• sportovec
    ****

    Argumenty, uváděné jednoznačnou většinou komentátorů tohoto filmu, nemá smysl vyvracet. Jsou totiž věcné a jednoznačně průkazné. Jedna skutečnost tu však přesto zarazí. Jsou jí jména tvůrců i herců, kteří ve filmu vystupují. Herecký koncert Oldřicha Nového i Jaroslava Marvana, k nimž se v mnoha ohledech připojuje tehdy zenit svého půvabu prožívající krásná Alena Vránová právě tak jako skvělá režisérská dvojice Kadár-Klos, začínající tímto dílem svou sice krátkou, ale mimořádně úspěšnou tvůrčí éru, i neméně proslulý hlavní scénárista STARCŮ NA CHMELU či DÁMY NA KOLEJÍCH Vratislav Blažek naznačují, že jednoznačnost pádných charakteristik má i svůj rub. Pohádka o socialistickém člověku nové doby, jak ji v mnohem schematičtějším podání nabízí o něco starší film ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE je zasazena do přehodné doby mezi Stalinovou smrtí a Chruščovovým projevem na XX. sjezdu KSSS, kterou symbolizuje i Kopeckého projev o potřebě renesance lidové zábavy. Byť i krotká forma satiry v roli kulturního všežvanila, ztělesněného Lubomírem Lipským stejně tak jako Stalina připomínající namaskování nedávno zesnulého Otomara Krejči ve své době mohly - a patrně také působily - jako průlomový čin otevírající nové obzory. Prvky budovatelského optimismu, notně zředěné a nemálo zkarikované, najdeme i v dalších již zmíněných Blažkových muzikálech, kde jednoznačně předjímají nejen dobu PRAŽSKÉHO JARA, ale i vnitřní krize komunistického režimu. A tak pochopíme-li HUDBU jako byť nesmělý počátek návratu z budovatelského třeštění k věcnosti a střzlivosti všedního dne té doby, který musel být na tehdejší stále ždanovovské cenzuře nesporně vyvzdorován, muzikálové kvality tohoto hudebního filmu, jež se příliš neliší od STA DUKÁTŮ PRO JUANA či CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE, i podobně - byť v liberálním duchu - idylizujících amerických muzikálů té doby, objevíme nejen krásu našeho hlavního města, ale i melodií zpívaných tehdy stále v plné tvůrčí síle působícího nezapomenutelného Oldřicha Nového a v roli dirigenta docela věrohodného Josefa Beka. Krása melodií i většiny textů - ne děje samého, jak jsem již upozornil - se pak v této souvislosti stává skutečně nadčasovou.(5.11.2007)

  • anais
    ***

    „Takhle máme vybudovat socialismus?“, rozčiluje se Jaroslav Marvan nad svými soudruhy, načež mu je záhy ukázána ta správná budovatelská cesta – společnou prací dokážeme zázraky nejen v plnění Plánu, ale i na hudebním poli. Z Prahy přijede náměstek (taky vám tak připomíná Stalina?), rozdá nástroje, a hudbo hraj! Z počátku je to hrůza. Člověk pod tím návalem propagandy nerozpozná nic osobitějšího. Pak se ale pomaloučku začne rozjíždět poměrně příjemná komedie (v podstatě už je to film pro pamětníky), slušně obsazená, s několika skutečně hezkými nápady (tlukot srdce vystrašeného muzikanta udá rytmus celé kapele; scéna, kdy náměstek rozdává nástroje bez střihu zešedne a změní se v obraz v televizi). Taky mám rád postavu Oldřicha Nového. Sice se dá chápat jako člověk, který za První republiky neuspěl, a až v socialismu mu někdo začne rozumět, ale vidím to i trochu jinak. Jeho postava jako by do děje vdechovala jakýsi západní, volnější styl myšlení, který dodá smysl tupému dělnickému životu ostatních hrdinů. Je těžké odvrátit oči od ideologického rastru příběhu, ale byla by škoda ignorovat některé nesporné kvality.(13.2.2006)

  • Sarkastic
    **

    1, 2, 3, 4… no ale ano, rozdýchat se tento film dal. Až na několik výjimek však jde o dílo nepříliš vtipné, ať už cíleně nebo nevědomky. Místy spíš připomíná nepovedenou grotesku, šaškárnu bez humoru, než komedii. A to hlavní téma…sice se říká, že co Čech, to muzikant, ale přece jenom, v tomhle případě jde opravdu o naivní představu. No a to pekló, pekló, peklo peklo peklo…u toho by Vlastík Plamínek předl, jen co je pravda :-) V každém případě je tahle blbost ještě na 2*, v konkurenci jiných Hudbě z Marsu podobných veleděl diváka tolik neirituje. „Jelikož žádných připomínek není, prohlašuju sňatek jednomyslně za schválený. U nás totiž všechno rozhodujeme kolektivně.“(27.12.2012)

  • sinp
    **

    Jaroslav Marvan se až překvapivě často nechával naverbovat do pochybných komedií temných padesátých let. Ne, že by se snad Hudba z Marsu přiblížila kvalitě pecek pánů Vlčka či Sequense (ve své době byl tento film dokonce těžce kritizován), nicméně mnohé scény zákonitě musejí vyhlížet směšně. K tomu režie není silnou stránkou a satira je až půvabně drobná. Hold úderné duo Kadár a Klos mělo to lepší teprve před sebou a tuhle epizodku nechali zapomenout ve víru dějin.(20.10.2005)

  • Radek99
    **

    Film z (budovatelského) Marsu.(28.10.2014)

  • - Hlavní masové natáčení probíhalo ve dnech 25.-27. června 1955. (hippyman)

  • - Nielen názvom snímky sa v 90. rokoch inšpirovala kapela z Trnavy Hudba z Marsu. Piesne na ich debutovom albume Supervýlet (1998) sú poprepájané vynikajúcimi hláškami z filmu. (giaruj)

  • - První část se natáčela v Karlových Varech, druhá v Telči, konkrétně na telčském náměstí, v zámeckém parku a na Štěpnickém ostrově. Natáčelo se také v Mariánských lázních. V polovině filmu tak můžeme obdivovat hotel Kolonáda nebo kolonádu Rudolfova pramene. Vinice pak byla natáčena v obci Kamýk u Litoměřic. (Cucina_Rc)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace