. I přes všechny negativní vlivy kolem, pátrání na konec dosáhne svého cíle a pan Šimek může v klidu umřít. Jednoduchý dojemný příběh a perfektní ztvárnění. ()
Rok 1969 bol pre Vladimira Smerala velmi vyznamnym rokom. Hral vo Vavrovom filme Kladivo na Carodejnice Bobliga, jednak hral postavu akehosi ministra v Menzelovom Skrivanci na Niti /iba na par minut/ a jednak este stihol aj tento film. Natocil ho Karel Kachyna a vola sa Smesny Pan. Film je ukludnujuci, ma pomale tempo, harmoniu a vyrovnanost. Je o starom panovi, ktory je zlomeny stalinistickymi represiami, ale ked je v nemocnici, uvidi akesi dievca zo svojho nemocnicneho okna, ako chce spachat samovrazdu. A rozhodne sa jej v tom zabranit, a popripade zistit vsetky dostupne informacie o dievcati. Dej filmu sa odohrava jednak v nemocnici a jedna vonku /tusim Praha, ci co to to presne bolo/. Nasleduje kopa vybornych dialogov, patranie na vlastnu past po dievcati, pekne a zaujimave exteriery hlavneho mesta byvalej federacie. Patranie sa na konci uspesne zavrsi, a pan Simek /Vladimir Smeral/ moze kludne ist so Zubatou. Pekny film, to ano, ale oba spominane snimky - Kladivo na Carodejnice a Skrivanci na Niti - su este vyssie. 76 % ()
Galerie (2)
Photo © Filmové studio Barrandov / Josef Vítek
Zajímavosti (2)
- Ve filmu se naposled objevil tehdy už 89letý herec éry němého filmu Josef Vošalík. Zemřel pár měsíců před premiérou. (Haller)
Reklama