Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zaměstnanci nábytkářského podniku MARS uvítají vzácnou návštěvu najatou hudbou. Jejich vychloubání, jaký by oni sestavili orchestr, je bráno vážně, proto dostanou malý dárek - hudební nástroje pro třicet muzikantů. (oficiální text distributora)

Recenze (125)

Matty 

všechny recenze uživatele

„Vždyť jsem ho líbala jako kulturní referentka!“ Z hlediska návštěvnosti mimořádně úspěšný (přes 3 miliony diváků) pokus o hudební film pěkně demonstruje snahu komunistů setřít rozdíly mezi umělci a dělníky. Hudba z Marsu je založena na premise, že umění patří lidu a může se mu tudíž věnovat každý. Důležité je odhodlání, nikoliv talent. Prvotním podnětem k (ne)dobrovolnému založení kapely je příznačně předsedova snaha zachovat dobré jméno podniku a zajistit pracujícím kulturní vyžití. Láska k bližnímu a láska ke všemi milovanému závodu, s nímž jsou spjaty všechny podstatné události v životě postav, splývají („Podvedl jsem ho z lásky. Z lásky k závodu jsem zapřel nedostatky“). Veřejná a soukromá sféra jsou sjednoceny. Proto Honza sňatek s Hankou podmiňuje existencí závodní kapely. Nejdříve musí fungovat podniková rodina, až poté přicházejí na řadu osobní záležitosti. Ze stejného důvodu muži prchají před svými manželkami, které jim znemožňují v klidu cvičit, do vinice („Toužíme po klidu, ale v práci“). Smutným úkazem v jinak veselém filmu s náznaky krotké komunální satiry (důležitě se tvářící zástupce organizace, jejíž zkratka nikomu nic neříká, předseda JZD, který je podle vlastních slov víc než pánbůh) je Oldřich Nový coby skladatel prvorepublikových šlágrů, omlouvající se za svou dřívější uměleckou produkci („Už tenkrát to za nic nestálo, ale žádalo se to“). Pro doklad toho, o kolik hůř mohlo spojení hudby a budovatelského zápalu dopadnout, ale netřeba chodit daleko – viz Zítra se bude tančit všude, film, v němž není ani náznak nadhledu vlastního Hudbě z Marsu. 50% Zajímavé komentáře:  Oskar, sportovec, Marthos, anais, Willy Kufalt ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Nejhorší to má Oldřich Nový. On vlastně hraje sám sebe a "kaje" se za to, jaké dříve zpíval písničky a v jakých hrál filmech. Z toho mi bylo smutno a tak se od jisté doby na tenhle film už nedívám, i když v celku mi zas tak odporný nepřipadne. Ovšem není to tak hrozné jako Dva z onoho světa... ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Gottwaldovské noviny Naše pravda v dobové kritice napsaly: "Je jen potěšující, že vzdor tomu, oč se film Hudba z Marsu snaží, ctitelů jazzové hudby typu ´z Marsu´ u nás vůčihledně ubývá (ve prospěch takových souborů, jako je Lúčnica) a že předsedové našich závodních výborů nejsou takoví ztřeštěnci, jak se autoři nepovedené satiry asi domnívají..." :-) No, to jen tak pro obveselení a ilustraci dobových reakcí. Tehdejší kritika se totiž jednohlasně zděsila, protože to byla v tuhých padesáctých letech snad první filmová satira. Z dnešního pohledu neskutečně mírná a shovívavá. No nic. Já bych se chtěl věnovat jiné věci - Vratislav Blažek napsal postavu hudebního skladatele Karase přímo pro Oldřicha Nového. "Jsem jako zrnko kávy - doba mne rozemlela." pronáší zde svým typickým hobojovým hlasem. A je v tom reálná zkušenost člověka, který přežil koncentrační tábor, zažil oslnivý comeback s Pytlákovou schovankou, ale vzápětí mu režim znárodnil divadlo, které vlastní pílí vydupal ze země, šmahem odsoudil žánr i charakterový typ, který byl jeho doménou, a přinutil ho obléknout montérky pro film Slovo dělá ženu. Postava pana Karase nese tolik podobných znaků s Novým, že má skoro dokumentární charakter a už kvůli němu stojí za to ten film vidět. Protože je tam všechno, co sám prožíval - ústy pana Karase si nový nesměle a trochu ustrašeně zoufá nad svou situací, zároveň se s nadějí chápe příležitosti uplatnit se jinde a jinak, sám sebe přesvědčuje, že snad časem bude všechno při starém. 40% ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Hodit tenhle film do odpadu k takovým sračkám, jako je třeba cokoliv od Dolpha Lundgrena apod. mi přijde jako hodně nefér nejen vůči hercům, ale i snímku jako takovýmu. Příběh je sice proošpikovanej promluvama za skvělý komunismus, dobovými reáliemi v podobě skorosvazáků charakterově i mravně na výši (Bek) a bývalých špatných kapitalistů, kteří si však uvědomují novou krásnou dobu (Nový), ale když si tohle všechno člověk odmyslí a uvědomí si, že každé dílo je pramenem o době svého vzniku a že je tam taková kopa skvělých českých herců a lidskosti, že musí uznat, že to až tak špatnej film není. Sranda tam je, občas je to trochu nadnesený (viz finální cesta na soutěž), ale pobaví to. A navíc jsem osobně strašně rád za každou jednu další roli Oldřicha Novýho, kterou po válce získal. Strašlivá škoda, že nebyl podporovaným hercem i v padesátých letech. Myslím, že náš filmový fond by byl velmi obohacen. A taky strašná škoda, že mu nenechali divadlo. Co já bych dal za to, vidět některou z jeho předválečných i okupačních inscenací. Vlastně jen díky němu vypadá dnešní muzikál (tehdy komedie s hudbou) jak vypadá. A ta písnička Z pekla štěstí, tak ta je absolulně neuvěřitelně nádherná. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

1, 2, 3, 4… no ale ano, rozdýchat se tento film dal. Až na několik výjimek však jde o dílo nepříliš vtipné, ať už cíleně nebo nevědomky. Místy spíš připomíná nepovedenou grotesku, šaškárnu bez humoru, než komedii. A to hlavní téma…sice se říká, že co Čech, to muzikant, ale přece jenom, v tomhle případě jde opravdu o naivní představu. No a to pekló, pekló, peklo peklo peklo…u toho by Vlastík Plamínek předl, jen co je pravda :-) V každém případě je tahle blbost ještě na 2*, v konkurenci jiných Hudbě z Marsu podobných veleděl diváka tolik neirituje. „Jelikož žádných připomínek není, prohlašuju sňatek jednomyslně za schválený. U nás totiž všechno rozhodujeme kolektivně.“ ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Argumenty, uváděné jednoznačnou většinou komentátorů tohoto filmu, nemá smysl vyvracet. Jsou totiž věcné a jednoznačně průkazné. Jedna skutečnost tu však přesto zarazí. Jsou jí jména tvůrců i herců, kteří ve filmu vystupují. Herecký koncert Oldřicha Nového i Jaroslava Marvana, k nimž se v mnoha ohledech připojuje tehdy zenit svého půvabu prožívající krásná Alena Vránová právě tak jako skvělá režisérská dvojice Kadár-Klos, začínající tímto dílem svou sice krátkou, ale mimořádně úspěšnou tvůrčí éru, i neméně proslulý hlavní scénárista STARCŮ NA CHMELU či DÁMY NA KOLEJÍCH Vratislav Blažek naznačují, že jednoznačnost pádných charakteristik má i svůj rub. Pohádka o socialistickém člověku nové doby, jak ji v mnohem schematičtějším podání nabízí o něco starší film ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE je zasazena do přehodné doby mezi Stalinovou smrtí a Chruščovovým projevem na XX. sjezdu KSSS, kterou symbolizuje i Kopeckého projev o potřebě renesance lidové zábavy. Byť i krotká forma satiry v roli kulturního všežvanila, ztělesněného Lubomírem Lipským stejně tak jako Stalina připomínající namaskování nedávno zesnulého Otomara Krejči ve své době mohly - a patrně také působily - jako průlomový čin otevírající nové obzory. Prvky budovatelského optimismu, notně zředěné a nemálo zkarikované, najdeme i v dalších již zmíněných Blažkových muzikálech, kde jednoznačně předjímají nejen dobu PRAŽSKÉHO JARA, ale i vnitřní krize komunistického režimu. A tak pochopíme-li HUDBU jako byť nesmělý počátek návratu z budovatelského třeštění k věcnosti a střzlivosti všedního dne té doby, který musel být na tehdejší stále ždanovovské cenzuře nesporně vyvzdorován, muzikálové kvality tohoto hudebního filmu, jež se příliš neliší od STA DUKÁTŮ PRO JUANA či CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE, i podobně - byť v liberálním duchu - idylizujících amerických muzikálů té doby, objevíme nejen krásu našeho hlavního města, ale i melodií zpívaných tehdy stále v plné tvůrčí síle působícího nezapomenutelného Oldřicha Nového a v roli dirigenta docela věrohodného Josefa Beka. Krása melodií i většiny textů - ne děje samého, jak jsem již upozornil - se pak v této souvislosti stává skutečně nadčasovou. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Podľa obsadenia som nemohol veriť, že film takýchto rozmerov je spadnutý tak nízko. A ani pri odpozeraní mi to nedošlo. 'Hudba z Marsu' je síce prihlúpučká filmová zábavka so socializmom v najhlavnejšej roli, ale práve preto mi to príde ako nesocialistickému človeku také vtipné a zábavne. Len škoda, že to súdruhovia prepískli s minutážou, pretože neraz som sa aj nudil. Ale až také dno si táto pohodovička nezaslúži. 60%. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

I když se to samými soudruhy, tajemníky, odboráři a lidovým nadšením jen hemží, do jednoho pytle s Anděly&spol. bych to rozhodně nedával. Jako film to kupodivu funguje a jako muzikant se u toho opravdu upřímně bavím. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

"Já jí musím ještě jednou vidět!" jak pravil křepčící Werich, tak si občas požnu taky, neb humor je zde na druhou. Ve své době agilní křeč, dnes absurdní panoptikum hudebního tělesa šablon a šablonek. "A přece jsme tady a teď se odtud nehnem, dokud vám neřeknem, proč jsem tady." ()

M.E.J.L.A. odpad!

všechny recenze uživatele

Kadára s Klosem mám rád, ale ani to mě nepřiměje se nad touto chatrně vyprávěnou "komedií" slitovat. Korunu tomu nasazuje neskutečně trapná postava hraná Otomarem Krejčou, jehož podobnost se Stalinem jistě nebyla náhodná. ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Vtipná satirická veselohra „Hudba z Marsu" je společným dílem režisérů Jána Kadára a Elmara Klose, které naše filmové obecenstvo zná jako úspěšné autory filmu „Únos". Na literárním scénáři se podíleli oba režiséři s autorem námětu Vratislavem Blažkem, na jehož námět se právě dokončuje další česká veselohra „Návštěva z Oblak". „Hudba z Marsu" má bohaté humorné a groteskní situace se satirickým zaměřením a dotýká se svými šlehy i oněch nesčetných chyb a chybiček, s nimiž se každý z nás setkává v denním životě. Proto můžeme o filmu říci, že vedle dobrého pobaveni přináší i neméně cenné poučení. Filmový přehled 18/1955 *** *** *** *** *** Zážitky z filmu? ... So socialistickou agitkou rokov 50-tych to malo veľa spoločné, ale niekedy sa to úspešne skrývalo za prostučký príbeh. Krásna Alena Vránová s nevyholeným podpazuším, rezká improvizovaná skladba "Z pekla štěstí", prvé náznaky jazzu, strojení komunistiskí lídri rozedelní na tých bigotných a na tých "dobrých, ľudských". ... Smutno mi bolo kam klesol idol ženských sŕdc prvej republiky, Oldřich Nový, ktorý sa tam pišišvoril v kockovanej košeli, ako i Jan Werich kraučko sa rehotajúci v hľadisku. Záver? Aj Kadár a Klos museli predsa len nejako začať, aby natočili geniálny "Obchod na korze". 3*** ()

belldandy 

všechny recenze uživatele

Film zajímavý a odvážný pouze tím, že se v něm (jak říká pan Škvorecký) poprvé naplátně objevilo cosi vzdáleně blízké jazzu. Byly i doby, kdy to skutečně bylo odvážné. A agitka to prosím pěkně není. Agitka to je ten film, jak tam vystupují buď zednící nebo zednice, horníci nebo traktoristky a podávají zlepšujcí návrhy za zvýšení plánu. (Obvykle to byly ještě černobílé filmy - i proto později Juráčkova parodie Černobílá Sylva.) Hudba z Marsu patří do série dnes uznávám dosti trapných soc-realistických komedií, nejlépe vždy z Marvanem v hlavní roli. Ale agitky byly ještě mnohem trapnější a to natolik, že je narozdíl od tohoto filmu v televizi v podstatě neuvádí. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Bez diskuze jedni z nejlepších tvůrců v historii československé kinematografie, od režisérů, přes kameramana až po vytříbené herce, mírně předklonění a s rudým Ivanem za zády, dělají svůj kumšt. "Takhle ten socialismus nevybudujeme, soudruzi!". ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Podle mne naprosto nejlepší agitka, která kdy byla v Československu natočena. Marvan ve své již typické roli bručouna, ze kterého se vyklube tahoun party, optimismem sršící Josef Bek, krásná Alena Vránová, Jan Werich v nádherné skeči úžasně se bavícího diváka a v neposlední řadě gentleman Oldřich Nový. Jelikož nehodnotím politiku, ale film, nemám sebemenší důvod snižovat Hudbě z Marsu počet hvězdiček. ()

kingik odpad!

všechny recenze uživatele

Asi film z Marsu. To šlo úplně mimo mě. Obsahově naprosto směšný kousek, kdy to ani ta hudba nevytáhla výš. A nezdolný optimismus pánů Beka, Nového, Marvana a spol jsem opravdu nesdílel. Nedostal jsem totiž zaplaceno, abych se tam tak ponižoval. Film neobstojí ani jako nechtěná parodie. Tak je to s ním zoufalé. Tenhle český film není ani nijak vyhledávaný, protože jak už jsem zmínil, je obsahově hodně vyčpělý. Tohle se nepovedlo a tolik slavných jmen na takovou blbost je asi největší prohra. 0% ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Tenhle film jsem viděl několikrát, ale až nedávno mi došlo, kdo že jej vlastně natočil... ale nevím, jestli je to dobře nebo špatně. ()

Slartibarkfast 

všechny recenze uživatele

Film jistě nedosahuje takových kvalit, aby soupeřil s těmi nejlepšími exempláři své doby, nicméně jsem velice zklamán, že někteří místní experti na politickou situaci hodnotí odpadem. Takové strhání vesměs pěkné hudební komedie je velmi smutné. Ano, je v tom cítit vliv smýšlení soudruhů, ale copak je to tak špatný film? Nemyslím si. Tak musím malinko přidat v hodnocení, abych vylepšil ten nespravedlivý průměr. 75% ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Já mám rád tydlety komiky! Vy nemáte rád komiky?, ptá se ve filmu Jan Werich mladého Vladimíra Dvořáka, kdy se oba, takříkajíc náhodou, sešli v hledišti kulturního domu v Mariánských Lázních, aby bavili diváky svou vlastní komikou. Hlavním hrdinou této "umírněné satirické komedie" scénáristy Vratislava Blažka a režisérů Kadára a Klose je amatérský hudební orchestr Maršovských sdružených nábytkáren (MARS). Hudební těleso, které vzniklo na záchranu prestiže podniku, ohrožené neprozřetelným slibem iniciativního předsedy závodní rady, se přes všechny problémy propracovává až k vítěznému výkonu na významné soutěži. Snímek s hvězdným komediálním obsazením, v čele s Josefem Bekem, Jaroslavem Marvanem, Oldřichem Novým a dalšími, se dočkal vesměs příznivého přijetí. Svižná hudební komedie, na níž se podílelo několik skladatelů, byla ceněná nejen za "organické a naprosto funkční začlenění hudební složky" do děje, ale i za vtipné dialogy a situační komiku, po předešlé produkci padesátých let zvláště vítané. Vedle nadšených ohlasů se však vyskytly i námitky proti příliš "zkreslenému satirickému ostří" filmu. Snímek tak byl na nějakou dobu stažen z distribuce a do kin se údajně dostal až na osobní zásah prezidenta Antonína Zápotockého. ()

Ghoulman 

všechny recenze uživatele

Ale teď čistě upřímně lidi, porovnejte to s Císařovým pekařem. V těch filmech až zas tak propastnej rozdíl není. ()

Související novinky

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

26.05.2015

Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)

Reklama

Reklama