Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Dlouhý, Zdena Hadrbolcová, Karel Hlušička, Vladimír Šmeral, Darja Hajská, Josef Karlík, Bořivoj Navrátil, Jaroslav Satoranský, Zdeněk Kryzánek (více)Obsahy(1)
Příběh chlapce z chudé venkovské rodiny, který v šesti letech následkem dětské obrny ochrnul. Díky vlastnímu odhodlání a silné vůli se za pomoci kamarádů vrátí ke své lásce, jízdě na koni. (Magic Box)
Recenze (132)
Tohle mě hodně mile překvapilo. Nejen, že to na svůj žánr dost dobře funguje, ale ono to má obecně dost promyšlený scénář. Ať už citem pro tempo jednotlivých záběrů, tak i vedením příběhu, ale co mě dostalo úplně nejvíc je to, jak chytře se tu pracuje se symboly a určitými předměty a scénami na začátku, které postupem času dostanou další význam. Ať už ta barevná sklíčka, skok na ohradu, dokonce i ten orchestr a bylo tam toho i víc. Navíc se na to dost příjemně kouká (dokonce i ta část v nemocnici taková je, a to prostory nemocnice vyloženě nesnáším a vždycky z nich mám depku i když se v nich odehrává komedie), hodně mi sedla i ta poetika v tom, je tam krásná příroda, ten příběh má určitou sílu a je i fascinující sledovat touhu a odvahu toho kluka jít si i přes svoje postižení neustále za svým uskutečnitelným snem, ačkoli je ta cesta dlážděná spoustou bolesti a smutných chvil. Hodně se mi líbily i herecké výkony, hudba a hlavně kamera, která z toho námětu dostala maximum a nejeden záběr je úžasně natočený. Vlastně tomu ani nemám co vyčítat - snad jen to, že ten závěr trvá krapet déle než by měl, protože se v něm vlastně odehrává pořád to samé dokola. Plus možná ještě ty ne zrovna přesvědčivě udělané noční scény, ale to mi vadí skutečně minimálně. I tak se tohle Kachyňovi fakt hodně povedlo a poslední záběr mě vyloženě dostal. Slabých 5* ()
Keď som si nedávno pozrel dokument o živote a tvorbe Vladimíra Dlouhého, bol tam spomínaný tento jeho debut. Neviem, ako je možné, že som ho do včerajška ešte nevidel, ale už som to napravil. Kachyňov film je síce rozvláčny, ale vyznieva hlboko humanisticky, je oslavou nepoddajnosti s krutým osudom a spomínaný vtedy 12-ročný chlapec bol jednoducho famózny. Celý film patrí Dlouhému. ()
Osudové setkání. I tak bychom mohli pojmenovat umělecké a životní protnutí režiséra Karla Kachyni s tehdy dvanáctiletým Vladimírem Dlouhým, jehož dětsky civilní pojetí titulní role předznamenalo mnohé z jeho pozdějších vrcholných kreací na divadle a ve filmu. Přenesení Marshallova románu do ryze českého prostředí c. a k. monarchie posledního desetiletí vlastně připomíná, že nezáleží ani tak na zemi, ale především na lidech, jejichž životní osudy zůstávají kdykoli a kdekoli stejné i se svými bolestmi a radostmi, jež právě prožívají. Hrdinou jímavého příběhu se stává tehdy neléčitelnou obrnou stižený chlapec, v hloubi duše však neuvěřitelně odhodlaný jít za svým životním snem bez ohledu na osudem vyřčený handicap. A protože je po tátovi chlap jaksepatří, nevzdává se, i kdyby to měl být sen z kategorie nesplnitelných: chce hledět osudu do tváře ze hřbetu koně a v jeho sedle zdolat kaluže před rodnou chalupou, jež jsou pro něj přímo zdolanými oceány. Neokázale statečný, umanutý i naivně upřímný vypravěč s berlemi, toužící zvítězit nad svou nemocí pak jakoby předznamenal skutečný osobní boj jeho hereckého představitele a stejně jako malému chlapci, i Dlouhému nescházela odvaha a odhodlání. Bohužel, jak se říká: život je sviňa. V tomto případě to platí dvojnásob. ()
Maminko, kdo to tady tak uhání na tom koni? To je přece náš chlapec. Krásný příběh Alana Marshala, kterého se ujal (a já jsem za to strašně ráda) Karel Kachyňa. Marshalova kniha je natolik vděčným dílem, že by se mi dost možná líbilo i zpracování nějakým cizím režisérem, ale Kachyňovo pojetí ve mně probouzí ten nepopsatelně milý pocit, který vyvolá jedině dobře odvedená česká práce. ()
Sice k tomuto dílu nemohu pociťovat nostalgii (s čímž jsem už bojoval už u Zlatých úhorů) ale nakonec mi to nezabránilo vtom, abych byl spokojen. Hned v úvodu Kachyňa předvede to, v čem je silný. A to poetické vylíčení světa a bezstarostného dětství. Přesto jsem se u některých naivnějších obrazů možná lehce zanudil. Ale jak kluk onemocněl, neměl jsem na to čas, páč začala poměrně dramatická podívaná, která dokázala překvapit i několika takřka psycho momenty. Ty tedy s příjezdem do nemocnice vyprchaly ale děj pak začal být ještě zajímavější a z filmu se nakonec vyvrbil moc hezký útvar pro všechny věkové generace s krásným poselstvím o tom, že naděje umírá poslední a člověk by se nikdy neměl vzdát. Netuším sice jestli to vždy jde ale bylo to od pana Kachyni pěkné. Ocenit musím i několik umělečtějších prvků (již na začátku nahlížení na svět přes barevná sklíčka a pak blouznivé sny, kdy se klukovi vrací různé představy či pomotané vzpomínky.) Osobní přínos zde necítím až tak velký ale na konec dám rád poměrně solidní čtyři hvězdy. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (16)
- Dle pamětnice natáčení paní Srchové k nim jednoho dne přiběhla Zdena Hadrbolcová, která hrála Adamovu matku, protože si nutně potřebovala půjčit vejce. Režisér chtěl natočit scénu, ve které bude smažit lívance, ale copak by to bez vajec šlo? Herečka si tak měla dupnout nohou a říct, že dokud nesežene vejce, nebude se dále točit. (HawkeyP)
- Režisér Karel Kachyňa si zanedlho po natáčaní kúpil malebný dom v obci Nové Dvory, kde prebiehalo natáčanie filmu. (Raccoon.city)
- V tomto filmu si zahrál nejen Vladimír Dlouhý, ale objevil se zde i jeho mladší bratr Michal Dlouhý, který ztvárnil roli Adama, coby čerstvě narozeného miminka. (majky19)
Reklama