Akta Pentagon: Skrytá válka

Příliš, dokonce až přespříliš americké. Doufal jsem, že si odpustí to svoje trapné tleskání a výskání, ale bohužel. Průměrný film se zárukou kvalitních hereckých výkonů osvědčeného tria (Steep, Hanks, Letts). Navzdory delší stopáži jsem se nenudil, Spielbergovi se podařilo udržet diváka v napětí, co bude následovat. (26.02.2018)

Kromě toho, že je to kvalitní biják, poctivě zpracovávající poctivá témata (právo na informace, povinnost mít svědomí i na vysokých postech a riskovat všechno, rovnoprávnost žen atd. atd.), o čemž je toho napsáno víc než dost, bych za sebe ráda na okraj uvedla, že mě okouzlil tou nenápadnou prezentací vysokého stylu, úrovně dotčené sorty lidí, na níž si přes veškerou neokázalost dával záležet. Prezentací jejich morální jakosti, esence rozumu i citu, smyslu pro rodinu, povolání ve vlastním smyslu slova i cti, nakonec tehdy ještě i u těch bankéřů bylo znát, že je to zasahovalo, že byli důstojní a obměkčitelní, a i ti, kdo stáli se svými názory a postoji proti sobě, se dokázali ctít, a také jejich decentního, ale vytříbeného vkusu a kulturní zušlechtěnosti. *** Jeden nenápadný příklad, který hovoří za všechno: Když dámy opouštějí pánskou společnost, která zavedla řeč na soudobou politiku, cestou do salonku vedou "dámské" řeči o tom, že Lawrence Durrell vydal půvabnou věcičku a že prý píše další sadu románů (a ano, ohlíží se po čtvrté ženě)... Dnes si nedokážu vůbec představit, že bych narazila na čtyři pět dalších vrstevnic obeznámených s Alexandrijským kvartetem, Avingnonským kvintetem a vůbec s osobností Lawrence Durrella, středomořského diplomata a geniálního spisovatele, a to jsem vystudovala literární vědu a ty knihy, stejně zásadní, uchvacující a s ničím nesrovnatelné jako třeba Proustovo hledání ztraceného času, jen ještě s mnohem větším záběrem i geopolitickým a geofilosofickým, neznali už ani mí učitelé. Nikdy by mě nenapadlo, že se s tak případnou narážkou na Lawrence Durrella setkám zrovna ve Spielbergově bijáku. A podobné okouzlení mě v tom snímku potkalo vícekrát. Smekám klobouček. *~ (20.07.2019)

Hezky natočená óda na svobodu tisku a poctivou investigativní žurnalistiku. V první půli jsem s tím trochu bojoval, ale kombinace skvělých herců, rychlého tempa, precizní gradace, přehledného dávkování informací (ze začátku se divák může kapku ztrácet, ale i při průměrné míře koncentrace je posléze vše podstatné jasné a smysluplné) a dobře p(r)odaného ústředního morálního dilematu u mě filmu tu čtvrtou hvězdu přeci jen zajistila (stylová tečka taktéž potěšila). Sice to určitě není nová "instantní" spielbergovská klasika, ale Steven si i tak může s klidem odškrtnout další úspěšně splněný (sub)žánr (novinářské drama). 70 % (22.02.2018)

„POKUD VLÁDA VYHRAJE A MY BUDEME ODSOUZENI, WASHINGTON POST, TAK JAK HO ZNÁME, PŘESTANE EXISTOVAT…“ /// Spielberg a jeho další závažný téma. A vo tom, jak je to závažný, svědčí obsazení. A vo tom, jak moc je to téma americký zase hodnocení (nejen na CSFD). Nejde totiž vo nic menšího, než vo zasranou svobodu tisku a demokracii v americkým pojetí. A já, (přes všechny ty noviny typu Blesk, Hrom…) si prostě myslím, že tisk má sloužit lidu a ne politikům. A ta telefonická konference vo tom, jestli zveřejnit či bejt přizdisráči, je oslavou nejen novinářskejch ideí, ale i dramatu. Hmm, tak co tam máte dál? Duel Frost/Nixon jste už viděli? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu se zeptat Miloše, jestli může stát zakázat novinářům psát. 2.) Vždycky jsem se chtěl zúčastnit nějaký menší rebelie. 3.) Thx za titule „samo133“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.08.2018)

Seňor Spielbergo nastavil opět brutální tempo a servíruje nám dva filmy ročně. Dříve jsem viděl jeho podstatně opulentnější Ready Player One, které mě absolutně pohltilo a zajímalo mě, jak se vlastně popral s tématem, zpracovaným podobně jako Spotlight nebo jeho starší Bridge of Spies. A jednasedmdesátiletý Steven asi chytil druhou mízu, při jejímž udržení bych se nebál ani toho proklamovaného pátého Indyho a ve své páté spolupráci s jako vždy vynikajícím Tomem Hanksem nám servíruje napínavé drama z doby těsně před WaterGate (povinně nakoukat Všechny prezidentovy muže), o které jsem toho doposud moc nevěděl a informačně mě to tedy zásadně obohatilo. A co více, zde mě bavila dokonce i Meryl Streep, která mi jinak absolutně vadí a všechny její filmy s ní víceméně nemám moc rád, ovšem tady se mi, možná díky určité zranitelnosti její postavy (která zpravidla nebývá na místě) celkem dost líbila a v kombinaci s dalšími kvalitními herci mi to sedlo na jedničku. Dvě hodiny jsou tak akorát, rozhodně jsem se nenudil, ale po dokoukání přecejen převládl pocit, že jsem již viděl podobně zásadní témata zpracovat o něco tíživěji a napínavěji, takže ten stupínek přecejenom ubrat musím. PS : Možná jen ten Mark Rylance tomu chybí.. (04.04.2018)