Reklama

Reklama

Balada o pilotovi

(TV film)
  • Slovensko Balada o pilotovi (více)
TV spot

Obsahy(1)

Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (103)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Všechny drobné námitky či připomínky si bez váhání strčím za klobouk a ústa zamykám na dva západy, kritizovat nebudu dnes večer nic. Takže úplně ze všeho nejdřív... jsem tuze ráda za to, že žiju v době, kdy je tvůrcům umožněno natočit takovýhle film, neb si velice dobře pamatuji časy minulé a cenzuru. Další věc... odloučení od rodiny, vzájemné odcizení, válečné šrámy, pobyt v lágru a tak dále, to vše člověka poznamená, změní, není a nemůže být stejný jako dřív. Věřím, že mezilidské vztahy v té době byly velmi komplikované a stmelit rodinu byl úkol téměř nadlidský. A v neposlední řadě... bolševik nám tehdy klepal na dveře a poměrně dost důrazně, není dobré na to zapomínat. Shrnuto za mě - herecké osazenstvo mě potěšilo, David Švehlík, Vladimír Javorský, Jiří Dvořák, Jan Hájek, Peter Kočiš (!) výborní, hudební podmaz parádní, zejména klavír + moc pěkná výprava a svým shovívavým hodnocením vyvažuji zdejší nevlídné.. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Tv film se skvělým námětem ( dvě roviny 1. vztahovka na téma setkání manželů po pěti letech, kdy jeden bojoval každý den o život v bojovém letadle a druhý několik let v koncentráku , 2. politický thriller, kdy komunisté kontrolovali moc už před rokem 1948 a likvidovali potencionální oponenty ), bohatou dobovou výpravou, něco málo akcí a skvělým obsazením ( skvělý Švehlík, famózní kágebág Kočiš a moje oblíbenkyně Gabča ) a ačkoliv to téma je u mne trefa do černého ( proto nadhonocuji) , tak provedení je jakési mdlé,nudné k čemuž nepomáhá poměr vztahovka:thriller 80:20. Mírné zklamání, protože ta nastupující totalitní atmosféra mne nepohltila třeba tak jak se to na sto procent povedlo např. Ve stínu. ()

Reklama

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Jiří Stránský opět sepsal příběh československých pilotů po 2. světové válce, kteří v její době létali ve Velké Británii. Ovšem tentokrát jej sepsal trošku jinak, než jsme zvyklí z ZDIVOČELÉ ZEMĚ či filmu BUMERANG. Tentokrát je to příběh pilota Malíka (ve skutečnosti se jmenoval Balík), který se odehrává od léta 1945 do ledna 1946, tedy ještě něco přes dva roky do doby, kdy se moci ujali komunisté. Ovšem komunisté si už cestu k moci a nastolení totality připravovali a jedním z prvních, kdo měl padnout za oběť komunismu byl právě pilot Malík... Je to silné téma, hodné ke zfilmování. Jenže je to téma, kterého by se měl ujat skutečný pan režisér jako byl Hynek Bočan se svojí ZDIVOČELOU ZEMÍ a ne Ján Sebechlebský, režisér ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ a různých seriálových kriminálek. Pak bych si z tohoto filmu spíš pamatoval postavu pilota Malíka a ne jeho psychicky nevyrovnané manželky. [1531. hodnocení, 90. komentář, 67%] ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Keďže komentujem po Ondrovi (Big Bear) je zbytočné sa púšťať do rovnakých tém. Ja by som sa viac venoval nadporučíkovi Karelovi Balíkovi a vôbec všeobecne RAF. V roku 2013 vyšla novela Balada o pilotovi od Jiřího Stránského, ktorá bola priam predurčená k sfilmovaniu. Balada nám opisuje život pilota RAF nadporučíka Karela Balíka, ktorý v auguste 1938 utiekol pre nacistami do Poľska kde sa 4.9.1939 sformovala československá letecká jednotka na letisku Gora Pulawská pri Pulawe. Keď Červená armáda, 17.9.1939 v súlade s paktom Molotov - Ribbentrop, vtrhla do Poľska zajali aj našich letcov. Nasledoval pobyt v zdržiavacom tábore v Orankách odkiaľ boli na zásah plukovníka Piky v júni 1940 prepustení. V novembri 1940 bol prijatý do RAF, ale nebol nasadzovaný do bojových operácii pôsobil, ako šéfpilot transportnej letky. Prepravoval najvýznamnejších politikov (Churchilla, Jana Masaryka, Edvarda Beneša). Po návratu do vlasti sa nechal od 8.1.1946 demobilizovať a nastúpil ako kapitán u Československých aeroloniek, tu si prevzal požičané lietadlo od Air France dňa 12.2.1946 AAC.1 Toucan (francúzska verzia lietadla Ju 52/3) a 4.3.1946 kapitán Balík s nim uskutočnil prvý let na pravidelnej linke Praha - Štrasburg - Paríž. Z Paríža lietadlo odštartovalo 5.3.1946 krátko po obede, po medzipristátí v Štrasburgu pokračovalo do Prahy. V Prahe ale bolo mizerné počasie, základňa oblačnosti bola na 80m a lietadlo začalo pristávať pomocou prístrojov, prvé 3 pokusy Balíka boli neúspešné a pri štvrtom pilot ohlásil "vidím svetla, sadám" a pristávací manéver skončil katastrofou. Lietadlo narazilo do vyvýšenému násypu cesty Praha - Kladno odtrhlo podvozok a dopadlo do prázdnej požiarnej nádrže. Z horiaceho stroja sa zachránil kapitán Balík, 2. pilot Šerhant a 3 cestujúci, ostatní 10 zhoreli v lietadle. Kapitán Balík zomrel ešte v ten deň v nemocnici na následky zranení. Vyšetrovanie ukázalo, že Balík považoval svetla okolo výkopu za svetla pristávacej dráhy. Tak a teraz sa blížime k záveru, prečo tak nízke hodnotenie tohto výborného filmu? Prvá a veľmi zásadná je nasadenie nepremyslenej stratégia scenáristu týkajúcej sa sovietskej NKVD (tá definitívne zanikla v marci 1946), ktorú vo filme predstavuje plukovník Rožejev a jeho priamy zásah na letisku pri pristaní zasahuje až do absurdity. Chápem, že Československo sa oslobodením dostalo pod vlnu vplyvu Sovietskeho zväzu, ale nejaké čistky zo strany komunistov v období rokov 1945 až 1946 je holý nezmysel. Situácia sa začala meniť až po voľbách v roku 1946. V RAF v dobe 2. svetovej vojny slúžilo 2,5 tisíc Československých vojakov, 530 ich zahynulo, 50 padlo do zajatia. Domov v auguste sa vrátilo 1359 letcov RAF, 250 sa ihneď rozhodlo pre život v zahraničí (Veľká Británia, Francúzsko, Kanada, USA, Argentína aj v Alžírsku). V prvých dvoch rokoch (1945 až 1947) obsadili piloti RAF všetky veliteľské funkcie a stali sa chrbticou československého letectva. Prečo prišli domov neskôr , až 3 mesiace po podpísaní kapitulácie Nemecka? Hlavný dôvod bol v kapacitách britského Transport Command, ktoré bolo v tom období plne vyťažené (to som komentoval aj u 303. poľskej stíhacej peruti), vina bola aj v novej vláde konkrétne u Fierlingera (predseda novej pražskej vlády, to nebol komunista). A ako to býva u mňa zvykom na záver jednu perličku. Nedá mi, aby som tu trocha nepriblížil postoj Británie k našim vojakom . Ide o najsmutnejšiu kapitolu západného frontu. Veľká Británia účtovala vláde Československa každú pušku, každú uniformu, každé ponožky, batoh, skrátka museli sme zaplatiť Anglicku zlatom všetku výzbroj i výstroj československých vojakov, hoci ako trebárs letci zachraňovali Veľkú Britániu . A čo je aj zarážajúce, že sme museli zlatom platiť aj za tých vojakov, ktorí za Britániu padli. Táto kapitola nesie názov „zomri, ale najskôr zaplať“. A tak sme Británii zaplatili 26 ton zlata za to, že naši vojaci bojovali za ich vlasť. () (méně) (více)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jiří Stránský zpracoval opět své osudové téma, tentokrát trošku jinak, ale pořád mě to baví. Prostě piloti a jejich osudy, tak zkoušené komunistickou mocí, se mi neomrzí nikdy, i v tomhle režijně trošku fádním snímku. Ján Sebechlebský si řemeslo na Ordinaci v růžové zahradě a jiných limonádách prostě příliš nevybrousil. 70%. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (16)

  • Bylo napsáno dvanáct verzí scénáře. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
  • V komparzu si zahrála skupina nadšenců z klubů připomínajících československé příslušníky v RAF. (Viktor80)
  • Když Pavlík (Sebastian Pöthe) o vánocích „přiletí“ s modelem letadla, řekne mu Malík (David Švehlík), že je to bombardér Wellington a že by s ním něco podobného nedokázal. Ve skutečnosti ale jde o zmenšené De Havilland Mosquito. (p3tris)

Reklama

Reklama