Diabolik

Souhlas s Flipnicem, tento vskutku parádní avangardní a experimentální mix, původně předlohou podle známého komiksu, mi naprosto vyrazil dech a po dlouhé době zase jako jeden z mála udělal velkou radost. Inspirace zřejmě přišla odtud : http://www.csfd.cz/film/5871-kriminal/. Nechápu doteď, proč jsem tento film tak dlouho odkládal. To co tu sledujeme a čeho jsme svědky, to je jedno velké atmosferické vizuální představení (opravdu pastva nejen pro oči ale i uši), barevná kompozice (pestré živé barvy) je naprosto úchvatná a stěží uvěřitelná, celé se to nese v psychedelickém duchu, včetně Morriconeho nezapomenutelného a skvěle hodícího se hudebního skóre. Film je zábavný a vzrušující, má své osobité kouzlo, náboj, vtip, je zde cítit i lehčí nádech erotiky, a hlavně je to celé neuvěřitelně stylové a elegantní, po estetické, scénografické a trikové stránce je film téměř bezchyby. Příběh zde nehraje tak velkou roli a je téměř zanedbatelný. Zapomeňte na všechny ty osvědčené filmové hity jako "Fantomas", "Batman", "James Bond, "Barbarella", jednoduše na samé známé snímky, a pusťte si, málo známého, leč originálního "Diabolika", neohroženého a nepolapitelného komiksového anti-hrdinu, nejlepšího zločineckého génia na světě, který krade ty nejluxusnější věci pro svou luxusní kočičku (milenku). Co by ale ostatně člověk pro tak, ve své době okouzlující, provokativní a téměř magneticky přitažlivou Evu Kant (Marisa Mell), neudělal, že pánové? Taliánská legenda béčkového filmu, gialla, gotického hororu, Mario Bava, ve formě, na co ve své době, tento velmi talentovaný a kreativní tvůrce sáhl, to se povedlo a člověk se při jeho filmech téměř nikdy nenudil. Zcela určitě jde o jeden z jeho nejlepších filmů z 60s, stručně řečeno typický Bava. Skvělý design, kostýmy, auta, extravagantní podzemní doupě ve futuristickém stylu, opravdu "cool-look" příbytek, nej scéna: zcela určitě, legendární milování v bílé kožené otáčející se postely, s hromadou dolarovek kolem dokola. Neprávem opomíjený, lahůdkový pop-art-psychedelický filmeček pro fanšmejkry. Pokud na tento kultovní snímek narazíte, nenechte si tento jedinečný zážitek určitě ujít. Jedna z nejlepších komiksových adaptací převedených na filmové plátno. (13.01.2012)

Komiks Diabolik založil Fumetti neri, neboli italský černý komiks s antihrdiny, sexem, a násilím. Proto ani nevadí, že ústřední pár nemá skoro žádné charisma. Mell je toporná, krásná a spoře oděná, Law toporný a svalnatý, a jejich úkolem je sprchovat se, líbat se, a občas vyrazit na nějakou akci. Piccoli nehraje a jenom inkasuje šek za účast, a Adolfo Celi je prostě znovu ten padouch z Bonda. Naštěstí si režisér nic nevymýšlí a prostě jen převádí komiksové stripy do filmu. A ono to funguje. Snad do nové verze Diabolika nebudou cpát psychologii a zůstanou u toho, co dělá tento druh komiksu zajímavým. (18.04.2021)

Při popisování "Diabolika" se hojně sahá k aluzím na "Fantomase" či dobového "Batmana" i "Barbarellu", ale jestli k něčemu má tento skvostně naivní a vizuálně vyňuňaný film nejblíže, jsou to komiksy Káji Saudka. Některé záběry jako by rámováním, mizanscénou  i konkrétními artefakty výzdoby přímo evokovaly jednotlivé panely popartového mistra, a to nemluvě o castingu ústřední dvojice, která jako by svou nadpozemskou sošností přímo oživla z jeho kreseb. Na rozdíl od odvázané rozvernosti a humorné nadsázky výše zmíněných filmů naopak "Diabolik" pracuje s přiznanou naivitou, umělostí i absurdní (anti)logikou brakových komiksů, kterou požitkářsky vykresluje a libuje si právě v tom, že chce být komiksovější, respektive nerealističtější než jeho předloha. (09.12.2021)

Paráda!!! Sice je to laciná "braková" vykrádačka Fantomase a Bonda, ale má to neuvěřitelný kouzlo a náboj. Diabolik je něco jako Fantomas, frajer s maskou v koženým černým oblečku, pro kterýho není nic problém, ukradne cokoliv kdekoliv, na všechno má plán a vychytávky. K tomu vlastní výborný podzemní sídlo v pseudo-futuristickým stylu a chodí s překrásnou kočičkou (Marisa Mell). Prostě frajer jak má být. Samozřejmě si na něj brousí zuby policie i mafie. Celé to má úžasnou italskou atmosféru, nádherný vizual, hudbu, dnes vtipné triky a celý je to prostě "cool"!!! Pro milovníky italské produkce přelomu 60. a 70. let povinnost. (23.06.2011)

Fantomas po italsku, bohužel bez děje. John Phillip Law se skoro neukáže bez masky, a nemám jasno, jestli měl být padouchem nebo hrdinou, stejně jako jeho protivník Michel Piccoli. Marisa Mell je kočka, dekorace Diabolikovy skrýše jsou velkolepé, Morriconeho hudba sedí, ale ústřední děj tomu sakra schází. Navíc je poznat, že tohle nebyl Bavův žánr. (02.09.2017)