První remake stejnojmenného klasického hororu Dona Siegela z roku 1956 se odehrává v San Francisku. Když si Matthew Bennell (Donald Sutherland) uvědomí, že někteří z jeho přátel se po utržení zvláštní rostliny nechovají, jak by měli, je plán nepřátelských mimozemšťanů na ovládnutí planety Země a jejím přetvoření k obrazu svému v plném proudu. Každý člověk, jenž utrhne podivnou přes noc vykvetnuvší rostlinu je nahrazen klonem, plnohodnotnou to kopií sebe sama, která však poslouchá agresory a jedná čistě v jejich zájmu. Bennell se stane svědkem takového nahrazení a rozhodne se s tím něco udělat, aby nedospěl stejného osudu. Jenže ... (zobrazit celý text)
Remake stejnomenného hororu z 50. let Původní film jsem neviděl, ale tohle je skutečně kvalitní, temná, depresivní záležitost. Potěší i temný závěr, oproštěný od klasického happyendu. Pozor, požírači těl jsou stále mezi námi a čekají na svou příležitost!
Tristní kamerová onanie s hrubě přepálenou stopáží, kterou nezachrání ani pekelně svůdný smích Brooke Adamsové, vyjukaný kukuč upoceného Jeffa Goldbluma a solidní práce s ruchy. Původní verze má větší drajv, lepší režii a hlavně netrpí tolika retardačními momenty (těch je plná prakticky celá druhá půle).
Nebýt dějově absolutně prázdné závěrečné půlhodiny, jednalo by se o maximální pecku. Mrazivá atmosféra mimozemské invaze, která se neodehrává ve velkolepém stylu s létajícími talíři, nýbrž v relativně uzavřené formě postupného parazitování, je natočena s takovou sugescí, že absence „lekaček“ a podobných výdobytků je u režiséra Phillipa Kaufmanna plně prominutelná. Práce týmu trikařů s poněkud přerostlými lusky je odvedena na výbornou, stejně tak jako hudební doprovod brnkající nejenom na hudební nástroje, ale i na divákovi napjaté nervy, pro něž nečekejte úlevu ani omylem. Poslední záběr z hlavy jen tak nevytluče zřejmě nikdo.
Závěr mě dostal, na Sutherlandovy pozdější filmy jsem se pak díval s podezřením. Film je temný a mrazivý. Nápad s monstrem, co vypadá je normální člověk byl použit i např. ve Věci nebo ve Fakultě.
Trochu jinde než originál - rozhodně však stále na výši. Více hororové atmosféry, bez diskusí lepší herci. Posun směrem k "strachu z detailu" včetně zakuklených probouzejících se "náhražek. Výborný kudrnatý Sutherland, leč málo Duvalla - a to jeho pohupování tak skvěle navozovalo tu správnou náladu. V každém případě film, u nějž raději neusnete...
Působivé, ale rozhodně ne na plný výkon. Práce s ruchy a kamerou vytváří sice hodně solidní atmosféru paranoii a nejistoty, ale film mě málo kdy strhl k napětí či strachu. Dá se sledovat s velkým zaujetím, pobaví slušným přehráváním (nemíním to ve zlém) všech zúčastněných, solidní Kaufmanovou režií, která drží pohromadě a má vizi. Na horor je tam ale skutečně příliš málo sounáležitosti s hlavními postavami a z toho pramenících emocí.
Přiznám se, že asi o něco víc preferuji verzi z roku 1956, která se mi zdá lépe natočená (hlavne vizuálně). Zato tahle verze se může pochlubit větší syrovostí a tíživější atmosférou. Donald Sutherland tam vypadá jako úplnej blbec, ale zvyknete si a jeho herecký výkon je nezpochybnitelný. Určitě doporučuji.
Zkrátit film na polovinu, byla by z něj hezká epizodka do Akt-X. Samotná pointa se šine jak zpomalený vlak - třebaže je depresivní v přesnosti líčení konspirace, kdy si uvědomujeme jasně všechny dopady a nemáme možnost je změnit.
Skvělý námět, průměrný film. Čekal jsem víc a propracovanějších náznaků než jen výkřiky "MůJ MANŽEL NENÍ Můj MANŽEL" a také paranoidnější atmosféru, nepřekvapil mě tu ani jediný "coming out". A obešel bych se i bez všech těch trikových scén s lusky. Ovšem postavy jsou napsány, obsazeny a odehrány velmi dobře.
Temné, depresivní, komorní a zdlouhavé. Já jsem se teda zrovna dvakrát nebavil, spíš jsem u tohoto snímku usínal (i když to jsem si nakonec nemohl dovolit, co kdyby...). Původní film jsem neviděl, ale měl jsem tu čest s jedním z remaků (Invasion, 2007) a musím přiznat, že na tu novější verzi se mi koukalo líp, i když byla prosta té paranoidní a ponuré atmosféry, která se zas v tomto filmu vyskytuje v míře vrchovaté. Co se musí přiznat, je síla posledního záběru - to mě i trochu zamrazilo. Takže ve výsledku podle mne spíš průměr. TOP 25 horror movies of the decade
