Tam na konečné
Psychologický / Drama
Československo, 1957, 100 min
Režie:
Ján Kadár, Elmar KlosHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Eva Očenášová, Vladimír Ráž, Martin Růžek, Jana Dítětová, Karla Svobodová, Marie Brožová, Vladimír Hlavatý, Anna Melíšková, Josef Kemr, Hana Hegerová, Blažena Slavíčková, Radovan Lukavský, Stella Zázvorková, Petr Haničinec, Věra Hanslíková, Jaroslav Rozsíval, Emilie Urbanová - Jeřábková, Alena KreuzmannováObsah
-
Český celovečerní hraný film. Vyprávějí se v něm osudy obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje. Studentka Olina se tu zamiluje do magistra Martince, který bydlí v podnájmu u Kovandových, a teprve když s ním čeká dítě, poznává jeho povrchnost, neboť Martinec se ji snaží přinutit k tomu, aby se porodu vyhnula. Olina však chce mít dítě, i za tu cenu, že bude svobodnou matkou. Souběžně s Olininým osudem je vyprávěn osud malé Haničky, jejíž otec je opilec a o kterou se po smrti babičky starají bezdětní manželé Kovandovi. Tyto dva ústřední motivy se prolínají s osudy několika dalších obyvatel činžáku. (FILMOVÝ PŘEHLED 49 / 1957) (oficiální text distributora)
Český celovečerní hraný film. Vyprávějí se v něm osudy obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje. Studentka Olina se tu zamiluje do magistra Martince, který bydlí v podnájmu u Kovandových, a teprve když s ním čeká dítě, poznává jeho povrchnost, neboť Martinec se ji snaží přinutit k tomu, aby se porodu vyhnula. Olina však chce mít dítě, i za tu cenu, že bude svobodnou matkou. Souběžně s Olininým osudem je vyprávěn osud malé Haničky, jejíž otec je opilec a o kterou se po smrti babičky starají bezdětní manželé Kovandovi. Tyto dva ústřední motivy se prolínají s osudy několika dalších obyvatel činžáku. (FILMOVÝ PŘEHLED 49 / 1957) Komentáře uživatelů k filmu (27)
-
Tosim
Kvalitní studie povah lidí, kteří se setkávají na konečné stanici jedné pražské tramvaje.(30.5.2003)
-
Karlos80
Nádherný film, který troufám si říct už řadu let nevysílali v žádné z našich televizí. Rok života obyvatel jednoho předměstského činžáku na konečné zastávce tramvajové linky tuším že na Pankráci (dnešní Budějovické náměstí). Bezdětní manželé se nezištně starají o dítě alkoholika. Neštastně zamilovaná studentka Olina (E.Očenášová) se rozhodne být svobodnou matkou. Dobré ztvárnění řekl bych takového českého neorealismu všedního dne. Výsledná podoba filmu byla silně ovlivněna právě tímto stylem (žánrem). Víc než jen dobrý psychologický film jehož znovu uvedení v ČT by rádo potěšilo nejen mě ale určitě i všechny přznivce takového toho československého klasického filmového neorealismu který byl spíš pro tu dobu typický v Itálii kde vlastně tento přízvučný pojem tak kolem roku 1943 vznikl. 4,5/5*.(11.7.2006)
-
igi B.
Na svou dobu nesporně velmi kvalitní >socialisticky (neo)realistické< drama, kterému sice z dnešního pohledu trošku škodí až příliš schématicky pojatý příběh (dle předlohy tehdy populárního Ludvíka Aškenazyho), bezesporu však jak svým námětem, tak filmovým zpracováním i hereckými výkony patří k tomu nejlepšímu z československé kinematografie celých padesátých - a vlastně až do nástupu >nové vlny< i šedesátých let... Je až s podivem, jak málo tenkrát stačilo pánům K&K k natočení působivého (černobílého) filmu, kterému dominují výborné, zcela civilní herecké výkony, Evy Očenášové a Vladimíra Ráže v rolích nesourodého mileneckého páru obzvláště. Zajímavá je i hudba, pro celovečerní hraný film zde debutujícího a později velmi úspěšného skladatele filmové hudby Zdeňka Lišky.(20.8.2006)
-
ripo
Stalo se už zvykem, že na nový film známé režisérské dvojice KadárKlos se čeká s napětím. Je to snad podivné, když si uvědomíme, že tato dvojice nám dala teprve dva hrané filmy, ale je to přirozené, když si na druhé straně uvědomíme, že to právě byly takové filmy, jako „Únos" a „Hudba z Marsu", které zvláště první z nich dokázaly říci v soudobém stavu našeho filmu závažné a objevné slovo. Nové společné dílo, k němuž napsal scénář Ludvík Aškenazy, všechna očekávání určitě splňuje. V prostém příběhu obyvatel jednoho pražského činžáku kdesi na konečné stanici tramvaje, vyprávěném v rámci čtyř dnů z různých ročních období, se autorům podařilo bohatě vykreslit několik znamenitých profilů dnešních lidí. Všechny motivy filmu jsou vlastně soustředěny na osudy dvou dětí: jednoho nenarozeného, o kterém se těžce rozhoduje, zda se vůbec má narodit; a jednoho opuštěného, jehož otec je opilec. I když ve filmu nejde o žádné t. zv. velké problémy, cítíme, že problémy, kolem kterých se točí děj, jsou jedny z nejdůležitějších: problémy vzájemného vztahu lidí. Film se nesnaží dát žádný recept. Autoři se však nad nimi velmi svědomitě zamýšlejí a řeší je, arciť jen v rámci příběhu svých hrdinů. Tak však nutí diváka, aby se sám hluboce zamyslel nad tím, co vidí. Daří se jim proniknout do nitra člověka, do podstaty nejprotichůdnějších charakterů, a tlumočit toto proniknutí divákovi tak, aby skutečně pochopil, v čem je krása jedněch a nešvar druhých. Přitom však nekreslí své hrdiny černé nebo bíle. Vzácně se tu podařilo ukázat velikou složitost života a lidského jedince. Ukázat prosté lidi v jejich běžném životě, v němž je zpravidla velmi těžké rozhodovat podle zásady: „Tvá řeč budiž ano, ano ne, ne." Skvělé režijní vědení, vytvářející podmanivou atmosféru světa, jehož se divák stává takřka osobním účastníkem, a vedoucí herce k realistickým, pečlivě odstíněným výkonům, při nichž zapomínáme na tvář známého herce a uvědomujeme si osobnost a životnost umělecké postavy, umocňuje příběh v dílo, které zanechá hlubokou stopu nejen u diváků, ale i v naší současné filmové produkci. Filmový přehled 49/1957(19.11.2007)
-
gudaulin
Inspirace italským neorealismem s psychologickou drobnokresbou typickou pro povídkovou tvorbu Karla Čapka je zcela zřejmá. Skládačka příběhů obyvatel jednoho činžovního domu na pražské periferii je rámovaná čtyřmi ročními obdobími od jara do zimy a během tohoto roku se odehraje v životě sledovaných řada zásadních změn. Láska, nevěra, rozchod, nechtěné dítě, smrt a řada dalších událostí. Velmi dobře zahrané i zrežírované a ve své nenápadnosti přitom hodně sugestivní. Vladimír Ráž si v roli měšťáckého sobeckého magistra Martince střihl jednu ze svých nejzápornějších rolí a Martin Růžek v roli alkoholika je víc než uvěřitelný. Celkový dojem: 80 %.(21.1.2010)
-
NinadeL
Dusivé drama obyvatel jednoho domu zobrazené tehdejší křečovitou optikou. Brrr.(17.1.2010)
-
LiVentura
Dobré, leč ne tak moc, od jistých herců příliš přehrávané.! Kadár a Klos, nicméně v tehdejších dobách to nejlepší režisérství v našich končinách, tzv.: "Nová vlna".(17.1.2010)
-
Crocuta
Snímek, který výborně vystihuje atmosféru pražské skoro periférie konce 50. let a díky bezchybným hereckým výkonům a působivé hudbě je jedním z nejzajímavějších filmů své doby. Za pozornost stojí zejména vynikající Vladimír Ráž v roli alibistického egoisty.(14.7.2007)
-
triatlet
Zachycení každodennosti 50. let z pohledu obyvatel jednoho činžáku. Adresa na periferii města hraje ve finále podstatnou roli. Ludvík Aškenazy vytvořil pestrou škálu postav, jejichž osudy se prolínají. Příběh symbolicky vrcholí v čase vánočním. Při komorní oslavě dvou osamocených žen se plánovaný pláč mění díky Vlastovi Burianovi v smích, ale nakonec stejně vyplavou na povrch slzy. Působivá je scéna v kostele, kdy se otec (Martin Růžek) modlí společně se svou dcerkou (Karlička Svobodová). Její naivní otázky "A potom?" konfrontují bezstarostnost dětství s problémy dospělých. Zajímalo by mě, jestli ty-vy-kání mezi Marunou (Jana Dítětová) a vojákem mělo nějaký umělecký podtext, nebo to byla jen nedůslednost tvůrců... Hudba: Zdeněk Liška. "Mezi dobrem a zlem je čára. A já po tý čáře chodím," říká alkoholik Pešta (Martin Růžek).(20.1.2010)
-
Orlau32
Krásný film, ale nechápu, proč jej TV ještě nikdy nezařadila do svého vysílání. Možná, že je špatná kopie, ale též dost možná, že se zodpovědné osobě za program, prostě nechce hledat v archivu. Ale film si určitě zaslouží vyjít na "světlo boží" z útrob České televize. I dnes by měl divákovi co říci.(14.1.2010)
-
blackrain
Právě v této roli se mi představitel krále Miroslava, Vladimír Ráž, vůbec nelíbil. Je to dobrý důkaz toho, že ve své filmografii neměl jen role líbivých charakterů, ale že se dokázal zhostit role sobce, který myslel jen na sebe a jak nebylo po jeho, bylo všechno špatně.(17.1.2010)
-
Snorlax
Jeden rok v životě obyvatel jednoho domu zachycený romantickou kamerou a dramatickým scénářem. Velmi příjemný film.(8.6.2011)
-
Marooned17
Zajímavé drama odehrávající se V místech dnešní stanice metra Budějovická, kam v té době ještě jezdily tramvaje postavené sem ve 30. letech (v době děje filmu linky 3, 13 a 14) a kde končilo město a začínala periferie. Jako beznadějný šotouš jsem filmu proto za záběry již od roku 1974 zrušených tramvají musel přidat hvězdičku. Ten osaměle stojící dům byl postaven na konci 30. let jako první ze zamýšleného náměstí, jak to předpokládal tehdejší regulační plán. Bohužel válečné události další výstavbě nadlouho zabránily a dům se tak stal trčícím symbolem na jinak prázdné pláni, který byl pro svoji zajímavou osamělost mezi poli vyhledáván fotografy jako byl Josef Sudek fotící cíleně pražskou periferii či - jak je zřejmé z tohoto filmu - i filmaři. Film samotný se mi z dnešního pohledu zdá poněkud plochý, ale z pohledu roku 1957 tedy pouze rok po odhalení Kultu osobnosti JV Stalina a doby, kdy byly stále desítky tisíc lidí zavřeny v koncentrácích mi film přijde pozoruhodně civilní bez prakticky jakékoliv zmínky o režimu. Mistři K+K prostě zabodovali.(17.1.2010)
-
fuckme
Ryzí klenot českého neorealismu, který nemá tendenci stárnout oproti ostatním filmům této doby.(6.11.2007)
-
nascendi
Kvalita filmu vynikne na pozadí doby, v ktorej bol nakrútený a pri porovnaní s filmami, ktoré boli v tých rokoch dokončené. Pohľad dnešného diváka, bez nostalgickej veľkodušnosti pre pamätnícke filmy, bez akceptovania doby a podmienok ich vzniku, odhalí schématičnosť scenára, nedotiahnutosť pri realizácii a množstvo ďalších nedostatkov, ktoré neprekryjú ani niektoré výborné herecké výkony. Slabšie tri hviezdičky vyjadrujú celkový dojem, ktorý som z filmu mal.(9.3.2010)
-
pulnicek
Přišlo mi to dlouhé ale dobré...pro milovníky dopravy dodávám ........ : .................odehrávající se na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov. ************************************************ Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města.************** O historii místa natáčení zde : http://www.ceskatelevize.cz/program/10205037405-04.04.2009-11:32-24-z-metropole.html?online=1(23.9.2009)
-
Brejlil
Neorealismus dorazil do Československa a v takové malé době meziledové (1957 - 1960) mu bylo umožněno dostat se na plátna kin.(27.11.2008)
-
jenjan
Velmi kvalitní film z doby, kdy ještě na Pankráci končil svět..(17.1.2010)
-
Flakotaso
Velice zajímavý a kvalitní film. Výtečné herecké výkony dominují, hlavně Martin Růžek v roli notorika exceluje. Dále musím pochválit kameru, hudbu a samozřejmě scénář.(17.1.2010)
-
Don Carlos
Miluju starý filmy a tenhle se mezi nimi vyjímá. Nejlepší záběr filmu - dítě vybíhá z kostela a schází po starých schodech.(22.3.2011)
