Komentáře uživatelů k filmu (50)

  • Tosim
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Já vím, že zde máme revizora Anděla, majora Zemana i tohle, taky třeba filmy se Švorcovou, zde jsem se nebavil ani tím, jak je to blbé, ani tím, jak je to naivně zábavné, bylo to totiž tak otravně předvídatelné, že divák mohl vidět začátek a pak jít dělat něco zajímavějšího (třeba zrýt zahrádku.) Jen bych si dovolil povzdechnout "chudák Jiří Dohnal, asi musel odčinit své prvorepublikové operetkové role" a potom taky "to v každém takovém podobném filmu musí, proboha, hrát Rudolf Deyl ml.????"(30.10.2006)

  • woody
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    No vy jste mi srandisti hodnotit to výš jak odpadem...(29.10.2006)

  • Pohrobek
    ***
    všechny komentáře uživatele

    V dnešní době je snímek poněkud shozen tím, že jeho reáliím a pohnutkám postav málokdo uvěří, v roce 1953 tomu ovšem bylo jinak a velká část pracujících tohle brala vážně. Každopádně se jedná o více než slušný snímek, jejž Kadár s Klosem vůbec neodbyli. Inženýr Prokop se nám ale od dob Čapkova Krakatitu pořádně změnil.(2.11.2006)

  • Oskar
    *
    všechny komentáře uživatele

    LAHŮDKA. Zkažení jedinci, kteří chtějí emigrovat, to udělají s revolvery v rukou a unesou letadlo i se skupinou spořádaných spoluobčanů. Bu Bu Bu! Ještě že je s nimi uvědomělý soudruh poslanec (nařvaný exmilovník Jiří Dohnal), který říká samé správné věci a vyvede je z kapitalistické džungle zpět do bezpečí rudé karantény... Za hranicemi se to hemží arogantními pupkáči s doutníky v tlamách, jediný z celé skupiny "unesených", který váhá, zda nezůstat, je líčen jako vyděděnec, zaprodaný jazzu (Kopecký) a taky stojí za pozornost ta mezinárodní vyjednávání, která slouží jako alibi (pohleďte, jak jsme přístupní jinému názoru...) A opravdová perla: dojemná scéna, kde bodrý český venkovan zdvořile odmítne raut na ambasádě s tím, že má s sebou řízky z domova. ;o) 20%(7.12.2006)

  • monolog
    **
    všechny komentáře uživatele

    Stejně jako mnoho jiných budovatelských filmů, je i tento naprostá a dokonalá sračka. Ano, hraje tam spousta výborných herců, je tam spousta drobností z imperialistické taktiky, ze sociálněrealistické společnosti připravené jet vždy na stodeset procent, spousta maličkostí v kostýmech i exteriérech, takže je poznat, že si s tím dali opravdovou práci. Jenže to je asi všechno, co se tu dá vyzdvihnout. Příběh je totiž dnes jedna velká komedie archetypálních postaviček (a nějak si nemůžu myslet, že tehdy to tak lidi nebrali). Když vidíte jeden sociálně budovatelský film, jako kdybyste viděli všechny. Stejně tak ale, když vidíte jeden film z opačné strany barikády zabarvený politikou, nemusíte kvůli ději sledovat ostatní. A nejhorší na tom filmu je, jak všichni ti skvělí herci skandují zpaměti naučená hesla o lásce a svornosti soudruhů, tančí kozáčka a zpívají Jánošíka a v takové chvíli se mi na mysl vtírá obrázek ze staré zelené stokoruny. Hrdý dělník, hrdá zemědělka, obilná ratolest, vznosné pohledy a heslo: My půjdem výš, my světů dobudeme! (které jsem ale přidal od Nerudy) A oni vždy vyhrají, jak byste si také mohli myslet něco jiného, když je jeden jako druhý morálněsocialistický kádr.(29.10.2006)

  • Bart
    *
    všechny komentáře uživatele

    Ve své době to musel být film s nesmírnou výchovnou hodnotou. Ukázal divákům, jací jsou imperialisti proradný a vychytralí. V dnešní době film rozhodně není nebezpečný z ideologického hlediska, protože nevyvolá žádnou sentimentální vzpomínku na to, jak bylo tenkrát dobře. Už jen proto, že scény skandujících Čechů jsou opravdu směšné, stejně jako postava poslance Horváta v podání Jiřího Dohnala, který jako věrný straník věřil tomu, co hraje. Ladislav Pešek opět vytvořil další ze svých lidských rolí, tentokrát i z neduhy typicky české povahy. Přesto jsem se u toho nenudil tak, jako u nějakého uplakaného melodramatu z 30. let.(2.3.2007)

  • igi B.
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    "A taková byla pravda o Ronau..." Hm... Taková odporná bolševická agitka, řemeslně - čistě formálně - zručně natočená sračka, za kterou doufám K&K styděli se do smrti... Naštěstí však později tahle nerozlučná dvojce režisérů svým dílem tenhle hnus bohatě odčinila. Nebudu zde hodnotit film jako takový, nakonec nejde o nijak filmařsky zvláště kvalitní či objevné dílo, nemá smysl ani nějak rozebírat a soudit pohnutky tvůrců a všech zůčastněných, nakonec v té době slušní a stateční končili v kriminálech, s trošku smůly i na šibenici. Tenhle film prostě vznikl ve své době a je takový, jaká ta doba byla. Nevidím ovšem proto nejmenší důvod nějak pokrytecky tím tenhle odpad jakkoli omlouvat. Proto hodnotím tenhle film jako >odpad< a důkaz toho, že český >umělec< je schopen čehokoli. Tak nějak pak mám pocit, že něco takového nevzniko ani za nacistického protektorátu...(29.10.2006)

  • Morien
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Pořád jsem přemýšlela mezi jednou hvězdičkou a odpadem, nicméně spontánní zpěv internacionály mě přesvědčil. Ale také musím přemýšlet nad tím, jestli bych neměla snížit hodnocení všem Jamesům Bondům a vůbec všem filmům, které vypovídají o hrdinném vítězství západu nad rusáky apod.(21.12.2010)

  • Eddard
    všechny komentáře uživatele

    Jako historický materiál, dávající nám nakouknout do ideologické kuchyně kinematografii reálného socialismu je to úsměvné. Stejně tak žánrové obsazení Hrušínského a Kopeckého jako dvou kolaborantů je jaksi příznačné. Každopádně se na soudruhy nesmíme tak zlobit, studená válka byla svinstvo a jak správně podotkl Exvizitor, v USA se v té době točili víceméně podobně zkreslené vize východu... Hodnocení se vzdávám, pohybuje se někde mezi odpadem a čtyřmi hvězdami, podle toho sledujete-li ideologický význam nebo histrorickou výpověď.(29.10.2006)

  • Amarcord_1
    ****
    všechny komentáře uživatele

    70% - Cha cha... Určitě se tu najde pár paranoiků, kteří si mé vysoké hodnocení vyloží jako podporu komunistické propagandy 50. let. Dobře jim tak... Já tento film ale vnímám jako parádní ukázku toho, jak ona propaganda fungovala, a jak sem tam dodnes stále funguje ve zdánlivě jiných formách. Řemeslně skvěle natočené, herecky výborně ztvárněné, a plno malých symbolů, jako moucha zavřená ve vypité imperialistově sklenici a propuštěna uvědomělým ing. Prokopem, si získalo mé vysoké hodnocení s naprostou suverenitou. Nejsem tak mainstreamový, abych zde psal o účelovosti celého filmu, jež je naprosto evidentní. Krásná sonda do našich dějin o tom, co všechno přední českoslovenětí umělci museli točit, aby se vyhnuli nepohodě. Takové sondy prozradí víc, než mnohé vkusu a svědomí dnešního diváka poplatné bláboly ;o)(30.10.2006)

  • ripo
    všechny komentáře uživatele

    „Únos" je film, kterým se naše kinematografie zapojila do boje za mír. Jeho thematem je příběh sice nevšední, ale typický pro naši éru, kdy tábor míru odráží a odhaluje intriky imperialistů. „Únos" ukazuje odpornou tvář domácí reakce a současně odhaluje hladkou, ale neméně protilidskou tvář zahraničních principálů našich rozvratníků. Lhostejno, zda je to „příjemný" americký plukovník, nebo gestapák Wanke, sloužící americkým mocipánům se stejnou důkladností jako kdysi Hitlerovi, nebo zrádný pilot Grábner, končící v bahně emigrace — všichni jsou tu odhaleni a nikoliv snad jen schematicky, nýbrž každý ve svém svérázném „charakteru". — „"Únos" nás zavádí z Ostravy, naplněné budovatelským ruchem, přímo do základny válečných příprav v západním Německu. Jsme svědky souboje mezi americkými agenty a unesenými Čechy a Slováky, souboje, který se přenáší i na půdu Organisace spojených národů. "Únos" nás seznamuje i s dvojím západním Německem - nejen Německem revanšistů, ale také s Německem bojovníků za mír, kteří poskytnou poslanci Horvátovi účinnou pomoc. Na osobě seržanta Joe Havelky pak si ověříme, že existuje i druhá Amerika, odlišná od Ameriky agentů FBI a CIC. - Po režijní stránce je "Únos" mistrovským dílem, na jehož dokonalosti má lví podíl plastická fotografie Rudolfa Miliče. Přesvědčivost díla je taková, že leckdy máme dojem dokumentu. Přitom tu nepadne ani jedna fráze, ani jedno zbytečné slovo. - O vytvoření atmosféry se přičinila i věrohodná výprava a hudební podmalování. Z hereckých výkonů vyniká Ladislav Pešek v roli inženýra Prokopa, Miloš Nedbal v roli Morrise, Bedřich Karel v roli Jakobse. Výborně je ve filmu vystiženo prostředí západního Německa, okupovaného Američany. Také OSN je živou skutečností, podobně jako emigrantský tábor. A každý pokrokový dlvák si s ulehčením oddychne, když nás poslední záběry filmu zanesou do Ostravy, k nám domů, do země míru a pokroku. - Celkem je "Únos" dílo nevšední, bojovné a je pádnou odpovědí válečným štváčům a posilou bojovníků za mír. Filmový přehled 4/1953(16.6.2008)

  • Ony
    *
    všechny komentáře uživatele

    Různé okolnosti mě donutily to vidět už třikrát (když nepočítám hrůzné noční projekce do sna), a stále nechápu, proč mi někteří (chytří a vzdělaní) lidé tvrdí, že jde přes ideologický nános o kvalitně natočený film. V čem? Tedy z čistě technického hlediska snad, ale to mě moc netěší, když scénář je úplně primitivní a přetížený nablblými dialogy (pro zajímavost jsem si vypsala ve filmu užívané nadávky: rošťáci, opatrník, ředkvička, čalouník), herci vypadají jak z plakátu a rvačky jak z grotesky. Jestli u tohoto filmu někdo dokáže být napjatý a pochybovat o tom, jak se která postava zachová, tak to je teda borec. Já jsem se dvakrát jen nudila, napotřetí se mi povedlo docenit srandistickou stránku věci.(28.10.2011)

  • formelin
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Bizardní sci-fi...(10.1.2012)

  • NinadeL
    *
    všechny komentáře uživatele

    Není to tak pěkně rozjuchané jako jiné agitky, takže se může zdát, že je to zrádnější film. Škoda, že po dvou reprízách kouzlo "zlého" filmu je definitivně pryč a zůstává jen obyčejná nuda a trapnost všech zúčastněných. Generace Dohnala a Peška si žehlí své apolitické starší filmy, mladí v čele s boxerem Peterkou se jen bezcílně zubí. V případě zpěvačky Červené se jen pokoušejí o novodobý vamp. Broukají si Internacionálu, sešívají košile (aby hanobili vlajku) a vůbec nejsou fabelhaften. Tolik k prvním dvěma setkáním s Únosem. Napotřetí jsem do něj zabředla ve zcela jiné náladě a nalezla jsem několik nových poznatků, od takových banalit, jako například, že Hrušínského angličtina je mizerná, že Dohnal, místo toho, aby exhiboval své zralé herectví utužené dlouholetým působením v ND, nedokáže pod nánosem nechutné masky pořádně ani promluvit a že přes tohle inspirující prostředí Pešek svou zdejší roli považoval za zcela klíčovou ve své dramatické kariéře. Jak je tohle možné? Scénář je pravým balancem mezi drzostí, arogancí, hloupostí (senilitou, demencí…) a neumětelstvím, jakého jsme byli tak často svědky v prvních letech zestátněného filmu. Ale přece je Únos ve svém ranku v něčem originální, ve svém pojetí Američanů, kteří jsou méně, než-li karikujícími šablonami, jsou chodícími imbecily dorozumívající se jiskrnými dialogy v tomto duchu: "...a inženýr Prokop je můj trojský kůň." - "Neznám takového koně, u nás v Americe neběhal. Určitě." načež kontrují nesmyslně černobíle hrubozrné paralely mezi stále doznívajícím strachem z praktik koncentračních táborů (přítel Wanke) a současným zařazením válečných zločinců do mašinérie amerického "demokratického“ pokroku. Nechybí všudypřítomné oslovení "Hallo!", laskavé nápisy Ami Go Home a teze o znárodnění Spojených národů, zneužívá se sudetoněmecká otázka, těší se na stáž do Moskvy a do toho všeho tančí Munich follies. Američtí vojáci slouží, protože by jinak byli nezaměstnaní a nemají šajn o tom, proč by své české soukmenovce měli střílet, pakliže by ovšem tito nebyli na útěku. Ještě je vám to pořád málo? Tak výborně, užijme si symboliku mouchy vězněné a propuštěné, pobavme se nad skrytým významem otazníku, který je přece tak chytře použit jako srp a přirozeně zatleskejme Karenovi za jeho "hodného" bachaře, který se rozplizl v žánru Mrazíka kříženého s Holmesem. Nedbalovi za jeho znásilnění každého nábytku, kterého se dotkl, respektive si na něj lehl, pří výslechu či při jakékoli jiné narcistické etudce. Samohana je špatná, je potom ale stejně špatný i váhající motiv Kopeckého? Neměl to Pešek příliš snadné, když se mstil za svou mrtvou rodinu, s čímž Milda pouze toužící po západní kultuře nemohl soutěžit? Setkám se ještě někdy s hůře fungující rudou partičkou, která se výhradně krmí papírem? Pochopí kuchař Hlinomaz, kdo jsou to bolšáni? Jaktože Eda Kohout byl jako vždy zastíněn Hanusem, ačkoli měl vyšší šarži? Uvěřím barrandovské kariéře Lídy Vostrčilové nebo mi bude ke štěstí stačit přežít výkon Inocence Březiny? Vystačí mi k černému humoru orální fixace a Vykypělova intonace? Dokážu někdy zapomenout na neskutečně šílený výkon samolibého Dubského nebo WTF novinářů Effy a Myzeta? A skutečně bylo setkání Klose a Kadára opravdu šťastné? Vždyť právě na nich leží odpovědnost nejen za režii, ale námět i scénář. Siamská dvojčata, styďte se a jděte mašírovat Heimat!(2.3.2009)

  • Fingon
    **
    všechny komentáře uživatele

    Ach bože, unesli letadlo s pravověrnými komunisty na palubě, a rovnou do západního Německa, achich achich, věrní svazáci zpívají internacionálu...(5.11.2006)

  • D.Moore
    *
    všechny komentáře uživatele

    Ohó, Únos, to je vám dámy a pánové ale narudlá ptákovinka. Natočena je sice vcelku zručně (škoda takových režisérů pro filmy tohoto ražení), jenže to ji od kritiky neuchrání. V příběhu najdete vše, co byste čekali - prohnané imperialisty v podobě jaksepatří vypasených strýců pokuřujících havana, hrdinného soudruha, jehož není nejen snadné, ale vlastně ani možné zlomit, váhavého inženýra, který kamarády stejně nezradí, a jednoho ještě váhavějšího jazzmana, jenž zprvu amerikánskému ďáblu propadne, ale když si v pravý čas všechno rozmyslet chce, už je pozdě. Nechybí pochopitelně zpěv Internacionály ve chvíli nejtěžší, proslovy o hornících, fabrikách, lidu, který stojí za každým správným soudruhem, závěrečný rozjuchaný taneček a tak dále... Jednu (rudou) hvězdu dávám za režii (některých!) scén (únos letadla, přistání v Německu) a za hudbu Jiřího Šusta. Víc ani ň.__P.S. Chudák Miloš Kopecký.(12.8.2010)

  • Karrfik
    *
    všechny komentáře uživatele

    Dávám jednu hvězdu. Přesto doporučuji zkouknout. Tento až zábavný příběh (přestože jde o drama) se mohl stát jenom v představách scénáristy, posléze na plátně díky režisérovi/rům. Rok výroby 1952 to částečně vysvětluje.(12.11.2009)

  • Exkvizitor
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Je to propaganda hrubého zrna - ale tento film není možno jedním šmahem zavrhnout. Jenom pár věcí: Americká zahraniční politika - o níž tento film (ve značně zkarikované podobě) pojednává - se přece v roce 1952 (ale bohužel ani v roce 2006) nedá označit jinak než jako imperialistická - jenže vtip je v tom, že stejně imperialistická byla i politika SSSR. Dále je třeba říci, že v Americe 50. let skutečně BYLA perzekuce levicově smýšlejících lidí (viz. zmínka o "neamerické činnosti" ve filmu) - jenže zase: vtip je v tom, že tato perzekuce, jakkoliv odporná, se nedá srovnat se zločiny, které se v té samé době děly v ČSR. Člověka úplně zamrazí, když ve filmu zazní: "Váš ostravský asistent byl špion. Tady máme jeho doznání i s podpisem." Protože rok 1952 byl právě rokem nechvalně proslulého monstr procesu s "vedením Slánského protistátního spikleneckého centra", v němž byli k smrti odsouzeni nevinní lidé pro svou údajnou špionážní činnost - a taky samozřejmě dali svá doznání i s podpisy. (Jde přitom jen o špičku ledovce.) - Jelikož byl Únos v době svého uvedení kritizován tiskem pro údajný "buržoazní objektivismus" (šlo samozřejmě o kritiku konstruktivní :o), nelze opomenout jeho formu - která je prostě solidní, to se nedá nic dělat:. K+K byli vždy profíci (a zráli jako víno). Je proto obtížné tento film, založený na nepravdách a zejména polopravdách, jednoznačně hodnotit. Tři hvězdičky, které jsem mu dal, je třeba brát jen jako hodnocení orientační.(29.10.2006)

  • Spinosaurus
    *
    všechny komentáře uživatele

    Obdivuji ty, kteří tomu dávají průměrné hodnocení s tím, že je to dobře natočené. Takže kdybych "dobře" natočil film o záchraně velryb ze Sahary, tak bychom tomu taky dali dobré hodnocení? Tento film je totiž s přechozím zmiňovaným naprosto totožný. Je to čirá FIKCE. Není to překroucenost, není to zamlčení, je to prostě absolutní smyšlenost, takže odmítám brát v podtaz řeči typu "je to dobře natočené". Filmu dávám jednu hvězdičku pouze za občasné pobavení z toho, co všechno si ti komunisti dokázali vymyslet. Film je čistý odpad.(27.7.2010)

  • bouncer
    ****
    všechny komentáře uživatele

    V současné době vyznívá jako jeden z nejvtipnějších českých filmů. Takhle jsem už opravdu dlouho nezasmál, ale...poté si trpce uvědomíte, že autoři to mysleli vážně (stejně jako většina lidí na začátku padesátých). Přesto musíme obdivovat výkony herců a režisérskou práci pánů Kádara a Klose (ano TĚCH, kteří na točili jeden z nejlepších českých filmů Obchod na korze). Všechny ty detaily nádherně podporující ideologii filmu...Asi neuvěříte, jak se hrdí Čechové za totality usmívali ba dokonce samou radostí potentočkovali, když se konečně mohli vrátit ze západu na východ :-)(12.11.2004)

<< předchozí 1 2 3
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, vstupenky, kultura, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce