Tiché místo

Do scény ve vaně dokonale našponovaný zážitek. Pak se to dost pokazilo a finále už nemělo takovou sílu. Mě nejvíc vadily skutečně okaté hovadiny jako - proč byl hřebík takto debilně zatlučen zrovna přesně na označeném místě na prkně? Kdo po více jak roce takhle pěkně udržuje kukuřičné pole v řádcích, ale bez strojů? SPOILER Jak mohly děti dojet v autě k domu, když to zaručeně muselo dělat také hluk? A bylo tam toho víc, pak samozřejmě již zmiňované - proč se proti příšerám dávno nepoužily zbraně na bází infrazvuku nebo tak něco, to na to za celou dobu skutečně nepřišel žádný myslitel, až to musela udělat náctiletá dívka? KONEC SPOILERU. Přitom si myslím, že spousta těchto kravin by se dala celkem jednoduše vychytat, ale přijde mi, že je snad přehlédli fakt z nepozornosti nebo tak něco... Kdyby se trochu lépe vymyslelo finále a omezily tyhle nelogičnosti, mohlo to být téměř dokonalé. I tak ale skvěle napínavý zážitek. A Emily Blunt je naprosto boží! (09.08.2018)

"Tiché místo" má tak strašně dobře vystavěný svět, tak skvostně vrstvené vyprávění obrazem a tak precizně budované napětí, až si to člověk ani nechce kazit hnidopišskými a cynickými připomínkami. A že by se jich našla řada, v čele s tím, jak sebevražedné je procházet tímto světem se zpovykaným teenagerem na krku. Jenže o to tu jednak nejde a spíše podobné připomínky vykazují defekty v nás samotných než ve filmu. "Tiché místo" možná pokulhává v konkrétních peripetiích, ale jeho síla čerpá z úchvatně důmyslného využití zvuku coby výrazového i dramaturgického prostředku a vynikajícího promyšleného světa i jeho  postupného představování vyprávěním. A právě jako slice-of-life z tohoto unikátního světa je film pohlcující a fascinující. _____ PS: V kině je to k posrání intenzivní i napodruhé. (16.05.2020)

Co je v první půli (do ohňostroje) pravidla nastavující vnitřní tenzí dopované spielbergovské drama jedné rodiny s jasným konceptem, to je v druhé polovině (od sprchy) hloupé survival béčko s lacinými lekačkami ona pravidla soustavně porušující, s jedním logickým lapsem za druhým a jedoucí dle žánrových klišé osnov. Shyamalanovsky (z časů Znamení) zvolna budované napětí versus pozlátko a tupě se chovající postavy tlačené jako loutky z jedné adrenalinové eskapády do druhé. První polovina výtečná, druhá solidní. Jenže vzájemně jsou neslučitelné a jdou proti sobě. Tohle měla být celou stopáž buďto tichošplápková kočka či uštěkaný pes a nikoli mrouskající kočkopes. Ve výsledku je na tom vůbec nejpůsobivější prolog, který plně obstojí jako soběstačný kraťas. (01.05.2018)

Jednoduchý rodinný survival okořeněný jediným zajímavým zpestřením (motiv ticha, jenž ale stejně není využit úplně stoprocentně), který diváka spíš napíná, než straší. A pokud film v prvé půli táhne nahoru právě onen jeden nápad a špičkové řemeslo, v půli druhé to potápí celkové zhloupnutí a porušování vlastních nastavených pravidel. On je totiž trochu problém, když jsou v úvodu představena monstra tak, že jsou citlivá na sebemenší škobrtnutí, ale v naháněcí závěrečné části se pak s jejich citlivostí pracuje, jak se tvůrcům zrovna hodí. Proč třeba ten kluk v jedné z klíčových chvil zahne při zdrhání do kukuřičného pole, nad tím mi také zůstává rozum stát (já jsem sice kukuřičným polem nikdy neběžel, ale předpokládám, že to musí být celkem rámus). A takovýchto momentů jsou v druhé půli kvanta. Monstra jsou bohužel ukazována až příliš často, jejich vzhled mě navíc dost zásadně zklamal. Zaměnitelná CGI příšera, která jako kdyby vypadla z nějaké Marvelovky (takoví ti typičtí mimozemští poskoci hlavních záporáků, aby se superhrdinové měli déle s kým mydlit). Přestože zním kriticky, považuju Tiché místo za nadprůměrný film, hlavně díky tomu kvalitnímu řemeslu a dobrým hereckým výkonům. Z hlediska nějakého hororového zaujetí se u mne nicméně již v době uvedení (duben) jen horko těžko dostává do roční TOP3, takže zkazky o nejlepším hororu posledních let považuju za naprosto přestřelené. (13.05.2018)

Skvělý nápad, který trošičku pocukroval hororové vody roku 2018. Film, ve kterém se toho moc nenamluví, protože se odehrává v dystopickém světě, ve kterém žije mimozemská civilizace, která ničí vše, co promluví. Má to celou řadu nelogičností, ale jednoduchost a nápaditost tu vítězí nad obsahem. Napětí z filmu doslova stříká a manželský pár Emily Blunt a John Krasinski si toto rodinné hororové drama vysloveně užívá. Ostatně stejně jako divák. Jen z trochu jiného úhlu pohledu. (11.10.2018)